Nový přídavek k českému Kingdom Come je po všech stránkách trapný

Nejlepší česká hra posledních let ani napodruhé nedostala takový přídavek, jaký by si zasloužila. Milostné dobrodružství bodrého rytíře Pana Jana Ptáčka je krátké, předražené, rozbité a trapné.

Aktualizováno 25.10. : Týden po vydání hry vyšel opravný pach, který umožňuje spustit dříve nedostupný úkol. Doba dohrání DLC se tak prodloužila o přibližně dvě hodiny, více viz samostatný článek.

Kingdom Come je jedním z těch stále vzácnějších titulů, které na hráče kladou vysoké nároky. Už roky jsem se u hraní tak nenavztekal a plně chápu lidi, kteří na to nemají trpělivost. 

Chachááááá!?!?

Jenže pod vrstvou zbytečně složitých mechanik a nejrůznějších bugů se skrývala hra, jaké není na světě rovno. I s odstupem osmi měsíců si za svým výjimečným hodnocením stojím a jelikož na Red Dead Redemption 2 nebudu mít letos čas, už jsem o díle týmu postaveného kolem vývojáře Dana Vávry uvažoval jako o hře roku 2018. Ale to je to poslední, co si ode mě dnes na jejich adresu přečtete pozitivního.

Nejnovější přídavek Milostná dobrodružství Jana Ptáčka totiž stojí za starou belu. Je krátký, předražený, rozbitý a trapný. Za nějakých 250 korun dostanete novou příběhovou linku nevalné úrovně, kterou dokážete dohrát za zhruba dvě až tři hodiny. To je sice málo, ale když to porovnáme s interaktivními filmy jako Walking Dead, Firewatch nebo Gone Home, není to až tak úplná tragédie. Jenže ty nabízejí unikátní obsah, tady jsem třetinu času strávil na koni přesunem z místa na místo, třetinu v minihrách jako kostky a alchymie a jen ve zbylá třetině si „užíval“ skutečně nový obsah.

Mohl to být dobrý quest, škoda že se ještě nedá spustit.

Navzdory názvu nebudete hrát za bohémského šlechtice Jana Ptáčka, ale opět za starého známého Jindřicha. Jeho úkolem je pomoci prostopášnému příteli sbalit krásnou řezníkovu dceru Kláru a to co nejvíce krkolomným způsobem. Autoři tentokrát vsadili na odlehčenou atmosféru, nejsem si však úplně jistý, jestli to hře sluší. Výsledkem není další fantastická scéna á la farář Bohuta z původní kampaně, ale spíše moderní variace na stařičkou adventuru 7 dní a 7 nocí. Nechci vypadat jako suchar, ale řekněme jen, že z básniček o „píchání“ už jsem tak nějak vyrostl. Nic hlubšího scenáristé bohužel nevypotili. Jednoduchá zápletka a pubertální humor jsou však přesto to nejlepší, co v tu nalezneme.

Ani po osmi měsících se můj kůň nenaučil, že by měl čekat přede dveřmi.

Celý mikropříběh se skládá ze tří částí. V té první musíme získat ukradený náhrdelník, přičemž existuje spousta způsobů, jak toho dosáhnout. Vyhrát ho v turnaji v kostkách, nenápadně ho ukrást, nebo si pro něj prostě dojít se zbraní v ruce. Anebo zvolit vlastní řešení. 

Jelikož na kostky nemám štěstí, na plížení trpělivost a bojovat jsem se ve hře dosud pořádně nenaučil, zvolil jsem pragmatický přístup a prostě si na vítěze turnaje počíhal v lese. Tato volnost je na Kingdom Come to nejlepší, jenže k tomu je potřeba, aby hra fungovala.

Což bohužel nejde říct o druhé části, v níž musíte získat „kouzelný“ lektvar. Díky bugu není možné vybrat si během rozhovoru požadovanou volbu, a tak jediný způsob, jak výsledku dosáhnout, je prostě ten, že sáhnete do měšce a správné řešení si koupíte. Díky nedostatečnému testování tak autoři zahodili spoustu hodin práce, přitom tento úsek vypadal v trailerech docela lákavě. Určitě se to časem opraví, ale pochybuji, že se ke splněnému questu bude ještě někdo vracet. Poslední částí je pak velké finále, které je navzdory poněkud přízemnímu humoru docela fajn.

Na DLC jsem si vyhradil celý víkend, protože autoři na Gamescomu slibovali nějakých 10 až 15 hodin, ale nakonec jsem už v půli prvního večera zmateně hledal na internetu, jestli to, co jsem viděl, mělo být opravdu vše. A mělo.

Nechci do toho autorům kecat, jsem jen obyčejný recenzent, ale vydávat podobné přídavky mi přijde kontraproduktivní. Fanoušci toho už tak museli překousnout hodně, řada bugů není do dnešního dne opravena. Ždímat ty nejoddanější o dalších 250 korun za průměrný quest, který nedosahuje ani úrovně některých z původní hry, zatímco Dan Vávra dává na sociálních sítích svým kritikům sežrat, jak moc že mu hra sype, mi přijde přinejmenším nešťastné.

Milostná dobrodružství Jana Ptáčka tak lze doporučit jedině těm, kdo mají původní hru prolezlou skrz naskrz a stále se nemohou nabažit. I ti by si však měli počkat na první patch, jinak budou o podstatnou část ochuzeni. Zatím si mohou vyhrát alespoň u nového Turnajového módu, který do hry přibyl zcela bezplatně.