Umělý sníh horám škodí, varuje expert. Extremismus, oponují vlekaři

  9:37aktualizováno  9:37
Umělé zasněžování sjezdovek škodí. Tvrdí to aspoň Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze. Skiareály vsadily na umělý sníh vzhledem k mizerným zimám a ročně tak odsají z potoků a řek miliony litrů vody. Vlekaři kritiku odmítají.

Například v Krkonoších se uměle zasněžuje tolik sjezdovek, že se roční spotřeba vody na výrobu umělého sněhu rovná roční spotřebě třináctitisícového města, třeba Vrchlabí.

S oteplováním a se stále suššími roky to může brzy vyvolat problémy, a dokonce konflikty. Na jedné straně stojí byznys kolem zimních sportů a rekreace, který táhne ekonomiky většiny krkonošských středisek, a na druhé křehký ekosystém hor.

Fotogalerie

„V Krkonoších je registrováno 672 hektarů sjezdových tratí a velmi hrubým odhadem jsou zasněžovány asi tři čtvrtiny z nich. Samozřejmě, že nás to znepokojuje. Snažíme se alespoň v mezích možností apelovat na provozovatele, aby si budovali retenční nádrže, které si napustí v létě, když jsou přívalové deště a vody je přebytek. Po naší intervenci je zbudovali třeba v Pasekách a na Černé hoře,“ říká mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Správa není tím, kdo odběry vody pro umělé zasněžování povoluje. Stanovuje však podmínky k žádostem, jako jsou minimální průtoky v tocích nebo nepoužívání příměsí při výrobě sněhu.

„Připadá mi, že lidem přestává být jedno, jaký to může mít vliv na přírodu,“ podotýká k umělému zasněžování Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze.

Podle odborníků nemá umělé zasněžování nežádoucí vliv zdaleka jen na hydrologii.

Umělé zasněžování

První systematické zasněžování je známo z roku 1952 v USA, šlo o prosté sprejování čistou vodou. Časem se vyvinuly různé typy vodních děl, které snižují teplotu emitované vody či mlhy a umožňují výrobu sněhu i při teplotách blízko pod nulou a při vyšší vlhkosti vzduchu.

Zásadní zlom přineslo použití aditiv do sprejované vody. V poslední době jsou zprávy o úspěšném zavádění strojů firmy IDE na principu vakuového vymrzání vody. Ohlašuje revoluční výrobu za jakékoliv vnější teploty, bez příměsí a s minimální spotřebou energie.

Na rozdíl od sněhové vločky, která krystalizuje od středu, tvoří umělý sníh spíše kuličky, které mrznou od povrchu dovnitř.

Zdroj: Josef K. Fuksa: Umělé zasněžování - vliv na vodní toky a ekosystémy

„Dopady na krajinu spočívají v prodloužení zimní sezony a změně teplotních poměrů na povrchu přezimujících porostů, což představuje v horských ekosystémech významné ovlivnění zasažených ploch, které vede k nedostatečné regeneraci porostu nebo změnám druhového složení,“ popisuje Fuksa v analýze Umělé zasněžování - vliv na vodní toky a ekosystémy, kterou koncem ledna zveřejnil na klimatické konferenci v Liberci.

„Dopady na vodní režim toků začínají u vysokých odběrů vody a projevují se i na hydrologické bilanci velkých řek. Další problém je znečištění při výrobě umělého sněhu a provozu tratí, které na konci sezony také přichází do vodních toků,“ píše ve své analýze Fuksa.

Upozorňuje i na vliv provozu sjezdovek na zvěř, která kvůli reprodukované hudbě a nočnímu lyžování pod silnými světly ztrácí klid.

Podle provozovatelů to jsou extremistické názory

Proti podobným názorům ostře vystupuje většina majitelů a provozovatelů sjezdovek.

„Jsou to extrémistické názory. Co se týče vlivu na přírodu, nemyslím si, že by se v této oblasti dělo něco zvláštního,“ oponuje ředitel Asociace horských středisek v České republice Libor Knot.

Je přesvědčen, že umělé zasněžování přináší více pozitiv. „Vezměte si cestovní ruch v pohraničních regionech, kde je většina středisek a kde se nic jiného dělat nedá. I vyhlášená střediska typu Pece pod Sněžkou si mimo sezonu nežijí nějak zvlášť dobře, většinou se vylidňují, není tam práce,“ pokračuje Knot.

Areály získávají vodu potřebnou k výrobě umělého sněhu pouze z potoků a řek, nic za ni neplatí a odběry podléhají konkrétním pravidlům. Musí mít povolení k čerpání vody nebo musí dodržovat limity spotřeby. Proto vlekaři odmítají, že by krajinu o vodu připravovali.

„Bereme povrchovou vodu a odběr máme přesně regulovaný podle vodohospodářského úřadu, který na každé odběrné místo musí vydat rozhodnutí a stanovit zbytkový průtok. My vodu nespotřebováváme, ale zadržujeme ji v krajině. Na jaře odteče zpět, nejde o nic kontroverzního,“ tvrdí Knot.

Spotřeba se těžko kontroluje

Fuksa upozorňuje, že kontrola není ideální. Skutečná spotřeba totiž podle něho závisí na počasí a ve většině případů je nekontrolovatelná.

