Pravidelní čtenáři našich stránek už jistě ví, že pro The Last of Us máme v redakci slabost. Jeho dva roky staré pokračování rozdělilo herní komunitu vedví, když podle některých jde o brilantní scenáristický veletoč, pro ostatní naopak o poplivání a zneuctění původního odkazu hry.
Už v prvním díle je dobíjení zbraní nesmírně detailní, nebýt fotomódu, tak si toho však většina lidí nevšimne.
Co se však jejího technického zpracování týče, i ti největší odpůrci musí uznat, že pokud jde o detaily (na druhém díle pracovalo více než dva tisíce vývojářů), mohou konkurovat snad jen perfekcionalisté z Rockstaru s pověstnými koňskými varlaty smršťujícími se podle venkovní teploty.
Platí to přitom už o prvním díle, který již za nedlouho oslaví desáté narozeniny. Fanoušek, vystupující na internetu pod přezdívkou Speclizer, i po takové době dokázal najít spoustu dosud neznámých detailů, kterých si s největší pravděpodobností drtivá většina lidí během svého běžného průchodu hrou ani nevšimla.
„Od té doby, kdy v roce 2013 hra vyšla, jsem na ní závislý. Tenkrát nic takového neexistovalo a dodnes jsem si žádnou jinou hru nezamiloval tolik jako The Last of Us,“ uvedl pro magazín Eurogamer.
Pokud jste ho ovšem ještě nehráli, například proto, že čekáte na chystanou PC verzi, raději se jeho sledování vyhněte a omezte se na můj popis, který se obejde bez spoilerů.
Dokonalou ukázkou až maniakálního citu pro detail je zpracování střelby. Například při střílení z revolveru odlétávají z jednotlivých pozic bubínku vystřelená náboje, které pak hlavní hrdina při nabíjení umísťuje na správné místo. Pokud vystřelí v blízkosti své chráněnky Ellie, ta sebou při zvuku výstřelu překvapením trhne.
Venku na hlavní postavě ulpívá sníh, při příchodu do tepla pak taje.
Vůbec Elliině realistickému chování věnovali vývojáři spoustu času, když jí třeba omylem zasvítíte baterkou do obličeje, znechuceně se od vás obrací. Tento detail je bohužel poněkud v rozporu s tím, jak se chová, když není zrovna v záběru. V zájmu zachování hratelnosti je totiž pro nepřátele neviditelná, aby snad umělá inteligence v případě nějaké chyby nepokazila hráčův opatrný postup.
Pokud ve hře sněží, usazuje se na hlavním hrdinovi stále větší vrstvička sněhu, která poté v teplém prostředí taje. Autoři si dokonce dali tu práci a pro fiktivní drogerijní řetězec Weston’s Pharmacy, který můžete prohledat kvůli zásobám, dokonce po nějakou dobu spravovali „oficiální“ twitterový účet.
Weston's has facemasks in stock RT @SpringsHospital: If you must travel outside, we recommend wearing a face mask.
To jsou ovšem jen technické vychytávky, které jsou způsobené prostě tím, že vývojáři dostali od vydavatelství dostatek času a peněz. Ještě více úctyhodné jsou drobné detaily, které ukazují, jak moc scenáristé hry dbali na to, aby příběh hry neobsahoval žádné protimluvy.
Detailní animace mimiky často obsahují více sdělení než slova.
Ellie se například po jisté traumatické události vyhýbá pohledům do zrcadla, a když ji k tomu „donutíte“, odvrací zrak. Stejně tak se Joel při průzkumu dějiště masakru odmítá dotknout mrtvého těla blízké postavy. Jeden ze zásadních zvratů v příběhu pak lze z drobných indicií odvodit s předstihem, protože vývojáři potřebné změny ve scéně udělají už v ten moment, kdy se stanou, nikoliv až když se o nich hráč „oficiálně“ dozví, což by bylo daleko jednodušší.
Nelze se tedy divit, že se mnozí hráči ozývají, že hra pořád vypadá skvěle, a tak je chystaný remake vlastně zbytečný a cenovka jako za žhavou novinku je poněkud přepálená. Proti tomu se ostře ohradil na Twitteru Robert Morrison, jeden z animátorů hry, který remake označil za ten nejpuntičkářštěji vytvořený projekt, na kterém kdy pracoval.
“It’s just a cash grab”
Actually it’s the most meticulously built and crafted project that I have ever seen or been a part of in my entire career. The highest level of care and attention to detail possible. https://t.co/csjZ3kZMyG
Člověka pak napadá, kam lze ještě vůbec hru posunout, ale druhý díl ukázal, že možnosti výpočetních technologií jsou nekonečné. A to už jsme teď o další generaci hardwaru dál.
Obvazy postupně mokvající krví, kusy masa, které se po výbuchu nalepí po stěnách a poté se realisticky odlupují, nebo třeba neholené podpaží strádající hlavní hrdinky, jak jsme mohli vidět ve druhém dílu, sice na první pohled vypadají jako nepodstatné zbytečnosti, ale znáte to: ďábel je v detailech.
I když jsem tedy k chystanému remasteru pořádně skeptický a raději bych od nesmírně šikovných vývojářů viděl něco nového, začínám se připravovat na to, že nám mohou svým citem pro detail vyrazit dech. Znovu.
Každopádně majitelé konzole PS5 si remaster The Last of Us zahrají už druhého září, na PC pak vyjde o několik měsíců později.
