Otevření rozhledny přálo počasí. Na hřebeni bylo slunečno, přesto nahoře na věži foukal silný vítr a řada lidí proto na vyhlídku vystoupala v zimních bundách, čepicích a s rukavicemi.
„Byli jsme zvědaví, jak to tady vypadá. Znali jsme to tu jen, když tu byly pouze stromy. Konečně je odsud vidět, výhled je opravdu slušný,“ chválil vyhlídku Jiří Fliedr z Litomyšli.
Zájem turistů o otevření nové dominanty Orlických hor byl značný. Na hřeben proudily od sedla pod Šerlichem davy turistů zhruba od 10. dopoledne až do odpoledních hodin, další lidé vyrazili na kopec z Luisina údolí.
Deštné v Orlických horách, do jehož katastru hora patří a které je rovněž investorem rozhledny, dopředu nabádalo veřejnost, aby využila posílenou autobusovou dopravu. V obci u sjezdovek turisty čekala cedule, že parkoviště na Šerlichu je uzavřené a je pouze na povolení obecního úřadu. Jenže podle turistů autobusy nestačily.
„Měla tu být kyvadlová doprava, ale jezdily jen linkové spoje. Na autobus jsme tak dole ve vesnici čekali dlouho a nakonec vyjeli nahoru přeplněným vozem,“ řekl Martin z Hradce Králové, který se s rodinou z Velké Deštné vracel zpět pěšky přes Luisino údolí.
„Dole čekala hromada lidí, ale autobusy přijížděly už hodně zaplněné. Do některých se vešlo jen pár lidí,“ potvrdil David z Rychnova nad Kněžnou.
Posílená doprava
Posílení dopravy přitom v pozvánce avizoval i Královéhradecký kraj, který je jedním z partnerů projektu Česko-polská hřebenovka - východní část, do nějž kromě vybudování rozhledny na Velké Deštné patří také stavba rozhleden ve Vysoké Srbské, Novém Hrádku, Olešnici a dalších sedm v Polsku. Součástí je také obnova turistického značení, stavba dvou infocenter a Jánského mostu v Neratově.
„Dopravu zařizoval kraj. Jsem ráda, že nám to nabídli, ale asi jsme nikdo nečekal takový zájem,“ omlouvala problémy s dopravou starostka Deštného Alena Křížová.
Přesto se lidé nenechali přeplněnými autobusy odradit. Posílené linkové spoje z Deštného odjížděly téměř každou půlhodinu. Část lidí přesto nedbala varování a vyrazila na sedlo pod Šerlichem autem. Hasiči se je snažili vtěstnat na již zaplněná parkoviště, část aut stála i podél silnice na Orlické Záhoří.
Od sedla to turisté měli k rozhledně ještě 3,5 kilometru pěšky s převýšením zhruba 130 metrů. Kousek před vrcholem se mohli občerstvit na Boudě pod Velkou Deštnou, která současně s otevřením rozhledny slavila 30 let existence.
Nepravidelný pětiúhelník
Vyhlídková věž na Velké Deštné má půdorys nepravidelného pětiúhelníku. Ocelovou konstrukci zakrývá opláštění z modřínovch hranolů, které má symbolizovat déšť ve větru, tedy živel, který dal kopci název. Kvůli velkému zájmu museli výstup organizátoři řídit. Jedna fronta se tvořila před vstupem, další před úzkým točitým schodištěm pod vyhlídkovou plošinou.
„Stát nahoře v tom větru není moc příjemné, takže se snažíme to pouštět po částech, aby se to neucpalo,“ řekl u vstupního portálu Bohumír Dragoun z deštenského muzea.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Nahoru pouštíme jen kolem dvaceti lidí, aby tu nebylo moc plno. Vyhlídka by sice unesla, i kdyby to tu bylo zcela zaplněné, ale lidé by se zbytečně mačkali,“ vysvětlil Luděk Kolář ze spolku Velká Deštná, který řidil provoz na samém vrcholu. Lidem přitom ukazoval, kde je Sněžka, Králický Sněžník nebo Opatovická elektrárna, jejíž kouř byl v dálce vidět. Přestože bylo jasno, vzdálenější objekty byly zahalené v oparu.
„Bylo by fajn, kdyby sem časem dali nějaké popisky, aby se lidé lépe zorientovali,“ upozornila ho jedna z návštěvnic.
Radnice usilovala o rozhlednu od roku 2007
Lidé se na Velkou Deštnou sjeli i z poměrně velké dálky. Využili hlavně pěkného počasí. „Je krásně, přijela mi návštěva, tak jsme vyrazili na hory,“ potvrdila Dana z Doudleb nad Orlicí.
„Než jsem se odstěhoval do Chrudimi, tak jsem tady klidně býval i desetkrát nebo dvanáctkrát do roka. Teď se sem dostanu jednou za rok. Ale až nahoře jsem nebyl, rozhledny moc nedávám,“ přiznal Mirek z Chrudimi, který vzpomněl i na starou dřevěnou vyhlídku, kterou tu před lety postavili náchodští pionýři. „Ta byla taková romantičtější.“
Radnice v Deštném o stavbu rozhledny usilovala od roku 2007. Na místě stávaly vyhlídky už v minulosti, ale šlo spíše o improvizované stavby podobné posedu. V roce 1992 ji tam vztyčili pionýři z Náchoda, ale vydržela jen jedenáct let, než musela být jako zchátralá stržena. Druhou podobnou vyhlídku nadšenci na Velké Deštné postavili v roce 2003, ale v roce 2010 ji čekal stejný osud. Deštné zaplatí za rozhlednu zhruba 5 milionů korun, o něco více, než se původně počítalo. Za zdražením je nárůst cen na trhu.