„Povolené celkové limity spotřeby pro jednotlivé sjezdovky se pohybují do výše jednoho ročního srážkového úhrnu, který však dopadne na zasněžovanou plochu od prosince do března či dubna. A tady začíná problém. Voda se odebírá z místních vodotečí, které tím přicházejí o podstatnou část průtoku, což musí mít zničující následky pro ekosystém. V zimě, zejména beze srážek, je totiž sucho, takže přezimující organizmy v potoce vymrznou,“ popisuje Fuksa.

Zásoba se má dělat na dobu sucha, ne tání, říká Fuksa

Jedním z největších hráčů v rekreačních zimních sportech v Krkonoších je společnost Mega Plus, která se ve SkiResortu Černá hora - Pec stará o 41 kilometrů sjezdovek, z toho má zasněžováním vybaveno 30 kilometrů. Díky tomu se třeba na sjezdovce Anděl lyžuje už od 27. listopadu.

„K zasněžování využíváme vodu povrchovou, z horských potoků či řek. Vodu tedy nespotřebováváme, naopak po určitou dobu ji zadržujeme v krajině v podobě sněhu a díky postupnému odtávání částečně napomáháme k obnově podzemních vod,“ říká mluvčí společnosti Mega Plus Zina Plchová.

Společnost začala využívat jako zdroj vody pro zasněžování i retenční nádrže, což vítá hlavně KRNAP.

„Nádrže se plní na podzim a v zimním období, kdy je vody přebytek. Navíc jsou i zásobárnou vody pro hasiče či pro rybolov pstruhů,“ dodává Plchová.

V příštích osmi letech chce společnost Mega Plus za využití lesních cest, svážnic a několika nových vleků propojit pět areálů v jedno superstředisko se 70 kilometry sjezdovek a lyžařských cest. Do projektu chce nalít miliardu korun, hlavně do modernizace (více čtěte zde).

„Podobně velké projekty jsou za současného stavu velikým podnikatelským rizikem. Existuje studie OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - pozn. red.), která nedoporučuje v Evropě půjčovat peníze na lyžařské areály pod šestnáct set metrů nad mořem,“ říká k tomu Fuksa.

Sám není ochotný přistoupit ani na argument, že umělým zasněžováním se vytváří zásoba vody pro období sucha.

„Zásoba je něco, co můžeme použít, když potřebujeme. Tady odebereme vodu, která již jednou skončila ve vodním toku, vyčerpáme ji do výšky a znovu rozprášíme po krajině. Část se vypaří a zbytek se skutečně vrátí do toku, ale jen o něco později - při prodlouženém tání sněhu, tedy ne v dobách sucha. Pokud se k přípravě umělého sněhu používají příměsi, lze je klasifikovat jen jako znečištění,“ dodává Fuksa.

Nejčtenější

Další kamion s auty za miliony se nevešel pod novopacký viadukt

Dopravní nehoda kamionu s nákladem škodovek pod viaduktem v Nové Pace (16. 4....

Těžce zkoušený viadukt v Nové Pace utrpěl další ránu. O traverzu mostu se zachytilo nákladní auto převážející nová SUV....

Labská bouda je opět přístupná turistům, rekonstrukce trvala půl roku

Labská bouda v Krkonoších se po půl roce zase otevřela veřejnosti (18. dubna...

Po půlroční pauze vstoupili v pátek do Labské boudy v Krkonoších opět turisté. Hřebenovou chatu uzavřela v listopadu...

Hasiči v Orlických horách zlikvidovali požár lesa, pomáhali i Poláci

Hasiči bojovali s požárem lesa v nepřístupném terénu nad golfovým hřištěm...

U Olešnice v Orlických horách v sobotu odpoledne vzplál mladý les na ploše asi 2,5 hektaru. Hasiči požár dostali pod...

Druhá liga: Brno prohrálo ve Varnsdorfu, Hradec i Budějovice uspěly

Varnsdorfští fotbalisté slaví gól v duelu proti Zbrojovce Brno.

Boj o třetí místo, které zaručuje postup do baráže o nejvyšší soutěž, se ve druhé fotbalové lize zamotává. Ve 24. kole...

Zloděj ukradl v nemocnici přístroje za miliony, klinika si musí půjčit jiné

Fakultní nemocnice Brno. Bronchoskopické vyšetření pomáhá při určování plicních...

Na Plicní kliniku Fakultní nemocnice v Hradci Králové se o víkendu vloupal neznámý zloděj a ukradl tam pět...

Další z rubriky

Farmář neuspěl. Povodí může chystat stavbu suchého poldru v Mělčanech

Výpusť poldru bude průchodná pro migraci ryb.

Suchý poldr v Mělčanech na Rychnovsku získal konečně potvrzené územní rozhodnutí. Od ničivé povodně uplynulo téměř 21...

Dřevařskou firmu v Hradci zachvátil požár. Škody jsou jen minimální

Požár skladů v Hradci Králové (19. dubna 2019)

V pátek v odpoledních hodinách vypukl v areálu jedné z dřevařských firem v Hradci Králové požár. Oheň zachvátil...

Baterie v mobilu vybuchne. Hoši vyhráli Febiofest s filmem o fake news

Jakub Syrovátka (vlevo) a Darek Husták uspěli na Febiofestu s krátkometrážním...

Vítězný snímek Febiofestu o dezinformacích natočili ani ne patnáctiletí Jakub Syrovátka a Darek Husták za tři dny....

Najdete na iDNES.cz