Grim Fandango - aktuální minirecenze

  • 26
Grim Fandango - aktuální minirecenze
Grim Fandango

"Veškerá vaše činnost je dílem osudu. Ať už někomu šlápnete na nohu, nebo nedej bože do lejna, má v tom prsty osud..." (zatím jen půlrecenze :o))

Mimochodem, věříte vůbec na osud? Ne? Ale víte přeci, že... Dobře, dobře, dobře! Já vám nic vnucovat nebudu. Přesto si ale myslím, že každému z nás je něco souzeno. Někomu třeba, že se ožení s tou nejkrásnější žensou pod sluncem, někomu zase, že ve dvaadvaceti skočí pod vlak. Já o těhle věcech samozřejmě nemůžu téměř nic vědět (jak ten -píp píp píp- sakra ví, že mi včera bráchu přejel vlak? - LEECH), ale jedno vím zcela jistě! Mě prostě asi není souzeno dohrát Grim Fandango. Jednoduše není. Grim Fandango měla být původně hra, na kterou jsem měl napsat svoji první recenzi do tohohle webmagazínu. Grim Fandango Hrál jsem ji asi tři dny (zhruba 20 hodin čistého herního času), ale co se nestalo. Ten rošťák LEECH, což je, jak jistě víte, jakýsi "game master" v naší redakci (teda to je mi novinka, to jsem nevěděl ani já...já myslel, že je to spíš Game Boy - VRECO) mi surově vyrval CD s Fandagem z mechaniky a narval mi tam Nightlong, prý že je to starší věcička a že recenzi na ni potřebuje urgentně (teda LEECHi, ty surovče, že tys chtěl Grim Fandango uzmout pro sebe? - VRECO). Tak jsem tedy dohrál Nightlong a vrátil se zpět ke Grim Fandagu. Co čert nechtěl, dostal jsem se sotva do půlky a Leech tu byl zase. Tentokráte s Poslem Bohů (teda LEECHi, já se divím, že tě Velký Peter neprohodil oknem, stejně jako Ludanův otec televizi - VRECO). Ne, ne a ne! Už toho mám dost! Já to Grim Fandango asi nikdy v životě nedohraju! (ale to mi neříkej, tomu nevěřím - VRECO).

Grim Fandango je hra, která mě konečně přesvědčila o tom, že v dnešní době už se svou dvourychlostní CD-ROMkou a 16 MB RAM (tohle není vtip!!) nevystačím ani na adventury. Grim Fandango Musel jsem si tedy koupit nové vybavení (3x speed CD-ROM a 24 MB RAM - LEECH), abych mohl tuhle hru vůbec hrát. Investic však vůbec nelituju, ani kdybych tohle všechno udělal jenom kvůli Grim Fandagu. Tahle hra je fakt super a asi jedna z vůbec nejlepších za tenhle rok. Staví se vedle Sanitaria, Texe Murphyho a Black Dahlie. Co mě však na téhle gamese "štve" je její obtížnost. Je prostě tuhá, tuhá a ještě jednou zatraceně tuhá. Po 30 hodinách pařby jsem těsně za polovinou (alespoň podle postupně se vykreslující mapičky ve hře), a to mám za tuhle dobu většinu adventur dávno dohranou. Pojďme se tedy na Grim Fandango podívat trochu blíže a prozkoumat ji až do morku kosti...

Ty kosti tady nezmiňuju jen tak náhodou - všechny postavy v Grim Fandagu jsou totiž kostlivci! No fakt, nekecám (všechny jsou však oblečené - autorům se asi nepodařilo vyřešit pohlavní záležitosti kostlivců). Příběh se totiž odehrává v Zemi mrtvých, tudíž by se v ní mohly nacházet buď shnilé zombie nebo kostnatí kostlivci. Grim Fandango Autoři zvolili tu druhou možnost a udělali dobře. Navíc si podle mého názoru tak trochu ulehčili práci tím, že nemuseli vykreslovat složité obličeje a grimasy, nicméně výsledek vypadá dost dobře a navíc mnohdy nebývale komicky. Jak jistě víte, Lucas Arts, výrobci téhle gamesy, mají za sebou už pěknou řádku podobných projektů, z nichž nejznámější je asi série Monkey Islandů a Indy Jonesů. Pochopitelně mě neustále něco nutí přirovnat Grim Fandango k jedné z těchto her. Ale to nejde. Indy Jones byla vážná hra s občasnými vtipnými pasážemi, Monkey Island byla zase komedie od začátku až do konce. Grim Fandango se nejdříve jeví jako vážná hra, postupem času se v ní však vyskytuje více a více komických situací, až někdy samotný závažný příběh hry přestávám brát vážně. Ať tak či onak, Lucasům se povedl další skvělý kousek, u kterého se určitě nebude nikdo nudit.

