Dlouhá léta odcházeli turisté z nejvyššího vrcholu Orlických hor zklamáni. Po výstupu na Velkou Deštnou je na plácku mezi klečí čekala jen informační tabule. Sednout si mohli leda na zem nebo na betonovou skruž, která chrání triangulační bod na vrcholu hory.
Letos je však čekala jiná podívaná. V přímém přenosu mohli sledovat, jak ve výšce 1115 metrů nad mořem roste nová rozhledna.
Na malý prostor vedle torza rozhledny se sotva vejdou dvě auta dělníků, jeřáb a malá stavební buňka pro uskladnění materiálu. Zatímco po kamenité pěšině přijíždí cyklista na horském kole, dělníci na lešení umisťují dřevěné podlážky, aby mohli pokračovat v práci.
Hotová už mají dvě z pěti pater budoucí rozhledny. Jedno patro zvládnou složit za tři dny, čtvrtý den dokončují detaily.
„Na konstrukci jsme začali pracovat v únoru. V hale jsme postavili rozhlednu rozloženou po jednotlivých patrech. Proto nám to nyní jde rychle. Na místě doděláváme jen zábradlí a spoje mezi patry, které jsme v hale sestavit nemohli,“ vysvětluje stavbyvedoucí Vladimír Žák, který se podílí už na čtvrté rozhledně v regionu.
Jeho firma stavěla vyhlídkovou věž na Stachelbergu a spolupracovala i na rozhlednách v Žernově a Slavíkově. Na Velkou Deštnou se dělníci poprvé vydali 20. května. „Čekali jsme, až sleze sníh. Až do poloviny května se sem nedalo vyjet,“ říká (více o rozhlednách čtěte v článku Chystané rozhledny vyjdou dráž).
Dělníci přes léto pracovali na základech rozhledny, do nichž umístili přes sto kubíků betonu a deset tun armatury. Práce se zpozdily, protože bylo třeba přeprojektovat výztuže v betonu i samotný způsob sestavení konstrukce. Původně měla být svařovaná, ale to se ukázalo jako příliš komplikované. Rozhlednu proto tvoří montované díly.
„Počasí nám zatím přálo, ale máme obavy z podzimních dešťů. Ne nadarmo se to tady jmenuje Deštná. Třeba při pondělním počasí se tady vůbec nedalo dělat. Proto se nyní snažíme, abychom měli konstrukci hotovou do konce září a v říjnu již dokončovali jen opláštění rozhledny,“ popisuje Žák.
Jako provazy deště ve větru
Vrchní plášť pětiúhelníkové stavby budou tvořit svislé modřínové hranoly, které mají připomínat provazy deště ve větru. Na různých stranách budou mít různý úhel, který symbolizuje různé typy větru. Dřevo nebude mít žádnou povrchovou úpravu, pouze bude namořené proti škůdcům. Přírodní má být i okolí 19metrové rozhledny. Počítá se s kombinací štěrku a kamenů, aby turisté v deštivých dnech nezanášeli vyhlídkovou věž blátem.
Stavba měla být původně hotová v říjnu, ale dlouho se zdálo, že se práce stihnou už do konce září. „Nakonec jsme nabrali malý skluz. Situace na trhu je složitá, a když se zpozdíte s jednou věcí, termíny už nenavazují,“ říká starostka Deštného v Orlických horách Alena Křížová.
Vstup na rozhlednu bude zdarma. U nové dominanty pohoří budou také stojany pro kola. Z oblíbeného sedla na Šerlichu je to na Velkou Deštnou 3,5 kilometru po asfaltové cestě. Vystoupat se sem dá i z Luisina údolí, avšak dvoukilometrová pěšina vede strmě do kopce, a proto trasu volí málokdo.
„Slavnostní otevření chceme spojit s oslavou 30 let srubu na Velké Deštné. Letos jsme zrušili každoroční pohádkové loučení s létem a několik pohádkových postaviček chceme umístit na trasu od parkoviště na Šerlichu,“ odhaluje plány na slavnostní otevření starostka.
Obnova turistického značení
Radnice o stavbu rozhledny usilovala od roku 2007. Na místě stávaly vyhlídky už v minulosti, ale šlo spíše o improvizované stavby podobné posedu. V roce 1992 ji tam vztyčili pionýři z Náchoda, ale vydržela jen jedenáct let, než musela být jako zchátralá stržena. Druhou podobnou vyhlídku nadšenci na Velké Deštné postavili v roce 2003, ale v roce 2010 ji čekal stejný osud.
Majitel zdejších lesů Jan Kolowrat původně odmítal, aby na kopci vyrostla rozhledna ze železné konstrukce s telekomunikačními vysílači. Preferoval stavbu s přírodním charakterem, což objekt po opláštění splní.
„Bez pana Kolowrata, který obci daroval pozemek, by rozhledna nebyla, protože dotace neumožňovala investovat na soukromém pozemku,“ upozorňuje Jaroslav Štefek z euroregionu Glacensis, který administruje projekt Česko-polská hřebenovka, jež kromě Velké Deštné zahrnuje také stavbu rozhleden v Olešnici v Orlických horách, Novém Hrádku, Vysoké Srbské a dalších sedm rozhleden v Polsku.
„Do konce října by měla být hotová obnova turistického značení i Jánský most v Neratově, avšak infocentra v Neratově a Novém Hrádku budou až příští rok,“ doplňuje další projekty Štefek.
Deštné zaplatí za rozhlednu zhruba 5 milionů korun, o něco více, než se původně počítalo. Za zdražením je nárůst cen na trhu. Ten dělá problémy hlavně v Novém Hrádku, kde vznikne rozhledna v tubusu bývalé větrné elektrárny a z někdejší trafostanice bude infocentrum. Projekt měl původně stát 12 milionů korun, ale obec stavbu vysoutěžila za téměř 19 milionů.
Nyní proto upravuje dokumentaci a chce soutěž vypsat znovu. Cenu nově odhaduje na 14 milionů korun. „Hledáme úspory a upravujeme projekt. Zjistili jsme, že architekt navrhl zábradlí, které vyšlo velmi draho,“ sděluje starosta Zdeněk Drašnar.
