RECENZE: Mysteriózní Control je návrat tvůrců Maxe Payna mezi elitu

Finští Remedy se opět předvedli. Control je výborná videohra, která chytne a nepustí, dokud ji nedohrajete. Hratelnost i příběh plný záhad jsou velkým tahákem.

Tajuplné záhady, nevysvětlitelné úkazy, alternativní dimenze a paranormální jevy. Tajemno táhne a i my ho máme rádi. A tajemno je přesně tím elementem, na kterém novinka Control staví. Její příběh vás postaví do role sympatické a minimálně zpočátku hodně civilně působící Jesse Faden, která po dlouhých letech pátrání konečně nalezla Úřad pro kontrolu (paranormálních jevů). 

Control

Control

V Nejstarším domě, jak se jeho ústředí nazývá, se snaží zjistit, co se před 17 lety stalo s jejím bratrem, do jehož zmizení je úřad zapleten. Hned poté, co vstoupí dovnitř, však následuje neuvěřitelný sled událostí, po nichž se Jesse nečekaně stává samotnou ředitelkou úřadu. Za úkol má nejenom zjistit, co se stalo s pohřešovaným sourozencem, ale zároveň ochránit zaměstnance úřadu a potažmo celý svět před tajemnou silou Syčení, která rozhodně nepochází z tohoto světa.

Příběh je alfou i omegou

Prozradit cokoliv dalšího z příběhu, za kterým stojí Sam Lake, by bylo barbarstvím. Hra na něm stojí, což je vzhledem k jeho kvalitě jen a jen dobře. Celá story hezky graduje až do samotného konce a hráče nutí přemýšlet, co že se to před ním vlastně děje a o co jde. 

U Control je potřeba dávat pozor, i když v některých scénách nabízí možnost vlastní interpretace dění. Jen škoda, že hra nemá českou lokalizaci. U hry se zamotaným příběhem plným nadpřirozena by ho domácí hráči jistě ocenili. Jak hluboko se do Control ponoříte, je jenom na vás. Nejde totiž o lineární videohru. 

Control

Control

Ve skutečnosti jde o nenápadného zástupce podžánru metroidvania (pojmenovaném po nejslavnějších zástupcích – Metroid a Castlevania). Pohybujete se v prostředí, ve kterém postupně získáváte nové schopnosti, které vám umožní postup v lokacích, kam jste dřív nemohli. A přesně to vás čeká i v Nejstarším domě.

Jedna zbraň se mění v celý arzenál

Kromě hlavních misí je přítomna celá řada nepovinných úkolů a dokonce i náhodných událostí. Základní dějovou linku dokončíte za zhruba 12 hodin. Pokud ovšem bude chtít splnit i vedlejší úkoly, které vážně stojí za to a odhalují i více z příběhu, u hry strávíte s přehledem i 18 až 20 hodin. A to je slušná životnost. 

Control

Jesse dostane ve hře originálně do rukou jednu jedinou zbraň. Ta má však několik režimů a nespočet upgradů, takže z ní můžete udělat pistoli, samopal, brokovnici, granátomet nebo raketomet. Její variabilnost je neskutečná a brzy zjistíte, jaké formy jsou vhodné pro specifické nepřátele. Těmi jsou nebožáci posedlí Syčením – od řadových vojáků, přes obrněné hromotluky nebo levitující děsy až po bossy. 

Miniportfolio finských Remedy

Vývojářské studio Remedy Entertainment, které má zhruba 200 zaměstnanců, se celosvětově proslavilo legendární bullet time akcí Max Payne. Kromě efektních přestřelek ve zpomaleném čase hra nabízí temný příběh skvěle vyprávěný komiksovým stylem. Jde také o jednoho z nejvýraznějších zástupců noir videoher. Druhý díl Max Payne 2: The Fall of Max Payne je sice o chlup horší, ale stejně jde o jedno z nejlepších herních pokračování všech dob. Za trojkou už pak Remedy nestáli. 

Jejich následující titul Alan Wake vyprávěl příběh spisovatele, kterému záhadně zmizela žena v malém a tajuplném městečku Bright Falls. Příklon k hororu a nadpřirozenu je patrný a ze hry slintali příznivci seriálu Městečko Twin Peaks. Rukopis Remedy je znatelný ihned po pár minutách hraní. Hra se dočkala semi-pokračování Alan Wake’s American Nightmare, v němž se hlavní hrdina musí postavit dokola se opakující noční můře v americké Arizoně. 

Posledním významným titulem Remedy před vydáním Control je seriálová akce Quantum Break, v níž lze ovládat čas. Hra byla přijata rozporuplně, protože má zastaralý design, ale celkově baví, jelikož z ní jsou Remedy při hraní opět cítit.

