RECENZE: Vývoj arkády Owlboy trval devět let, ale výsledek nepřesvědčil

aktualizováno 
Po roce od uvedení na PC vyšel slavný Owlboy i na konzolích. Je to unikátní hra, kterou si určitě s žádnou jinou nespletete. Bohužel má až příliš mnoho nedostatků, nad kterými nejde jen tak přivřít oči.
65

Owlboy

Platforma: PC, XboxOne, PlayStation 4, Switch
Výrobce: D-Pad Studio

  • Nádherná hudba a grafika
  • Souboje s bossy
  • Kromě technického zpracování ničím výjimečné
  • Příběhu je věnováno nezaslouženě mnoho pozornosti

Herní karta

Simon Stafsnes Andersen začal na pixelartové arkádě Owlboy pracovat už v roce 2007. Od té doby celý koncept hry neustále měnil a několikrát začínal od nuly, což se podle jeho slov podepsalo na jeho psychickém zdraví. Výsledkem více než devítiletého snažení je do detailů vypiplaná hra, která má unikátní výraz. Bohužel to neznamená, že by byla výjimečně zábavná.

Owlboy

Audiovizuálně je hra nezapomenutelná, ale jinak je spíše průměrná.

Na první pohled vypadá Owlboy jako obyčejná retro arkáda, ale rychle zjistíte, že jde o poměrně komplexní zážitek, který sází na propracovaný příběh, složitou stavbu úrovní a logické hádanky. Hlavním hrdinou je němý soví chlapec Otis, který neprožívá ideální dětství. Je sirotek, vrstevníci ho šikanují a navíc si na něj zasedl učitel. Jednoho dne na vesnici nečekaně zaútočí vzdušní piráti a vše se od základů změní. Otis je samozřejmě tím jediným, kdo může zabránit konci světa. 

Zápletka moc originality nepobrala a na to, jak okoukaně působí, je jí věnováno až příliš prostoru. Rozhovorů (dabing není) a příběhových předělů je tu zbytečně moc a co hůř, nejsou ani dobře napsané.

Fotogalerie

Hned v úvodní vesnici, kde kromě několika příběhových postav najdete už jen obchodníka s nepotřebným vybavením, se rychle objeví hlavní problém hry, kterým je nepřesvědčivá stavba levelů. Jelikož hlavní hrdina může létat do všech směrů, jsou značně otevřené a člověk poměrně často bloudí. S tím, jak se Otis učí nové a nové schopnosti, se přímo nabízí, abyste se znovu vraceli do již jednou prozkoumaných lokací a zkoušeli hledat alternativní cesty. Většinu úrovní však není zábava procházet ani napoprvé, natož bojovat se znovu oživenými nepřáteli a hledat, kde se co otevřelo.

Hádanky a boj

Owboy mixuje boje s nepřáteli a řešení jednoduchých hádanek, ani jedno však nedělá dostatečně přesvědčivě. V soubojích stačí jen létat v kruzích a střílet, není tu nic, co bych neviděl už stokrát. Střelba se mění podle toho, jakého zrovna Otis v pařátech drží poskoka, ve skutečnosti však máte na výběr jen mezi klasickou rychlopalnou pistolí a prakticky nepoužitelnou brokovnicí. Ta má jen minimální dosah a dobíjí se několik vteřin. 

Jedinou světlou výjimkou, kdy akce funguje na výbornou, jsou souboje s bossy. U nich musíte nejprve vymyslet taktiku, nebo se alespoň dokonale naučit vzorec jejich chování. Až na tato vzácná setkání je však Owlboy nezáživně jednoduchý. 

Owlboy

Příběh je slabý, ale postavy toho mají na srdci spoustu.

Pochvalu si rozhodně zaslouží grafika, která patří k tomu nejlepšímu, co v pixelartu kdy vzniklo. Autoři nešetřili s mírou detailů, jenže od televize člověk sedí mnohem dále než od monitoru a  jemné nuance se bohužel stírají. To platí především pro vedlejší postavy, které z dálky vypadají v podstatě všechny stejně. Správný retrofeeling  dokresluje fantastická hudba, která zcela právem vyšla i jako samostatný soundtrack.

Celkově nemůžu říct, že bych se u hry vůbec nebavil, ale vzhledem k tomu, jak vřelého přijetí se dočkalo její PC verzi, jsem čekal daleko více. Mám pocit, jakoby recenzenti hodnotili spíše komplikovaný příběh vývoje než hru samotnou. Ta je ve výsledku jen snadno zapomenutelnou jednohubkou, která už v dnešní době příliš neobstojí.

Autor:
 

Hodnocení hry

Redakce

65 %

Čtenáři

49 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 22 čtenářů

Nejčtenější

KVÍZ: Největší herní zklamání z devadesátých let. Vzpomenete si na ně?

Kvíz

Historie si pamatuje jen vítěze, a tak to dnes může vypadat, že devadesátá léta byla pro počítačové hry zlatým obdobím....

Youtuber prochází velké open world hry. Který svět je nejhezčí?

The Witcher

Podívejte se na zrychlené průchody některými z nejoblíbenějších open world her dneška. Možná vás překvapí, jak malou...

Hráči bety World of Warcraft Classic nahlašují chyby, které nejsou chybami

World of Warcraft Classic

World of Warcraft Classic je návrat ke kořenům. Jenže to, jak mnohé prvky hry tehdy fungovaly, dnes mnozí považují za...

Hráči soutěží, kdo se nejrychleji vyspí se všemi postavami ve Falloutu

Fallout

Přestože fanoušci prolezli Fallout: New Vegas skrz naskrz, pořád mají ve hře co dělat. Aktuálně soutěží v tom, kdo se...

Další český hit na obzoru? The Wild Age je slibná relaxační strategie

The Wild Age

K osadě se blíží další tlupa nepřátel. Potřebujete víc peněz a obranných věží, protože počty nepřátel budou každým dnem...

Další z rubriky

Filmová adaptace Warcraftu je splněným snem. Recenze očima hráče

Warcraft - hra vs. film

Pokud existuje černá magie, snímek Warcraft v boji s ní zvítězil. Podařilo se mu totiž prolomit pomyslné prokletí filmů...

RECENZE: Legenda z roku 1984 nepokračuje. Moderní Karateka je odpad

Karateka

Původní Karateku naprogramoval v roce 1984 student univerzity Yale Jordan Mechner, který později přivedl na svět herní...

RECENZE: War Thunder je snem všech milovníků vzdušných bitev

War Thunder

War Thunder uspokojí více i méně náročné piloty. A nadchne technickým provedením.

Najdete na iDNES.cz