Příroda se chystá ke spánku a my bychom rádi udělali to samé. Jenomže to nejde. V práci i doma jsou na nás kladeny stále ty samé požadavky jako na jaře nebo v létě, kdy máme dostatek sil. Měli bychom si víc a častěji uvědomovat, že jsme součástí přírody a přirozeně reagujeme na její rytmy.
Když nastoupí podzim, většinou pocítíme změny v psychice. Je tak nějak celkově trudněji. Odborníci si toho všimli už dávno a rozpoložení, které přichází s podzimem, nazvali sezonní afektivní poruchou neboli SAD – seasonal affective disorder. Jsme zádumčivější, náladovější. Mnohým lidem se to zlepší na Vánoce, ale pak se zase SAD objeví.
Nicméně, i naše těla se chovají jinak. Ať chceme nebo ne, na naše organismy působí změny ročních období. I když se všude svezeme autem a vůbec si nenamočíme boty v dešti, přestože se můžeme dopovat vitaminy a preparáty na kondici, stejně se cítíme v útlumu. Stěžujeme si na větší únavu, ospalost, nižší výkonnost. Musíme se hodně přemáhat, abychom všechno zvládli.
A v tom je ten problém. Na podzim bychom měli v souladu s přírodou trochu zvolnit, změnit biorytmy, víc odpočívat. Jenže kdo to chce a může udělat? Prvním krokem k úspěchu je si aspoň připustit, že s podzimem přichází období, kdy bychom měli žít trochu jinak, klidněji, tišeji, pomaleji.
Už zase ti předci
Problémy s podzimem nevnímáme zdaleka jenom my, lidé moderní doby. Sousloví „už naši předkové“ zní sice jako klišé nebo zaklínadlo, ale v tomto případě je namístě porovnat se s těmi, kdo žili staletí před námi. I na ně dopadala tíha blížící se zimy, a daleko víc než na nás.
Je dost krmení pro dobytek? Dřeva na zátop? Dostatek zásob ve spíži? Budou velké mrazy? Přežijeme? Pokud trpíte na podzim bolestmi žaludku nebo se vám ozývají vředy, možná už vám nějaký starší lékař někdy tvrdil, že jsme tuhle neurózu vlastně zdědili. Dneska si sice neříkáme, jestli máme dost brambor a pšenice až do jara, ale prý někde v nás ten strach našich předků zůstal zaseknutý.
Chybí nám světlo
Většina lidí si na podzim stýská, že jsou melancholičtější, nemají tak dobrou náladu jako na jaře nebo v létě, trpí splíny, ba dokonce depresemi. Není divu – stromy se sice na chvíli zbarví do krásných odstínů, ale brzy nato začne opadávat listí, v přírodě převládne šedá a hnědá. Dny se rychle krátí, vstáváme do tmy a domů z práce se vracíme, když už svítí lampy.
Sluníčko, na které jsme si při horkých dnech trochu stěžovali, svítí poskrovnu a podle různých průzkumů trpí nedostatkem přirozeného světla až šedesát procent celé populace. To z monitorů a obrazovek nám ho nemůže nahradit.
V tomto případě by pomohlo vybavit domov správnými žárovkami, které co nejvíc připomínají sluneční světlo. Osvětlete si místnosti lampami, ale klidně také svíčkami. Že uvidíte pokoj doslova v jiném světle, vám může přinést zážitek. Ženy se v rámci předvánočního úklidu chystají umýt okna a muži se jim diví, proč se s tím piplají, když déšť stejně sklo pocáká. Pravda je ovšem taková, že okna bychom měli vyčistit daleko dřív než na začátku adventu, aby špína neznemožňovala světlu pronikat do bytu.
Jak vydržet v pohodě až do jara?
|
