Sid Meier je jedním z mála lidí, kteří si mohou dovolit vetknout své jméno přímo do názvu hry a nevypadat u toho domýšlivě. Na svědomí má desítky titulů včetně takových hitů jako Pirates, Railroad Tycoon nebo Colonization. Tím nejslavnějším je ale určitě strategická legenda Civilization.
Legendární vývojář Sid Meier zrekapituloval svůj život v knize Memoir!
Tato zásadní hra stála u zrodu tzv. 4X strategií (viz náš článek) a ve vylepšené formě vychází dodnes (viz naše recenze zatím posledního, šestého dílu). Originál spatřil světlo světa v roce 1991, což se ukázalo jako geniální načasování. Domácí počítače už tehdy dokázaly zpracovat obrovské množství vzájemně propojených událostí, kterými hra disponovala, a zároveň je zobrazit i v přehledné grafice. Stejně tak tehdejší „mainstreamové“ publikum bylo ještě dostatečně trpělivé, aby takto komplexní strategii dalo šanci a tak se z Civilization stal komerční trhák.
Jak už to tak u podobně kultovních titulů bývá, vyrojilo se kolem hry nepřeberné množství různých legend a konspiračních teorií. Jedna z těch nejslavnějších se týká indického vůdce Gándhího, který byl prý v pozdějších fázích kampaně nemístně agresivní, všechny volné prostředky investoval do masového zbrojení a poté celému světu vyhrožoval nukleární válkou. To je v přímém rozporu s historickými událostmi, Gándhí byl totiž po celý život vyznavačem striktně mírových forem odporu, jeho narozeniny pak OSN dokonce ustanovilo jako Mezinárodní den nenásilí.
Všechna moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně
Dlouho se mělo za to, že je jeho touha po virtuální krvi jen výsledkem nešťastné chyby ve zdrojovém kódu. Gándhího stupeň agresivity byl prý od začátku nastavený na nejnižší možný, jenže když poté v průběhu hry ještě obdržel k této vlastnosti nějaký dodatečný bonus, nastavila se její hodnota naopak na maximum a z Gánhdího byl rázem válečný štváč.
Po takřka třiceti letech od vydání ale Meier ve svých čerstvě vydaných memoárech tuto teorii vyvrátil. Podle něj Gándhí neměl co se týče jeho jadernéhoho programu oproti ostatním vůdcům žádné specifické vlastnosti a tak šlo spíš o kombinaci mnoha faktorů.
Indie je totiž stát, který se opírá o technologický vývoj, je tak logické, že je také jednou z prvních zemí, co dosáhne na nukleární zbraně. Umělá inteligence poté vyhodnotí jako nejvíce racionální chování použití síly a proto Gándhí tak často svým protivníkům vyhrožuje absolutní válkou. „Musím uznat, že Gándhí může v některých situacích působit až příliš agresivně,“ uznává v knize Meier, ale této chyby rozhodně nelituje. Už jen fakt, že si v jeho hře lidé vymýšlí vlastní příběhy, je prý jen důkaz o její mnohavrstevnosti.
Ať už ale byla tato „chyba“ způsobena jakýmkoliv faktorem, krvelačný Gándhí se stal oblíbeným internetovým memem. V pátém díle série ho tak dokonce samotní autoři úmyslně naprogramovali, čímž se celý kruh uzavřel.
Gandhi, his nukes free. https://t.co/n2BHEbc7DL
