Výrobci potravin se musejí vypořádat se stále většími nároky nás spotřebitelů. Chceme kupovat čerstvé a zdravé produkty a zároveň bychom si přáli, aby nám jídlo dlouho vydrželo a uchovávalo si pěkný vzhled.
U většiny čerstvých potravin toho však nelze dosáhnout bez přidání konzervantů, barviv a dalších aditiv. Etikety výrobků pak svou délkou někdy připomínají spíš týdenní rodinný nákupní seznam.
Jak se vyznat ve všech zkratkách a číslech, abychom v široké nabídce obchodů vybrali správně?
Co na etiketě nesmí chybět
Každá etiketa musí uvádět řadu povinných údajů. Kromě přesného složení výrobku také veškeré alergeny, jednotlivé složky potraviny a výživové údaje.
Éčka v potravinách nemusí jen škodit. Třeba rajče jich má šestnáct |
Z tabulky, udávající množství a druh tuků, sacharidů, bílkovin, vitaminů či minerálů na 100 g, také snadno poznáte, jestli je potravina opravdu tak zdravá, jak se uvádí.
Pokud si hlídáte příjem živin, nezapomeňte hodnoty vynásobit skutečnou hmotností výrobku.
Tukům se nevyhýbejte
Tuky jsou pro správné fungování našeho těla nezbytné a není nutné se jim úzkostlivě vyhýbat. Důležité je vědět, jaký tuk by potraviny měly obsahovat.
Ve složení si dejte pozor především na formulaci „částečně ztužené tuky“. Pod ní se totiž ukrývají transmastné kyseliny, které jsou pro lidský organismus škodlivé. Přesto po nich výrobci sahají, protože jsou odolné a dlouho vydrží.
Najít je můžete třeba v čokoládových polevách, oplatkách, tyčinkách apod.
Zákeřný cukr
Cukr je moderním strašákem a je velmi snadné podlehnout sloganům slibujícím „snížené množství cukru“, „bez cukru“ a podobně. U těchto potravin vždy důkladně sledujte složení.
Pokud je cukru na 100 g méně než 5 g, jde o potravinu se sníženým obsahem cukru. Aby mohla být označována jako „bez cukru“, nesmí ho být ve složení více než 0,5 g na 100 g výrobku.
Pozor si dejte především na různá umělá sladidla, která suplují cukr a vytvářejí onu žádanou sladkou chuť. Patří sem například sacharin (E954), aspartam (E 951) či cyklamát (E 952). Ačkoli mají nízkou kalorickou hodnotu, jde o průmyslově zpracované látky a použití některých z nich je v mnoha zemích zakázáno.
„Chceme-li příjem cukru opravdu omezit, musíme se umělým sladidlům vyhnout, protože právě tyto látky podporují závislost na sladké chuti. Vybírat bychom měli potraviny s označením ‚obsahuje jen přirozeně se vyskytující cukry‘, kde máme jistotu, že do nich nebyl přidán,“ říká Iveta Motolová, nákupčí online supermarketu kosik.cz.
Čím delší, tím horší
Základní pravidlo při orientaci v etiketách je poměrně jednoduché. Pokud je složení výrobku vypsáno na několik řádků a objevuje se v něm dlouhý seznam éček v podobě umělých konzervantů, sladidel či barviv, dejte od něj ruce pryč.
Vybírejte si raději potraviny se základním složením: jogurty obsahující pouze mléčné kultury bez zahuštění modifikovaným škrobem, marmelády konzervované cukrem, sladkosti bez umělých barviv a glutamátu.
Možná vám tato jídla nevydrží několik týdnů, vašemu tělu ale prospějí.
Není éčko jako éčko
Množství přídatných látek, jež můžeme ve výrobcích najít, vydá na poměrně dlouhý seznam, který si nemáme šanci zapamatovat. Všechna „éčka“ ale nejsou špatná, jen je třeba rozlišit ta přírodní od syntetických a vědět, jaká jsou pro naše tělo škodlivá či nevhodná.
Pozor bychom měli dávat především u potravin pro děti. Jejich jásavé barvy mají na svědomí právě éčka. Konzumace takovýchto vylepšených „dobrůtek“ může vyvolat bolesti hlavy, zažívací potíže, ale i podpořit alergie nebo rozvoj hyperaktivity.
Pozor dejte především na E951 (aspartam), E621 (glutaman sodný), E250 (dusitan sodný) a barviva E110, E132, E133 a další.
Abyste se v nich lépe vyznali, můžete si do mobilu stáhnout aplikaci Fér potravina či Éčka.
