Doporučujeme

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jak vás vidí jiní a jak vy? Zkreslené vnímání sebe sama umí potrápit

  • 0
Ať si o vás myslí, kdo chce, co chce, vy sami se často vnímáte jinýma očima. Je to normální a naprosto běžné. Lidský vnitřní zrak je prostě svůj. Kdy vám pomáhá a kdy naopak vůbec ne?

Všechno by bylo mnohem jednodušší, kdybychom sami sebe dokázali vidět očima ostatních. Jenže to nejde. Dokonce ani svůj hlas neslyšíte tak jako lidi kolem vás, o čemž svědčí fakt, že jen málokdo se pozná, když se slyší ze zvukové nahrávky. S celkovým dojmem, který u ostatních vyvoláváte, je to ještě těžší. Proto je potřeba se více zaměřit na vnitřní zrak.

Nejprve je zapotřebí odhalit, proč se často vidíme jinak, než nás vidí ostatní. Zabývali se tím desítky vědců na celém světě, takže informací máme dost. Musíte se jen zamyslet nad tím, co pasuje přímo na vás. Nejčastější příčinou bývá přílišné srovnávání se s ostatními. A za to dneska mohou hlavně sociální sítě.

Ostatní milujete, sebe málokdy

„Pojem úspěch je sice relativní, ale hodně lidí ho posuzuje fakty z internetu. A tam vidí ostatní, kteří se neustále prezentují jako perfektní lidé s dokonalým životem,“ varuje psycholog Dorian Crawford.

To vede k tomu, že člověk se sám na sebe začne dívat jako horšího a méně schopného člověka, než kterým ve skutečnosti je. „Platí to i ve chvíli, kdy je on sám častým přispěvatelem do internetového světa. Ví totiž, že v tom zářivě dokonalém světě není mnoho pravdy,“ tvrdí odborník.

Další faktem je, že ačkoli ostatní lidi umí člověk milovat bez výhrad, o sobě má ve většině případů tendenci pochybovat. Často se to projeví už při pouhém pohledu do zrcadla. „V jednu chvíli vidíte, jak hezké máte lícní kosti. Ale čím déle se na ně díváte, tím divnější vám budou připadat. A nakonec se vám mohou zdát naprosto děsivé,“ připodobňuje to psycholožka Chrystal Lee.

Ale pozor – funguje to i obráceně. Ačkoli se třeba navenek prezentujete velmi skromně, v duchu dobře víte, že máte na víc.

Někdy se peskujete, jindy si přidáváte

Uveďme to na konkrétním příkladu: v práci šéf na poradě vynadá vaší kolegyni. Soucítíte s ní, jste na její straně a utěšujete ji, že neudělala nic špatně. Ve skrytu své duše ale víte, že byste to zvládli líp, protože jste přece mnohem lepší než ona. Jenže ruku na srdce, pravda to možná není. Jenom se díváte do zrcadla svého vnitřního zraku.

O tom, jak sami sebe vnímáte, rozhoduje vaše výchova a prostředí, ze kterého pocházíte. „Rodiče vám v dětství vštípí to, co si o sobě pak myslíte, i když si to často vůbec neuvědomujete,“ vysvětluje Dorian Crawford a pokračuje: „Když se ve vás vidí a myslí si, že jste nejlepší na světě, pak si tak připadáte ve svém nitru i vy. Pokud vás ale naopak přehlížejí a vaše vnitřní vnímání sebe sama dostatečně nesytí, pak se vidíte mnohem horší, než ve skutečnosti jste.“

Když vás plně nepodporují, ale spíš zakrývají svým vlastním obrazem, mohou vás často dovést ke špatným rozhodnutím – třeba k volbě špatného zaměstnání. To, jak sami na sebe nahlížíte, je zakódované ve vás. A čím jste starší, tím těžší je přeladit v sobě jiný program.

Aby emoční detox skutečně fungoval, musí se ho člověk nejprve naučit přijímat....

Nesuďte se podle toho, jak vypadáte

Nicméně se to dá. Chce to hodně sebereflexe a upřímnosti, ale je to možné. Abyste se viděli správně, musíte vědět, kdo opravdu jste. „Proto je dobré vydat se na dlouhou cestu do svého dětství,“ radí životní kouč Guy Reichard.

Právě tehdy jsou k sobě lidi nejvíc upřímní. „Tu velkou upřímnost v sobě ale musíte umět najít. Není lehké rozpoznat, co vás kdysi opravdu dělalo šťastnými, od toho, kdy jste byli šťastní proto, že si to přálo vaše okolí,“ říká odborník, který doporučuje vyhýbat se nějakou dobu i zrcadlu. „To, jak vypadáte, je samozřejmě důležité. Ale někdy to negativně ovlivňuje to, jací opravdu jste a jak se vidíte.“

V neposlední řadě byste měli vědomě analyzovat každou myšlenku, která vás v souvislosti s vámi napadne. Ptejte se sami sebe: skutečně to takhle cítím? Vážně mi není toho otloukánka ani trochu líto? Jsem opravdu šťastná, když se obléknu do běhacího úboru? A je ten vtip, který jsem slyšela, tak vtipný, nebo se směju jenom s ostatními?

To jsou zdánlivé banality, ale ve skutečnosti se jedná o střípky, které skládají váš vnitřní obraz o vás samotných. Jen vy můžete rozhodnout o tom, zda bude pravdivý nebo ne. A věřte tomu, že není nic horšího než žít 24 hodin denně se svým vymyšleným já.


  • Vybrali jsme pro Vás