V Tandlerově rodném městě je to však jiné. Zmizelo i to jediné, co ho připomínalo - pamětní deska na zdejším náměstí.
"Dnes už není reálné, že by se ta deska našla. Přitom když se v roce 1969 na dnešním Masarykově náměstí odhalovala, tak to byla velká sláva. Zprávu o tom přinesly také noviny Jiskra," říká badatel Vilém Wodák, který se snaží, aby si Jihlava mimořádnou osobnost tohoto svého rodáka znovu připomněla.
Julius TandlerByl děkanem lékařské fakulty univerzity ve Vídni. Vstoupil rovněž k rakouským sociálním demokratům. Po první světové válce, od roku 1919, organizoval péči pro válečné invalidy a lidi s tuberkulózou na tamním ministerstvu zdravotnictví. Angažoval se také úspěšně v boji proti vysoké úmrtnosti kojenců. Později se stal vídeňským radním a do roku 1933 přebudoval sociální systém v rakouské metropoli na jeden z nejmodernějších v kapitalistickém světě. Sociální pomoc se za jeho úřadování stala právem pro všechny, kteří ji potřebovali. |
Tandler měl v Jihlavě roku 1869 celkem obtížný vstup do života. Byl jedním z deseti dětí v chudé židovské rodině jihlavského obchodníka.
Tandlerovi žili v centru města přímo na náměstí. Později se přestěhovali do Vídně, kde nadaný Julius vystudoval a stal se lékařem. Specializoval se na anatomii a v oboru získal i mezinárodní věhlas.
Za Tandlera například ve Vídni vznikla síť školek a družin pro děti. Začaly tam fungovat i poradny pro matky a školní zubní kliniky. To vše dohromady nemělo v té době ve světě obdoby.
Z Rakouska odešel do Číny
Rokem 1933 ovšem Tandlerova zlatá doba skončila. Dění v Rakousku stále více ovlivňoval německý národní socialismus. Sílily tam také pogromy na židy.
Tandler proto odjel přednášet anatomii do Číny. Působil tam i jako expert na přeměnu zdravotnictví. Později plnil stejný úkol v Moskvě, kde v roce 1936 zemřel, když mu bylo 67 let.
Vídeňané si začali po pádu Hitlera Tandlerův odkaz připomínat. V roce 1949 po něm pojmenovali jedno z náměstí. V metropoli má dodnes i svoji ulici, stejně jako ve městech Wels a Sankt Pölten.
V roce 1960 zřídila vídeňská městská rada medaili Julia Tandlera, která je udělována jako ocenění nezištné práce ve prospěch spoluobčanů. V osmdesátých letech, kdy si jižní sousedé připomínali 50 let od úmrtí věhlasného lékaře, vydala rakouská pošta pamětní známku s jeho portrétem. V té době vyšel i jeho knižní životopis.
V Jihlavě si slavného rodáka připomněli sto let po jeho narození - v září roku 1969. Na dům číslo 47 v centru, kde je nyní knihkupectví Orbis Pictus, připevnili desku s nápisem: "Zde se narodil významný anatom a pokrokový politik prof. dr. Julius Tandler 1869-1936."
Pozoruhodné je, že to možná nebyl jeho pravý rodný dům. "Podle jiných pramenů se narodil v dolní části dnešního Masarykova náměstí v domě číslo 37," podotkl Vilém Wodák.
Odhalení desky v Jihlavě doprovázela velká sláva
Odhalení desky v roce 1969 předcházela slavnostní schůze jihlavských a brněnských lékařů, na níž promluvil Tandlerův žák Alfred Gizel z anatomického ústavu Vídeňské univerzity.
Významné hosty přijal na radnici před slavností tehdejší předseda městského národního výboru v Jihlavě. A pak společně, za doprovodu pozounových fanfár, desku odhalili. Hlavní projev měl primář Dostál. Bylo to rok a dva měsíce po srpnové okupaci 1968.
"Zatím je záhada, kam ta deska později zmizela," říká Vilém Wodák a dodává: "Kdybych někoho měl navrhnout na čestné občanství Jihlavy, tak by to byl právě doktor Tandler. Zasloužil by si to. A když ne čestné občanství, tak aspoň ulici by tu měl mít. Samozřejmě by se měla obnovit i pamětní deska. Vždyť jeho životopis vyšel i v Americe."
Že by Jihlava neměla na tak významného rodáka zapomenout, souhlasí i primátor Jaroslav Vymazal, který se o životním osudu Julia Tandlera dozvěděl od MF DNES.
"Ještě máme velký dluh vůči minulosti. Komunistická doba nechala zapomenout na celou řadu významných lidí. Doktor Tandler jistě dělal Jihlavě dobré jméno. Takových lidí je třeba si vážit a dát to najevo," uvedl primátor.
Jednu málo nápadnou připomínku na slavného rodáka město přece jen má. Na židovském hřbitově v Jihlavě jsou pochováni Tandlerovi rodiče Rosalie (narodila se v Polné) a Moritz (rodák z Jemnice). Ve Vídni nakonec přece jen nezůstali.
