Když letos na jaře přestali U Zezuláků točit pivo, péct domácí pizzu a místo hostů se sem nastěhovala bourací technika, okamžitě se vyrojily spekulace, že na místě vyroste luxusní bytový dům. Do výšky už se sice tyčí dvoupatrový betonový skelet, ale vzniká tady moderní penzion s 19 pokoji, který bude dál patřit rodině Zezulákových.
Fotogalerie |
"Zavřít hostinec bylo strašně těžké rozhodování, vždyť jej vlastnily celé generace naší rodiny. Udělal jsem to nerad, ale je to asi rozumné rozhodnutí," říká Václav Zezulák, podle kterého to bylo nesrovnatelně obtížnější dilema než podobná situace z roku 1990, kdy se rodině místo prosperujícího podniku vrátila zpět zdevastovaná hospoda s přilehlým kinem Máj.
"Dosud jsme žili z firem, jejich podnikových večírků či svateb. Jenže nynější doba zkrátka hospodám nepřeje a krize podle mne bohužel potrvá. Lidi nemají peníze a první si odřeknou hospodu a kulturu," pokračuje podnikatel, jehož předkové tehdejší dům s nálevnou koupili už v roce 1879.
Původní starý dům nezmizí
Přestože na první pohled to vypadá, že z původního výletního hostince zbylo jen torzo, starý dům s klenutým sklepem a valenými klenbami bude dál srdcem celého podniku.
První zmínky o krčmě sahají do 16. stoletíAč se to nezdá, hostinec U Zezuláků patří k nejstarším podnikům svého druhu v celém Hradci Králové a jeho zásadní proměna se dá přirovnat třeba k záměru přebudovat vilu Aničku v centru města na výškovou skleněnou budovu. V 16. století byl prý dům stojící hluboko v malšovických hvozdech častým útočištěm loupežníků, lapků a vyvrhelů. Na konci 19. století jej koupili Zezulákovi, kteří z hospody vytvořili oblíbený výletní hostinec. Zlaté časy přervala druhá světová válka a pak komunistický puč, po němž zde začal typicky socialisticky hospodařit podnik Restaurace a jídelny. Z prosperující rodinné firmy však udělal upatlanou umakartovou čtyřku "až" po roce 1957, kdy rudý režim Zezulákům jejich hostinec vyvlastnil. |
"Z úcty k předkům bych si nikdy nedovolil všechno zbourat. Teď tady stavíme klasický penzion s apartmány, pokoje budou mít koupelnu a některé i kuchyňku. V Hradci je spousta lidí, kteří tady pracují a nemají kde bydlet. Když je někdo do večera v práci, v pronajatém bytě se mu určitě nechce uklízet a vozit manželce domů špinavé prádlo. My takový servis uděláme rádi," uvádí Zezulák.
Strach, že se penzion neuživí, byť mu letos přibyla konkurence v podobě nedalekého hotelu a restaurace Zděná bouda, však nemá: "Myslím si, že se uživíme. Penzion ani nemusí být obsazený naplno, protože tam zdaleka nebude zaměstnaných tolik lidí jako v restauraci. Lidská práce je totiž strašně drahá."
Hotovo má být na jaře 2013
Když se pak po listopadovém převratu hospoda vrátila původním majitelům, záhy se projevil podnikavý duch Zezulákových: sice zaniklo kino Máj, ale "pajzl" U Lípy přebudovali na rodinný hotel a restauraci.
Vznikl tady dokonce první hradecký minipivovar, který vyráběl pivo Mazel. Stálí hosté si však na kvasnicový ležák nemohli zvyknout, a tak se zařízení vrátilo zpět výrobci.
"Před 20 lety jsme byli prvním hradeckým soukromým hotelem. Tehdy jsme všechno kompletně přestavěli, jenže nebyly tak kvalitní materiály, nyní je jasné, že skoro všechno je potřeba opět vyměnit," přemýšlí Zezulák, který by penzion rád otevřel na jaře 2013.
"Rozpočtová cena je 20 milionů korun a předpokládám, že do dvou let to dokončím," říká podnikatel, jehož rodina pochází ze Zábědova u Hořic.
"Chceme se zaměřit na pokud možno dlouhodobější ubytování. Zatímco restaurace potřebuje alespoň dva kuchaře, někoho na mytí nádobí, úklid, obsluhu a zásobovatele, penzion stihnu dělat sám se dvěma uklizečkami," plánuje majitel.
Až bude Zezulák svůj penzion otevírat, na své místo se jistě vrátí i slavné tablo z první republiky, na kterém jsou malšovičtí rodáci včetně otce a strýce současného majitele.
