Odtud si lidé vybírají palice s natí a ukládají je do půjčené bedýnky. „Nikoho nenutíme vysbírat z řádků postupně vše, každý si vybere takové kousky, jaké se mu líbí. Někdo preferuje drobnější, někdo větší,“ popsal farmář Josef Čapek. Bedýnka je následně zvážena, lidé si „úlovek“ přesunou do vlastní nádoby, zaplatí a mohou s ním zamířit domů.
Stejně jako třeba Štěpánka Mezerová, která na samosběr přijela 3. července, hned třetí den po jeho zahájení. Česnek brala nejen pro sebe, ale i širší rodinu. „Líbí se mi, že je to lokální surovina vypěstovaná v našich podmínkách. A já to sem mám kousíček, bydlím v nedaleké obci. Beru to i jako podporu lidí z farmy, kteří mají vlastní nápad a věnují tomu pak spoustu času a úsilí,“ vylíčila žena, jež na kejžlickou farmu jezdí trhat také jahody.
Fakt, že jde o produkt z Vysočiny, oceňuje i rodina Fingerova z Ledče nad Sázavou. „Bydlíme v paneláku, takže vlastní česnek si vypěstovat nemůžeme. A tento je navíc místní, nevozí se sem někde z Číny. Možnost samosběru tak rozhodně vítáme,“ shodují se členové rodiny. Cílem pro ně bylo natrhat kolem čtyř kil česneku na uskladnění.
Právě dlouhá doba, po niž česnek sklizený takto ručně vydrží, je jednou z hlavních výhod samosběru. To samé platí i u cibule, jejíž samosběr plánuje Josef Čapek nabídnout zákazníkům na konci léta.
Na kvalitě se podepíše každá rána
Ruční sklizeň je podle něj mnohem šetrnější. „Při té mechanizované totiž každá cibule, česnek nebo třeba i brambora dostává spoustu ran - tím, jak padá na dopravní prostředky, do příjmového koše, následně při čištění, uskladnění, potom zase při vysypávání z beden na třídicí linky, při transportu… Každá taková rána se na kvalitě samozřejmě podepíše,“ vysvětluje farmář.
Cena „samosběrného“ česneku je nižší než toho v marketech, rozdíl ale více vynikne, když se do ní započítá i trvanlivost produktu. „Koupíte-li česnek v obchodě, třeba i ve slevě, a pak ho na jaře půlku vyhodíte, protože vám prostě nevydrží, v přepočtu se to dost prodraží,“ konstatuje Čapek, který se na své další farmě na Kolínsku věnuje pěstování česneku již od roku 2005, tedy od jejího založení.
Aby ale tato oblíbená česká plodina lidem doma dlouho vydržela, je třeba dbát na dobré uskladnění. „Pokud česnek sesbíráte takto vcelku, s natí, svážete ho a zavěsíte, hezky se sám dotáhne, přirozeně dozraje,“ popisuje Čapek.
Tedy žádné čištění, nebo dokonce omývání, a žádná zbytečná manipulace. Zavěšení je pak vhodné na vzdušném místě, klidně přímo v průvanu - proudění vzduchu česneku svědčí. Po vysušení jej stačí uložit do sucha.
Vyplatí se nákup certifikované sazby
A jak na pěstování česneku, aby byla výsledkem dobrá úroda? Základem je podle zkušeného farmáře vhodný pozemek a kvalitní sadba.
„Určitě se vyplatí nákup uznané, certifikované sadby. Ta je testovaná na choroby a škůdce. Pokud někdo vysazuje běžný konzumní česnek, koupený v obchodě nebo někde u stánku, nemůže vědět, zda není zavirovaný a nenese v sobě nějakou chorobu,“ varuje pěstitel. Jelikož se do země dávají jednotlivé stroužky, palice se musí nejprve rozložit.
Výsadba je možná, když má půda pod devět stupňů. „V našich podmínkách jde zhruba o konec října až začátek listopadu, někdo ale sází klidně až před zámrzem. Půda musí být každopádně vychladlá,“ upozorňuje Čapek.
Na jaře je potom důležité nenechat pole či záhon zaplevelený a tento stav pokud možno udržovat. Česnek má totiž celkem řídkou nať a nezakryje moc půdu, takže plevel má díky dostatku světla a prostoru tendenci se rozrůstat.
Sklízí se, ještě než si lehne nať
Aby měla plodina dobrý start růstu, je vhodné i přihnojení; v případě sucha také zálivka, zvlášť v době, kdy se tvoří palice, tedy zhruba koncem května a během června.
„Česnek naštěstí nepatří k plodinám, co by se musely kvůli chorobám stříkat chemickými přípravky. My používáme biologické fungicidy na bázi bakterií a hub a zatím nám to na jeho dobrý stav stačí,“ přibližuje farmář.
Sklízení česneku připadá přibližně na počátek července. „Nať si nesmí lehnout, to už je pak na sklizeň docela pozdě,“ říká Čapek.
Samosběr je nyní v plném proudu nejen na Pelhřimovsku, ale i na farmě na Kolínsku, kde česnek pěstuje rovněž pro mechanizační sklizeň a prodej do velkoobchodu. V Kejžlici má Čapek jen menší plochu - česnek odrůd Germidour a Therador pokrývá kolem 0,6 hektaru.
„Zkoušíme to tu první rok, tak potřebujeme nejprve vědět, zda bude dostatečný zájem. Ideálně ale chceme pokračovat dál,“ dodává pěstitel s tím, že ohlasy od lidí jsou zatím pozitivní.
Konec léta bude na farmě patřit cibuliLoni již vyzkoušel Josef Čapek samosběr cibule na své farmě na Kolínsku, a jelikož měla plodina i způsob sklizně u lidí úspěch, letos jej zájemcům nabídne, stejně jako teď česnek, také v Kejžlici. Připraveno je tam půl hektaru žluté cibule odrůdy Amfora, tedy pozdního druhu vhodného ke skladování. K dispozici bude zhruba na přelomu srpna a září. „Minulý rok stála cibule v obchodech kolem dvaceti korun, my jsme ji měli na Kolínsku za deset,“ připomněl farmář. Ceny pro letošek ještě stanovené nemá, v marketech jsou ale podle něj nyní nesmyslně vysoko - mimo akci se cibule prodává za bezmála 50 korun. „Způsobily to obchodní řetězce, které tlačily cenu dolů, a zemědělcům se tak přestalo vyplácet cibuli pěstovat. Mnozí skončili. A pak stačí, aby se neurodilo v Německu nebo Holandsku, a hned je nedostatek a musí se vozit z opačného konce světa za neskutečné peníze,“ líčí Čapek. Plodina teď podle něj do Česka putuje hlavně z Nového Zélandu. V tuzemsku jsou přitom pro její pěstování vhodné podmínky. A při sklizni samosběrem je, stejně jako u česneku, navíc riziko poškození hlíz minimální, což zaručuje delší trvanlivost výpěstku. „Lidé se nás už teď na samosběr cibule hodně ptají. Tu, co si u nás na Kolínsku sklidili loni, totiž používají v podstatě doteď, aniž by se jim zkazila,“ podotkl farmář Josef Čapek. |