V hlavní roli této adventury je chlápek jménem Manny Calavera, zaměstnanec u společnosti DOD (Department Of Dead). Jeho úkolem je přivést ze Země živých do Země mrtvých ty osoby, kterým je souzeno zemřít, Grim Fandango a těm pak podle jejich počtu špatných skutků přisoudit různě obtížnou "cestovní dovolenou" po Zemi mrtvých. Poslední dobou však dostává samé "podprůměrné" zákazníky (chudý člověk = nízké prémie) narozdíl od svého kolegy Domina, který se stará jen o smetánku. Jednou se tedy rozhodne zcizit svému soku zakázku. Po těžkém snažení se mu to podaří, jenže naneštěstí kápnul zrovna na tu nejčistší osůbku pod sluncem, slečnu Meche, která za svůj život neudělala jediný malý hříšek. Ve svém počítači jí nemohl za žádnou cenu naleznout adekvátní "dovolenou", a tak, když byl na koberečku u svého šéfa, Meche se smutkem v očích opustila kancelář a vydala se na onu "cestu" na vlastní pěst. Tato skutečnost, ale i spousta jiných, stála Calaveru práci u DOD, stává se členem odboje a díky jejich možnostem se vydává na strastiplnou cestu Zemí mrtvých v pátrání po Meche. Během svého pátrání mu bude vždy poblíž jeho věrný přítel Glottis, který přišel kvůli Mannymu taktéž o práci. Glottis je mistr v úpravě nejrůznějších dopravních prostředků, čímž vám několikrát pomůže ze šlamastiky. Navíc vidět ho, jak si sám vyrve srdce z těla nebo jak hraje na piáno (nutno poznamenat, ze Glottis je "démon" a je asi třikrát větší než Manny), je ohromná legrace. Vaše cesty povedou od firmy DOD (kde budete krást kostnatým holubům vajíčka) přes Petrified Forest (ve kterém si zahrajete na chirurga), ďábelské podzemí (kde budete hasícím přístrojem likvidovat ohnivé obludy), ostrov Rubacava (návod na to, jak se stát milionářem), plavbu lodí až do....finále.

Grim Fandango

Teď bych se pozastavil nad technickým zpracováním a ovládáním hry, kteréžto spolu tak trochu souvisí. Nejdříve tedy zvuková část, o které se toho moc napsat nedá, protože stačí, když řeknu, že je perfektní. Hudba dokonale podkresluje atmosféru, je místy vážná a místy komická. Zvuky znějí vždy a všude - celkově se vše maximálně blíží realitě. Dabing je kapitola sama pro sebe, všechny postavičky navíc hovoři jakýmsi španělským přízvukem, což je sice pro barvu hlasu bravurní, ale rozhovorům je "díky" tomu trochu hůře rozumět. Naštěstí jsou zde i titulky, ale ani ty nezachrání vše.

Grafika... Tedy, jak jste si už z obrázků všimnuli, Grim Fandango není zpracován jen tak obyčejně. Nejvíce je podobný starým Alone In The Darkům nebo hře City Of Lost Children. Lokace jsou tedy 3D, předem vymodelované, velmi detailní a výborně otexturované a na většinu z nich je (podle místa vašeho pobytu) více různých pohledů. Postavy jsou samozřejmě taky 3D, skvěle rozanimované (motion capturing je samozřejmostí) a dobře otexturované. Jak už to tak bývá, nové zpracování s sebou stáhlo pod zem i původně klasické ovládání myší. Myš není ve hře totiž vůbec aktivována a vše ovládáte na klávesnici. Grim Fandango Zpočátku z toho budete trochu zmatení a bude se vám to zdát nepohodlné, ale věřte, že po několika hodinách strávených nad Grim Fandagem budete za tento způsob ovládání spíše vděčni. S Manuelem chodíte po lokacích pomocí šipek (nebo běháte při stisknutém Shiftu - jako v Doomu), předměty sbíráte Enterem nebo klávesou "P", rozhovory provádíte taktéž Enterem a průzkum všeho možného docílíte "E"-čkem. Problém s hledáním aktivních předmětů na obrazovce (vždy se hlásily po najetí kurzorem) Lucasové vyřešili tím, že pokud stojí Manny poblíž nějakého důležitého předmětu, otočí jeho směrem hlavu a vy přesně víte, na co se dívá. Aktivních předmětů ve všech lokacích není mnoho, takže by vás tenhle nový způsob neměl moc mást. Inovovaný je i inventorář. Předměty Many ukládá do svého saka a nikdy je neuvidíte všechny pohromadě - vždy jenom jeden, který právě drží v ruce. Tím dochází k mírnému chaosu, kdy občas nevíte, co vlastně máte zrovna u sebe. Naštestí však předmětů nemáte u sebe nikdy více jak deset, takže to není zese tak hrozné. Celkově to bude nějakou dobu trvat než si na styl hraní Grim Fandaga zvyknete, ale pak se v něm budete cítit jako ryba ve vodě.


Témata: dabing, Vlak, Vtip