Jak a proč sháníte staré materiály týkající se Broumovska?
Sháním pohlednice a další materiály v antikvariátech, na burzách i na internetu. Na starých půdách se už nic nedá najít. Nejvíc mě baví, že se tyto věci díky mé sbírce vrací zpět na Broumovsko. I proto bych jednou rád otevřel soukromé muzeum.
Vypadá to, že po pokusu o alternativní Centrum Broumov je kniha váš druhý "kulturní" návrat?
Je to svým způsobem návrat. Střídavě tu žiju, ale kulturní aktivity jsem utlumil, i když s koncerty a výstavami jsem úplně nepřestal. Na knize jsem pracoval sedm let.
Pohled z Vižňova - hospoda a obchod Josefa Hugera.
Portrét z ateliéru broumovského fotografa Alfonse Dewernera.
Jak vás inspiroval David Vávra?
Když natáčel Šumná města na Broumovsku, chtěl historické materiály pro srovnání. Tehdy nebylo nic. To mě pobídlo ke shánění a za dva roky nato jsem mohl vydat první kalendář historických pohlednic, kterých už jsme s Agenturou pro rozvoj Broumovska pořídili deset. Začalo mě bavit sestavovat kalendáře, aby se lidé mohli podívat, jak to tady vypadalo. Napřed jsem chtěl vydat knihu jen o historických pohlednicích, ale moje sbírka má širší záběr.
Co jste tedy vybral?
To, co prošlo rukama tiskařů až do roku 1950. Kniha zahrnuje litografie, mědiryty, fotografie, zařadil jsem mapy, fotografie, dějiny zdejšího poštovnictví a zaujala mě i pěkná loga firem, jako byla třeba výroba žaluzií v Broumově. Člověk se dozví, že před sto lety mělo město tři až čtyři knihkupectví, dnes žádné. Bývala tam knihvazárna i řada vydavatelů. Na vsích to byli hostinští, kdo vydával pohledy. Za dobu trvání svého obchodu vydali třeba padesát motivů ze vsi. Například jen Božanov má přes sto padesát vlastních pohlednic obce. Jestliže na Broumovsku působilo tolik tiskařů, nejspíš si i tak hledali práci. V českém vnitrozemí vycházelo pohlednic mnohem méně.
Grafika zobrazující vodopád v Adršpachu z doby kolem roku 1830.
Jak moc těžké je shánět staré mapy?
Pokud jde o mapy ze 17. a 18. století, člověk se musí opravdu snažit. Mám jich už kolem sedmdesáti z různé doby. V knize začínám mapou od vídeňského rytce Johanna Christopha Winklera, vydanou roku 1760. Kritériem pro mě bylo i to, aby kniha zachytila asi dvě století vývoje. Jedna z prvních rytin Broumova od Antonína Birckhardta ukazuje broumovský klášter v roce 1740, tedy krátce po jeho barokní přestavbě. Z vedut města i okolí se dá vysledovat vývoj celé oblasti za dvě stě let. Lidé, kteří se Broumovskem zabývají, jsou překvapeni, jak bylo hodně odlesněné. Znalci Adršpašskoteplických skal jsou nadšeni, že vidí skály tak, jak to dnes není možné, když se kvůli ochraně přírody nechávají zarůst.
Našel jste na pohledech nějaké pozoruhodnosti?
Lidé si psali, jak třeba v Ruprechticích řádila úplavice a zemřely tři děti. Zajímavostí je i pohlednice z Adršpachu, kterou v roce 1898 poslal básník Fráňa Šrámek své vrstevnici Marii Baborové, což byla pozdější významná botanička a zooložka. Nejspíš se spolu vsadili, že Šrámkova česká výprava bude mezi Němci ve skalách osamocená, ale Šrámek píše: "13tá! To se naplatíte!" Čeští turisté tam nebyli úplnou vzácností.
