Město si bude muset sehnat právo opětovné výsadby. Pokud se to podaří, první rulandské modré by se mohlo stáčet v roce 2019.
Měšťané v Hradci Králové naposledy pěstovali a vyráběli vlastní víno před více než 400 lety. Vinohrad však v 17. století zanikl. Nyní bude chtít město na tradici navázat a na jižních terasách historického centra opět vybudovat plnohodnotnou vinici, která by mohla produkovat kolem 400 lahví červeného vína.
Symbolický krok k tomu v pondělí udělal hradecký primátor Zdeněk Fink, který na zrekonstruovaném svahu zasadil prvních pět sazenic. Ty získal darem od svých kolegů z vinařských měst na Labi na prvním ročníku Slavnosti vína na soutoku. Založení vinice bere velmi vážně a na terasy s sebou přivedl i zástupce technických služeb, aby dohodli, kdy a kam vysadí už plnohodnotnou vinici.
„Letos to určitě nestihneme, takže uvidíme, jestli vinohrad vysadíme na jaře, nebo až příští podzim. Bude také nutné, aby vše ještě posvětili památkáři a autor přestavby teras,“ podotkl primátor.„Víno se sází buď říjen-listopad, nebo březen-duben,“ upozornil Finka tajemník českého Cechu vinařů Stanislav Rudolfský.
Zkušený vinař Rudolfský by Hradci doporučoval pořídit sazenice burgundského neboli rulandského modrého, které do města tradičně patří. Po obhlédnutí malého svahu v druhém nejvyšším místě teras usoudil, že tu bude růst víno velmi kvalitní.
Založení městského vinohradu však nebude levné, protože se Hradec bude muset popasovat s evropskou legislativou, která v České republice zakazuje zakládání nových vinohradů. Možná je pouze obnova stávajících.
„V Hradci si tedy budeme muset buď sehnat práva opětovné výsadby, a nebo mít privátní neregistrovaný vinohrad, z nějž však nesmíme víno prodávat,“ vysvětluje Rudolfský, který chce městu se založením nového vinohradu a péčí o něj pomáhat.
Nová vinice pojme 400 sazenic
Vstupní investice města by podle jeho odhadu měla být kolem sta tisíc korun.
„Vybudování jednoho hektaru vinice stojí 750 tisíc korun, ta hradecká by byla opravdu malá, podle toho, co odhaduji. Jedna sazenice vyjde na 50 korun. Když nebudeme počítat s terénními úpravami, vejdeme se do 100 tisíc korun,“ počítá vinař.
Ve svahu by v budoucnu mohlo růst kolem čtyř set rostlin vinné révy. Každá z nich by podle Rudolfského měla dát jednu lahev hotového vína.
Město však bude muset kromě vyřízení legislativních požadavků také vymyslet způsob, jakým bude hrozny zpracovávat, neboť při tak malém množství vína, jaké vinice vyprodukuje, by se radnici nevyplatilo zřizovat si vlastní vinařství. „Byl by to hezký dárek pro vzácné návštěvy,“ odpověděl primátor na dotaz, co by s hotovým nápojem město dělalo.
„Jsou dvě možnosti: buď se obrátit na vybraného vinaře z okolí, třeba z Mělníka či Kutné Hory, a nebo víno udělat domácím selským způsobem, aniž by se někam vozilo. Rozhodnutí však bude na panu primátorovi,“ míní Rudolfský.
Obvyklou péči o rostliny zvládnou zaměstnanci městských organizací, kteří si už přišli plochu obhlédnout. Péče o vinohrad není podle Rudolfského ničím náročným a město by proto nemuselo najímat žádné nové odborníky.
„Po zaučení to zvládnou pracovníci technických služeb, mezi nimiž jsou výborní zahradníci. Navíc péče o vinici není každodenní,“ říká vinař a hned přidává vysvětlení, jakým způsobem bude nejlepší révu vysadit: „Nejvhodnější bude ji vysadit takzvaně na hlavu. Je to složitější způsob, ale zase je u něj prokázána větší cukernatost plodů, která bude pro víno v místě, jako je Hradec Králové, velmi důležitá.“
V Hradci Králové symbolicky obnovili vinici na jižních terasách města.
Rostlinky by první hrozny měly dát už tři roky po svém vysazení. Pokud by se povedlo révu zasadit příští rok, první sklizeň by mohla být v roce 2019.
Vinohrad však nebude vypadat jako ty, které známe z filmů o Francii, ale bude normálně zasazen do trávníku, který na svahu roste.
Byť se víno v krajském městě již stovky let nevyrábí, svoji tradici tam mělo. Podle historických pramenů předkové pěstovali révu například na svahu kopce Svatého Jána nad městem.
„Vždycky, když se mě na to někdo ptá, odpovídám, že naši předkové neměli supermarkety, kde by si víno mohli koupit, tak si ho museli vypěstovat a vyrobit sami,“ dodává vinař.
