Osmatřicetiletý Ajay L. Bobade se narodil v indickém státě Máháraštra roku 1977. Kromě počítačových technologií studoval i tradiční védskou a jógovou filozofii a sánskrt. Patnáct let se zabývá jógou na profesionální úrovni jako učitel a jógaterapeut.
Svým žákům vysvětluje, že jóga neznamená jen krkolomné pozice a meditace. Ind, který v Česku žije už téměř deset let, učí klasickou jógu, se kterou se pojí tisíciletá filozofie.
Vyrůstal jste v Indii v tradiční brahmánské rodině. Co vás přimělo, abyste se usadil v Hradci Králové? Žil jste i jinde v Evropě?
První země, kterou jsem v Evropě navštívil, bylo Maďarsko. Měl jsem tam příležitost vést lekce jógy a přednášet. Začal jsem přemýšlet, že se u Balatonu usadím natrvalo. Ale potom jsem v Indii potkal svou budoucí ženu, Češku, a zamiloval se. Veronika pochází z Hradce. Spolu jsme sem přijeli v roce 2006, dodnes si vzpomínám, jak tehdy vypadalo zdejší nádraží. Připomínalo mi nádraží, která jsem si pamatoval ze svého dětství z malých indických měst.
Jaká byla vaše cesta k józe?
Dostat se k józe pro mě bylo asi tak přirozené jako dostat se k jídlu. Rodiče v Indii poskytují svému dítěti už od druhého týdne života pravidelné jogínské masáže, protože děti vnímají vše kolem sebe intenzivněji. Dítě si všímá, že cvičí jeho rodiče i okolí, a bere to jako součást života. Pro nás je to hodně stará tradice. Označení škola jógy je pro mě úplně nový koncept, protože u nás dříve žádné školy, které by jógu učily, neexistovaly.
Zasvětil jste józe celý život, nebo jste se věnoval i jiným oborům?
Na vysoké škole jsem studoval fyziku a počítačové technologie a také v tomto oboru chvíli pracoval ve Spojených státech. Nakonec jsem toho ale nechal a začal se věnovat védántě (indická filozofická škola, pozn. red.) a sanskrtu, což je základ pro ayurvédu (systém tradičního indického lékařství, pozn. red.) nebo pro jógu. Hrál jsem na indické bubny tabla a mám zájem také o indickou klasickou hudbu. Díky tomu jsem poznal i svou ženu, která se zabývá etnomuzikologií a antropologií.
Jak jste s jógou začínal v Česku?
Původně jsem vedl lekce v Praze, ale tam je mnoho učitelů, kteří mají své pravdy, a lidé nejsou tolik vnímaví a otevření. Učím klasickou jógu, která vychází z tradičních, starých textů a je stará několik tisíc let. Je proto úplně jiná než ta, která je teď moderní a pro většinu lidí zajímavá. Hradec jsem si oblíbil zejména proto, že tady lidé rychleji a snadněji chápou podstatu celého klasického učení. Jsem tady mnohem spokojenější než ve větších městech.
Můžete popsat, v čem se liší přístup západních učitelů jógy od klasického pojetí jógy, které učíte vy?
Lidé mají sklony přizpůsobit určitou myšlenku cizí kultury svému chápání a odstranit z ní prvky, které jsou příliš složité a pro ně nepochopitelné. Do Evropy se navíc cvičení dostala přes Spojené státy, kde učitelé jógu i kvůli komerčním účelům velmi změnili. Tradiční jóga ze systému úplně zmizela a zbyl jen pohyb, který může být pro některé jedince i škodlivý. Jógu tady většina nevnímá jako životní myšlenku, jako kombinaci principů celé přírodovědy, ale jako obyčejné cvičení. Stejně jako někteří chodí běhat, jiní navštěvují posilovny, další přicházejí na kurzy jógy. Přitom jsou jednotlivé jogínské pozice pouze vybranou částí celého učení jógy. Cvičení tedy populární je, ale původní filozofie za tím není nebo bývá, podle mne mylně, vykládána jako náboženství.
Proč si myslíte, že se západní učitelé od tradiční jógy odchylují?
Je to i kvůli komerčním účelům i kvůli tomu, že se lidé u jógových pozic začali nudit. Cvičení tak zrychlovali a na základě toho vznikaly dynamické jógy, mezi které patří například powerjóga či fitnessjóga. Ty dnes bezpochyby patří k nejoblíbenějším druhům.
Není to právě dobře? Že se díky tomu jóga stává zajímavou pro širší veřejnost?