Petr BergmannNarodil se v roce 1967. Pochází z Prahy a z prostředí nezávislé kultury, pořádal koncerty zahraničních kapel, založil Kulturně-sociální centrum v Praze či nadaci Animal SOS na ochranu zvířat. Koncem 90. let Prahu opustil, žil v Českém ráji, od roku 2000 žije v Šestidomí ve Starostíně na Broumovsku. Rozjížděl alternativní Centrum Broumov v bývalém pivovaru, ale provozující sdružení projekt zastavilo. Zabývá se organickým zemědělstvím. Broumovsko na historických zobrazeních První díl česko-německé knihy vydal v prosinci 2013 ve svém vydavatelství Broumovsko Organic s náchodských nakladatelstvím JUKO. Kniha stojí na Broumovsku 890 korun, od Velikonoc zdraží na 980 korun. Vydání provázejí výstavy, besedy, autorské večery a soutěže. Nejbližší bude putovní výstava Broumovsko na historických grafikách a litografiích (14. a 15. 2. bude v Božanově, 21. a 22. 2. v Křinicích, 28. 2. a 1. 3 v Martínkovicích). |
Jakou odezvu máte od odsunutých obyvatel?
Odvezl jsem asi stovku knih do Forchheimu a Mnichova. Krajané ji chválili, ale ještě se nedostala k širšímu publiku. Pro ty, kdo měli ještě Broumovsko v živé paměti, vychází pozdě. Jejich děti a vnuky to v naprosté většině nezajímá. Říkali mi, že kniha měla vyjít před deseti lety, ale to jsem ještě neměl v rukou žádné materiály. Na druhou stranu kniha není na jedno přečtení a jednu sezonu. Možná až se druhá generace po odsunutých Němcích začne zajímat o minulost, budou po ní moci sáhnout. Bral jsem to jako nutnost. I kvůli tomu je také v němčině. Našly se jen ojedinělé hlasy, které mi to vytýkaly, naopak starostové mě většinou podpořili.
Je pro vás hořké, že některé neziskové aktivity na Broumovsku skončily?
Kolem roku 2000 se tu sešlo několik nadšenců s vizemi. Nabízeli jsme, co kdo uměl. Myslím, že tehdy Broumovsko nebylo připravené na větší projekty. To, co dělal Mojmír Poláček kolem kostelů Broumovska, však otevřelo obrovské téma. Dnes už nikdo nezpochybňuje, že barokní stavby je potřeba zachránit. On sázel na občanské aktivity, nyní přichází jiné sdružení, které se zabývá odbornou stránkou. Jemu chodilo na besedy patnáct lidí, teď se jich v Broumově sejde osmdesát.
Co by Broumovsku pomohlo do budoucna?
Obrovské téma je, jak přitáhnout lidi a udržet je. Odcházejí mladí lidé, protože jim chybí perspektiva. Možným řešením je vytvořit lepší zázemí pro cestovní ruch. Aby turisté našli dobrou regionální kuchyni, ne jen smažená jídla z friťáku a o víkendech zavřené hospody. Chtělo by to malé ekofarmy, řemeslné dílny a k tomu ubytování, sportoviště a zážitky, aby si lidé mohli vybrat. Proto chci i své muzeum. V Norsku a Švédsku mají jen lesy, ale umějí to prodat. Dostanete mapku, kde je řezbář, mlýn, kozí farma. Můžete cyklotrasou nebo pěšky, při ubytování dostanete slevu a večer zajdete na koncert. Udělá to velký dojem a lidé tam nechají peníze.
Na Broumovsku jste už zakotvil?
Zabývám se organickým zemědělstvím, mám tu sad a zahradu, abych se mohl věnovat zemědělství na úrovni rodinné farmy. Zajímá mě ekonomická a potravinová soběstačnost. Broumovsko však trpí velkými výkyvy počasí, i v květnu napadne sníh a zmrzne sadba. Proto se zdejší farmy zaměřují hlavně na zvířata.
Kdy počítáte s druhým dílem knihy?
Plánuji to na rok 2015, větší část o Policku už mám připravenou. S vydáním prvního dílu mi pomohly peníze od nadací, ale hlavně místní sponzoři. Nejsou tam jiné peníze než z Broumovska, to mi udělalo radost.