K tomu je Jesse nadaná nadpřirozenými schopnostmi, takže si postupem času osvojí telekinezi, levitaci nebo manipulaci, díky které může ovládat protivníky a postavit je tak na svou stranu.

Napínavé souboje, při nichž padá zdraví z nepřátel

K tomu získá možnost rychlého úskoku a vytvoření štítu, což se hodí při akčních soubojích. RPG prvky jsou základní a ne přehnané. Přesto posilování schopností Jesse baví a hráč je motivován k plnění zmíněných vedlejších misí, za něž získá body k vylepšování postavy. Souboje jsou hodně adrenalinové a napínavé z mnoha pohledů. Jednak je Nejstarší dům překvapivě členitým místem, v němž rozhodně nenarazíte jen na holé chodby a haly. A jednak se hraje Control podle vlastních pravidel. 

Control

Control

Ve hře neexistuje nic jako lékárničky nebo okoukané, samo se v klidu obnovující zdraví. Uzdravujete se pomocí likvidace nepřátel. Právě z nich totiž zdraví po drobných kouscích vypadává. Pokud chcete přežít, musíte ho posbírat. V praxi to znamená, že se často budete muset pohybovat v těsné blízkosti silnějších nepřátel, kteří ještě nepadli, ale zdraví z nich lítá po zásazích na všechny strany.

Pokud se vám líbí Control, zkuste tyto seriály

• Městečko Twin Peaks
• Akta X
• Stranger Things
• Krajní meze
• Dark

O nedostatek munice se bát nemusíte, ta se naopak dobíjí při pauzách mezi střelbou sama. Jak už jsme podotkli, Nejstarší dům je hodně členitý a nabízí spoustu jevů k prozkoumání a záhad k vyřešení. Pohyb v něm však není vždy jednoduchý. Tím nemyslíme ovládání, které je úplně v pohodě a sedne do ruky každému. Problém je v mapě, která je hrozná. Vážně, tak špatnou mapu jsme neviděli hodně dlouho jestli vůbec někdy. Hráči má ukázat trojrozměrné prostředí, ale je pouze 2D, přičemž rozlišit, co je nahoře a dole, s normálním lidským mozkem téměř nejde. Navíc občas vypadne a neukazuje celé prostředí. 

Control

Control

Mnohdy tak mapa více škodí, než pomáhá. Dámy a pánové, holky a kluci, je fakt děsná! Jestli by Remedy měli v patchích něco opravit, tak rozhodně mapu. Technicky je na tom hra povětšinou dobře, ale dokonalá není. Grafika je pěkná, ostrá a uvidíte spoustu vizuálních efektů.

Rukopis vývojářů je znát

Hlavní postavy vypadají hodně k světu včetně propracovaných obličejů. Ty vedlejší už tolik ne, protože mají viditelně méně polygonů. Prostředí je pěkné a částečně interaktivní. Zničit toho lze překvapivě dost. Ale při těch nejfrenetičtějších přestřelkách očekávejte pokles frameratu. Na PlayStation 4 Pro se nám hra občas trhala. Jde o marginální případy, ale jsou tu. Control se jinak trhá pouze pár sekund při opětovném spuštění hry po pauze. Stejně tak nám dvakrát vypadl na okamžik zvuk. Opět však nešlo o nic významného, co by nám zkazilo zážitek z hraní. Ten je neskutečně vtahující a silný. 

Control

Control

Control je jednoznačně jedna z nejlepších letošních videoher, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat. Rukopis známých vývojářů je silný a výrazný. Ať už jde o exploraci prostředí, nacházení vzkazů, pouštění pořadů nebo záznamů v TV. Každý zkušený hráč musí ihned poznat, kdo za hrou stojí. Je to veledílo od mistrů řemesla.

Control versus herní hardware

Control je nejen skvělou zábavou, ale také výrazným technologickým milníkem ve vývoji her. Zatímco dosud šlo technologii ray-tracingu (RTX) označit v podstatě jen za snobárnu, protože nabízela za hodně peněz příliš málo muziky, tady je její grafický přínos skutečně markantní (viz video výše). Problém je, že i bez něj je Control opravdu hardwarově náročná. Své by o tom mohli povídat majitelé „obyčejných“ PS4, kde dochází k pravidelným poklesům snímkování až k 10 FPS. Na doporučené mainstreamové 6 GB 1060 GTX pak hra běhá v doporučeném nastavení kolem 30 FPS a to samozřejmě bez RTX. Majitelé průměrných sestav tak budou nuceni jít s detaily hodně dolů, pokud se chtějí dostat na kýžených 60 FPS. Na druhou stranu i pak je na Control pěkné pokoukání.