V tomto případě je na místě otázka, proč jógu člověk vyhledává. Je to většinou proto, že chce něco změnit. Změna ale závisí na našem postoji, důležité je to, jak přemýšlíme. Pokud totiž nezměníme svůj přístup, necháme si své staré myšlenky a jde nám jen o cvičení, nezmění se nic. Člověk nenajde, co hledá, nevyléčí se, protože má v hlavě svůj starý život.
Jóga existuje v mnoha podobách, ale dá se i přesto nějak definovat?
Jóga je kombinace celé přírodovědy. Všechny principy, které řeší biologie, psychologie a další vědy, řeší jóga holisticky. Je vědou o chování, vede ke spokojenosti. Jestliže se dobře chováte, jste spokojeni. K základním principům přírodovědy odkazuje každá pozice. Zároveň nás má jóga vést, abychom neměli zraněnou mysl, abychom produktivně mysleli a neměli problémy nebo je alespoň vhodně ventilovali. Pomáhá tvořit zdravé společenské vztahy. Jóga vám řekne: Dělejte, co chcete, ale zvažujte, co jste schopni zvládnout.
Když budeme více konkrétní, co říkáte na populární fitnessjogu či hotjógu?
Fitnessjoga není sama o sobě špatná. Nikdy není problém v tom, co cvičíte, ale jak to cvičíte. Jde o inteligenci, abyste se pohybovali rozumně. Ale hotjóga tvrdí, že cvičení ve čtyřiceti stupních je podobné jako cvičení během dne v Indii a že je to přirozené. Kdybyste se však podívala do tradičních knih, zjistíte, že jóga se cvičí ráno při východu slunce a při západu. V horkém prostředí se rychleji hubne, to ano, protože se více potíte, ale jaký je dlouhodobý dopad na jednotlivé části těla, o tom už se nemluví. Vysoká teplota je pro tělo velká zátěž, v sauně přece většina lidí také odpočívá a nepodává výkony.
Vraťme se k původní filozofii jógy, co se za ní skrývá?
Je to myšlenka, která je za všemi aktivitami, kterým se v živote věnujeme. Vede lidi k tomu, aby dokázali sedět, chodit, vést život bez únavy. Jóga vám říká Pozorujte, co děláte. Soustřeďte se na své mechanické pohyby. Když jdete běhat, zeptejte se, proč běh potřebujete. Protože máte pocit, že vás nabije energií? Zní to stejně, jako když řeknete, že jedete autem a vyrobíte benzín. A to nedává smysl. Běh pouze odpoutává pozornost a člověk po něm není tak vystresovaný. Jde ale o to, proč je vystresovaný.
Co lidé, kteří jsou nuceni strávit v kancelářích každý den 8 až 12 hodin? Ti si příliš vybírat nemohou.
Musíme se zamyslet, proč lidé pracují déle. Běžná pracovní doba je přece osm hodin. Dále by mělo být minimálně osm hodin vyhrazeno pro spánek a dalších osm hodin má člověk pro svůj volný čas a pro svůj život. Kariéra není život, život je to, jak je člověk spokojený sám se sebou. Dennodenně přece jíte, čistíte své tělo, zuby a čas si na tyto aktivity najít dokážete. Proto by měl každý myslet i na udržení kondice vlastního těla a mysli. Cvičte, ale jen tolik, kolik je potřeba.
Uvedete příklad?
Když třeba člověka bolí záda, nemůže nadávat na svou práci, na kancelář, na židli, když neumí na židli sám správně sedět. Problémem opět není samotné sezení, ale to, jak sedíte. Stačilo by, kdyby se lidé řídili radami a každou hodinu alespoň pět minut procvičili své nohy, záda, a nic je bolet nebude. Lidé často zapomínají, že jsou za své zdraví sami zodpovědni. Jestliže člověka trápí nemoc, je to problém mysli, ne těla.
Sdílí s vámi jogíni v Česku či v Evropě myšlenku klasické jógy? Je o ni zájem?
V nedávné době jsem dostal příležitost stát se členem Evropské konfederace jógy, která mění svou agendu a v budoucnu se bude snažit právě o zachování a šíření klasické jógy v Evropě. Také plánuji vytvořit konfederaci klasické jógy v Česku, protože bych rád propojil všechny učitele, kteří mají zájem praktikovat a respektovat tradiční formu jógy. A v neposlední řadě chystáme sylabus pro učitele jógy, který zájemce povede k dodržování tradičních hodnot jógy. V budoucnu zde taktéž chceme zprovoznit mezinárodní školu jógy a dostat sem zkušené lektory ze zahraničí, aby lidé z Evropy nemuseli jezdit do vzdálené Indie, ale mohli své poznání rozvíjet kvalitním způsobem i zde.
