V té frontě stálo - kromě jiných - mnoho zdravotních sester. Současných i bývalých. Přišly se podívat na místo, kde strávily kus mládí. Studentská léta.
Tím místem je nově opravená vila v jihlavské ulici Jana Masaryka vedle grafické školy. Před lety sloužila potřebám zdravotnické školy. Byly tam učebny, kuchyně i jídelna.
Noví majitelé vrátili secesní stavbě dávný půvab z počátku minulého století. Nyní tam chtějí pronajímat kanceláře. Tento týden uspořádali ve vile den otevřených dveří.
„Já jsem tam chodila do školy v první polovině devadesátých let. V jedné ze tříd v prvním patře jsme měly hodiny anatomie. Vždy jsme říkaly, že jdeme do vilky. Z hlavní budovy jsme přebíhaly v pantoflích. A to i v zimě,“ zavzpomínala jedna z bývalých studentek, která se ve vile připravovala na práci zdravotní sestry.
Starý dům měl pro ni vždy kouzlo, přestože už mu opadávala omítka a vnitřek prostupovalo vlhko a šero. „Ale třeba zdobené schodiště měl i tenkrát krásné,“ vybavuje si.
Na fasádě na první pohled upoutají pozlacené prvky
Nyní je vila propracovaná do detailů. Hřejí tam secesní litinové radiátory, další topení je v podlaze. Kovové prvky na fasádě jsou pozlacené a přitahují pozornost na první pohled. Ozdoby na fasádě i oplocení u vily je z dílny uměleckého kováře Josefa Drbala z Rounku. Ateliér Kasalý z Třeště dodal repliky leptaných skel.
Vila byla postavena v roce 1902. Při rekonstrukci tam našli noviny z toho roku, přesněji z desátého ledna. „Byly tam články a inzeráty psané německy i česky. Tehdy zde lidé uměli oba jazyky,“ popisoval průvodce návštěvníkům při dnu otevřených dveří.
Na obnovené fasádě je nyní zvýrazněný ornament s iniciálami Marie Karasové. Tehdy vlastnila i vedlejší budovu, kde je dnes grafická škola. V roce 1908 dům prodala.
Dalším majitelem se stal židovský obchodník Gabriel Hellmann. Žil tam s rodinou, ale na konci třicátých let je vyhnali Němci. Později zahynuli v koncentračních táborech. Do jejich honosného domova se zatím nastěhovaly německé rodiny.
V poválečných letech tam fungovala nějaký čas ubytovna pro dělníky z Motorpalu. Později vilu začala využívat zdravotnická škola. V části domu si udělali ordinace lékaři.
Zdobená skla v oknech jako zázrakem přečkala celé století
Z dob Rakouska-Uherska přežila dodnes ve vile - skoro zázrakem - některá zdobená skla v oknech a ve vstupních dveřích. Nebo mosazné kličky v oknech. Také mnohé dveře.
Na bývalé půdě je nyní vestavěn nový byt. A za zdobeným plotem se změnil tvar anglického dvorku, kde bude stání pro automobily.
Spolumajitelem vily je nyní Petr Klička. Když vilu kupovali od hejtmanství, nebyla už vůbec v dobrém stavu. „Všiml jsem si, že je ten dům v nabídce. Líbil se mi. Nevím ale, jestli jsem si tenkrát dovedl představit, že bude až takhle krásný po opravě,“ uvedl Klička.
Dříve tuto stavbu zakrýval vysoký strom. Dnes už její opravená fasáda vyniká v tomto rušném místě blízko křižovatky u pivovaru.
Při dnu otevřených dveří si návštěvníci mohli prohlédnout na starých fotkách, jak vila vypadala před rekonstrukcí. U oken visely před opravou levné plastové žaluzie, radiátory pod oknem byly usazené hodně křivě.
Návštěvníci obdivovali kromě jiného lustry v místnostech i různé originální detaily třeba u schodiště. A to poté, co si vystáli frontu, kdy je chvílemi i skrápěl déšť. Domů pak chodili zadním vchodem přes dvůr zdravotní školy. Jako kdysi studentky, budoucí sestřičky.
