Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvHořící supermarket, panelový dům zasažený raketou, zničená kolona 20 ruských vozidel, ukrajinští civilisté, kteří se vlastními těly pokoušejí zastavit ruské tanky. Nebo chatová osada srovnaná se zemí při náletu.
Tato autentická videa přímo z Černigova a blízkého okolí na Twitteru sdílí například Andrej Poleščuk, který každý den sbírá příspěvky z dění na Ukrajině. A přidává se spousta dalších.
Pro Hradec Králové jsou tyto záběry jediným důkazem, že partnerské město na ukrajinsko-bělorusko-ruském pomezí je v obrovských potížích způsobených ruskou agresí.
Černihiv – rusky a historicky známý spíše jako Černigov – je partnerským městem Hradce Králové již desítky let. Hradec na jeho počest pojmenoval nejvyšší obytnou budovu ve městě – ikonický patnáctipatrový hotel obložený bílým jugoslávským vápencem. I přes vzdálenost 1400 kilometrů bývaly zvykem vzájemné návštěvy škol, továren nebo přítomnost ukrajinské delegace na slavnostech královny Elišky.
Od minulého týdne se hradecký primátor Alexandr Hrabálek (ODS) marně pokouší kontaktovat černigovského starostu Vladislava Atrošenka.
Spojení se nedaří, snad pomůže velvyslanec
„Se starostou Černigova jsem před konfliktem s Ruskem v pravidelném spojení nebyl, ale teď bych s ním skutečně velmi rád promluvil. Minulý týden se mi to však nepodařilo tři dny po sobě,“ poznamenal primátor.
„Pak jsem se obrátil na ministerstvo zahraničních věcí, kde mi náměstek a současně bývalý primátor Hradce Martin Dvořák zprostředkoval pomoc přes ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise, který se nás pokusí zkontaktovat. Viděli jsme záběry starosty na sociálních sítích, kdy mluvil před totálně zničeným domem. Máme obavy,“ řekl Hrabálek.
„Poslední status starosty Černigova je z 27. února. Nedaří se nám spojení,“ navázal náměstek primátora Pavel Marek (ANO).
Starosta Atrošenko vypisuje odměny
Černigov nejenže nekapituloval, ale dokonce přešel do nečekaného protiútoku. Stojí za ním právě starosta Atrošenko, který vypsal odměny za zabití nebo zajetí cizích vojáků či za zničení vojenské techniky. V přepočtu slíbil 6 700 korun za hlavu nepřítele.
„Sláva Ukrajině! Ochráníme náš Černihiv před okupanty. Osobní bonus ode mě 150 tisíc hřiven za spálený obrněný transportér, 200 tisíc za bojové vozidlo pěchoty, 250 tisíc za tank, 300 dolarů za každého zajatého nebo zabitého fašistického okupanta,“ ohlásil Vladislav Atrošenko podle webu rbc.ua.
Černigov se na ruský útok začal připravovat už zkraje února. Oživil plány civilní obrany, zahájil obnovu starých protileteckých krytů, které vybudovalo Rusko za dob studené války, organizoval kurzy střeleckého výcviku.
Útočníci míří z Běloruska
Když agresor ve čtvrtek zahájil invazi, město bylo kvůli své poloze jedním z prvních cílů útoku. Rusům se je dosud nepodařilo dobýt, i když zprávy z jednoho z nejstarších slovanských měst se různily.
„Černigov má velmi nešťastnou polohu, protože je na ráně dříve než Kyjev. Vzhledem k tomu, že útok vycházel z Běloruska, byl první na řadě. V pátek jsem dostal špatnou zprávu, že Černigov padl. O deset minut později však v televizi hlásili, že ruská vojska město obešla a pokračovala na Kyjev. V sobotu jsem zaregistroval zprávu, že je město pod dělostřeleckou palbou. Rusové je nejspíš skutečně obešli a až dodatečně se je pokusí dobýt,“ upozornil primátor.
Letecké poplachy jsou v Černigovu téměř na denním pořádku. Například při nedělním zasáhla raketa budovu v centru města a ve spodních patrech vypukl požár. Obyvatelé jsou vyzýváni, aby zůstávali doma nebo v krytech. Je zakázáno opouštět město, protože východy z něj jsou zaminované.
Sbírka se nemusí dostat ke správným lidem
Hradec vyhlásí sbírku až poté, co uslyší, jakým způsobem Černigovu pomoci nejefektivněji.
„Jakmile se nám podaří překonat bariéru, budeme jednat, jakým způsobem konkrétní pomoc nabídnout,“ řekl Marek.
„Pomoc bychom skutečně velmi rádi zorganizovali, ale vzhledem k tomu, že vůbec nevíme, v jakém je město stavu, neodvážíme se tam cokoli poslat,“ připustil primátor.
„Nemáme ani možnost kontroly, zda se naše pomoc dostane do ruky těm správným lidem, a navíc po konzultaci s hejtmanem na videokonferenci se starosty dalších měst zaznělo, že nějaké individuální snahy o pomoc vůbec nemusí dospět do cíle. Je tedy důležité opřít se o centrálně organizovanou pomoc. Vláda i kraj mají možnost dopravit materiál na hranice, pak už má povolení pohybovat se na území Ukrajiny jen Červený kříž. Jinak to asi nemá smysl,“ smutně konstatoval Hrabálek.
Odložte stadion, žádá občanská iniciativa
Do válečného konfliktu a případné pomoci byla dokonce zatažena i nejvyšší hradecká investice v novodobé historii města. Skupina Síť aktivních občanů Hradec Králové již vedení města poslala výzvu, aby v zájmu uprchlické pomoci upozadilo projekt stavby multifunkčního stadionu za 568 milionů korun.
„Domníváme se, že je nyní zapotřebí především poskytnout pomoc uprchlíkům. A to i za cenu odložení jiných investic, které byly plánovány pro doby míru. Žádáme vás, abyste v této situaci odložili investice do výstavby fotbalového stadionu. Není čas na hry!“ napsala Síť aktivních občanů všem členům rady i zastupitelstva.
