Tedy – ne ona sama. To za ni zvládnou nejrůznější chytré přístroje. Ty ji chválí se srdečností svému chladnému výrobnímu materiálu vlastní za to, že ušlapala za den ideální metu 10 tisíc kroků, a tudíž udělala maximum pro své zdraví a fyzickou pohodu.
Ne všichni odborníci jsou ale přesvědčeni o tom, že právě tento počet kroků je ten pravý. Jedním z nich je výživový specialista Petr Havlíček. Ten ví, že ono posvátné číslo se objevilo už před dlouhými lety. „Pochází z roku 1965. Bylo marketingovým tahem jedné japonské společnosti, která v té době začala vyrábět krokoměry a podařilo se jí ho natolik zpropagovat, že ho bereme jako standard,“ poukazuje tento expert v pořadu Rozum v troubě.
Podle profesorky I-Min Lee, epidemioložky z Harvardské univerzity, se kvůli tomu lidé zbytečně štvou. Kupříkladu průměrné starší ženě by stačilo 4400 kroků denně k tomu, aby o 41 procent snížila riziko úmrtnosti ve srovnávání s vrstevnicemi, které ujdou jen 2700 kroků.
„Pokud budeme kroky navyšovat, tak se efekt zvyšuje až do čísla 7500 kroků. Pak už žádný prokazatelný benefit nemá,“ tvrdí Petr Havlíček. Stejně jako u všech činností a aktivit samozřejmě platí, že každý člověk je individuum.
„Máme tady v podstatě tři skupiny lidí, kteří se zvláště v době koronavirové rozhodli víc chodit,“ vysvětluje lékař Daniel Bubnis, „jsou to lidé do této doby absolutně neaktivní, pak krásný střed a nakonec sportovně výkonní jedinci.“
Od toho se samozřejmě odvíjí i počet kroků, které jim denně může přinést uspokojení. Zatímco první skupina potřebuje zdolat jen zhruba 5 tisíc kroků, průměrný jedinec musí přidat a nachodit od 7500 do 9999 kroků a ti nejzdatnější si zvyšují laťku až na 12 500 kroků za den.
K tomu se samozřejmě musí zohlednit také věk, pohlaví a strava, protože osoby se zdravým jídelníčkem mohou riskovat víc než milovníci bůčku a buřtů na pivě (i když nic proti těmto laskominám).
Nejdůležitější logicky je se k chůzi vůbec přimět. Pokud si chcete jen tak zkrátit dlouhou chvíli a projít se na čerstvém vzduchu, nějaké měření kroků je vám asi docela jedno. Počítat byste je naopak měli, jestliže hubnete a také pokud si hodláte zvýšit svou fyzickou kondici nebo trénujete na nějaký závod.
A co když se vám po čase nebude už prostě chtít šlapat? Vyměňte motivaci za disciplínu. „Prostě se k tomu den po dni donuťte. Už jen fakt, že to dokážete, vás naplní sebeuspokojením. A to se opět mění v onu ztracenou motivaci,“ nabádá osobní trenérka Manning Summerová. Navíc si sami sebe začnete vážit. A i to je pro váš tělesný a duševní klid podstatné.
Jak se zlepšovatAby vám hodnoty lépe naskakovaly, chce to změnit návyky. Choďte denně – stanovte si čas na procházku 30 minut. Buď ho dejte v kuse, nebo třeba 3x po deseti minutách. Prodlužujte cestu – když jdete domů, schválně zahněte špatně, abyste se víc prošli. Vzhůru na schody – nejezděte výtahem, choďte pěkně pěšky. A když dorazíte do svého patra, klidně se vraťte dolů a dejte si to ještě jednou. Mluvte za chůze – nejenže vám procházka rychleji uteče, ale naučíte se tak i pracovat s dechem. |
