Wolfenstein II: The New Colossus (PC) | foto: MachineGames

Z právníků herních firem jde strach, porušení podmínek může zničit život

  • 92
Za předčasný únik informací o ještě nevydané hře, vysoudili právníci Nintenda u soudu od dvou mladých mužů více než 6 milionů korun. Nejsou přitom jediní, kteří kvůli porušení smluvních podmínek budou nejspíš splácet pokuty do konce svých životů.

Počátkem devadesátých let byla česká herní scéna zcela závislá na softwarovém pirátství. Mnoho lidí tehdy snad ani netušilo, že se počítačové hry dají koupit v obchodech, většině těch ostatních to pak bylo úplně jedno. 

Postavičky Nintenda jsou sice roztomilost sama, z právníků firmy jde ovšem hrůza.

Situace se měnila jen pozvolna díky společenské osvětě, růstu ekonomické síly, a především nástupu „levné“ digitální distribuce. Dnes už lidem jednoduše nestojí za to trávit volný čas sháněním nelegálních kopií z pochybných zdrojů a riskovat tím případné oplétačky se zákonem. Právníci herních společností se ale o chleba bát nemusí.

Samozřejmě, vymahatelnost dodržování zákonů je zásadním faktorem pro udržení naší společnosti, exemplární tresty, které nadnárodní softwarové korporace uplatňují na jednotlivcích, jsou ale podle mnohých až příliš tvrdé.

Debatu o přiměřenosti trestů opět rozvířilo nedávné odsouzení zaměstnance tiskové společnosti, která připravovala oficiální příručku tehdy ještě nevydané hry Pokémon Sword & Shield, a jeho kamaráda k souhrnné pokutě 300 000 dolarů (cca 6 a půl milionu Kč). Provinili se tím, že několik fotografií zmíněné publikace vypustili s předstihem na internet. K jejich smůle práva na slavnou značku patří do portfolia společnosti Nintendo, jež je svým nekompromisním přístupem k jakémukoliv porušování licenčních ujednání pověstná. Za pomoci pokročilých metod digitální forenzní analýzy dokázali původ fotek vystopovat až ke zdroji a mladí muži mají po většinu svého života co splácet.

Bez šikovných modderů by GTA V bylo poloviční, přesto proti nim Take 2 bojuje.

Ano, šlo o jednu z nejočekávanějších her posledních let, ale když dosud oficiálně nezveřejněné informace propálil například gigant Amazon, nic se nestalo. 

Nintentdo navíc postupuje stejně tvrdě i u vyloženě retro titulů. Zatímco většina společností dává své starší kousky z portfolia zdarma nebo alespoň tolerují jejich výskyt na shromaždištích abandonwaru, američtí manželé Mathiasovi musí za sdílení desítky let starých a už dávno neprodávaných her zaplatit Nintendu neuvěřitelných 274 milionů korun (viz náš článek).

Ještě méně pochopitelně pak vyznívá snaha potírat fanouškovské projekty a modifikace, kterými amatérští nadšenci nezištně skládají oblíbeným předlohám poctu.

Programátor, vystupující na internetu pod přezdívkou ZeroPaige, strávil portem Maria pro stařičký domácí počítač Commodore 64 sedm let, z výsledku se ovšem mohl radovat jen pouhé 4 dny. Poté byl na výzvu právníků donucen sprovodit vše z internetu (viz náš článek). Autor vtipného battle royale módu Maria (viz náš článek) pak musel své dílo odstranit ještě o den dříve. V tomto případě se však anonymní autoři aspoň obešli bez pokuty.

Tvůrci Star Citizena vybrali již přes 5 miliard korun a hra stále nikde. Peníze se jim vracet příliš nechce.

Abychom ovšem nekřivdili jen Nintendu, razantních právních kroků proti vlastním zákazníkům se dopouští i jiné firmy. Spoustu pozornosti na sebe upoutal nedávno uniklý záznam konverzace mezi jedním z autorů fanouškovské modifikace Chronoshift a zaměstnancem Riotu vystupujícím na Discordu pod přezdívkou Zed. Jím zvolený tón diskuse byl od samého počátku agresivní až téměř připomínal vymahače dluhů ze sociálně vyloučených lokalit (viz náš článek). Ubisoft po třech letech práce zařízl projekt Krollywood, jehož tvůrci předělávali bezmála 25 let starou hru Goldeneye 007 do enginu Far Cry 5.

Autor nejpopulárnějšího modovacího nástroje do GTA V, který fungoval ku vzájemnému prospěchu obou stran několik let, byl zase znechucen nečekanými výhrůžkami od právníků Take 2 a další vývoj nástroje raději pověsil na hřebík (psali jsme tady). Vývojáři chystané vesmírného simulátoru Star Citizen  pak odmítli vrátit více než sto tisíc korun člověku trpícímu roztroušenou sklerózou. Neustálé odklady hry totiž prý nejsou z jejich strany porušením smluvních podmínek (psali jsme tady). 

Ano, z pohledu zákona není o čem diskutovat, ale potlesku se tyto společnosti od fanoušků rozhodně nedočkaly.

Z právníků velikých vydavatelství jde prostě strach a žádný obyčejný člověk se s nimi do boje pouštět nechce. Riskoval by totiž finanční postih, který by ho mohl stát i střechu nad hlavou. A to jen kvůli počítačové hře nikdo riskovat nehodlá.