„Adventní kalendář připravujeme společně s Filharmonií, Klicperovým divadlem, Drakem, Galerií moderního umění, ZUŠ Střezina a rozhlasem. To, že se po dobu adventu každý den odkryje jedno kulturní okénko a každá instituce do něj připraví nějakou virtuální náplň - hudbu, divadlo, výstavu, interaktivní výtvarno, vymysleli ve Filharmonii. Co chystáme do kalendáře, nechceme zatím prozrazovat, to by pak nebylo nač se těšit,“ říká Lucie Peterková, mluvčí hradeckého Muzea východních Čech.
Odkaz bude na speciální doméně adventvhradci.cz, která nabídne vstup do kalendáře, ale i na online Trhy.
„Ty jsme se rozhodli postavit a uspořádat jako náhradu za 31. ročník tradičních Muzejních adventních trhů. Vybrali jsme a oslovili téměř dvě desítky řemeslníků, hlavně nositelů prestižních ocenění Zlatý kolovrat či Mistr tradiční řemeslné výroby z různých oborů, a vytvořili o nich samotných i o tradici jejich řemesla v historii unikátní medailony. Součástí bude možnost nákupu jejich zboží prostřednictvím našeho e-shopu, případně možnost podívat se na prezentace řemeslníků na jejich webech. Návštěvníci tak budou mít příležitost nejen se inspirovat, ale také podpořit řemeslníky nákupem v době, kdy téměř celý rok neměli a do konce letošního roku ani mít nebudou možnost výdělku a často jsou ve svízelné situaci,“ uvádí mluvčí.
„ Byli jsme překvapeni, jak vřele na tuto nabídku oslovení výrobci reagovali. Jsou nesmírně vděční, protože pro většinu z nich jsme jediní, kteří na ně nezapomněli a chtějí nejen připomenout jejich práci, ale také nabídnout trochu vzdělání, někdy až voňavou podívanou a také možnost nákupu lidem doma,“ dodává.
Virtuálních produktů v Kotěrově budově vzniká víc, před dokončením je už reálně skončená výstava Skloletí a stále běžící Pražský groš. Ty dostanou podobu 360stupňové prohlídky. Virtuálně přístupná bude i skončená výstava 1920–2020 Století československé ústavnosti a demokratické armády.
Vernisáž už měla mít také výstava Století Karla Otčenáška. Do konce roku se muzeum rozhodlo prodloužit výstavu Záchrankou kolem světa, protože může nalákat rodiny s dětmi, bude-li to možné.
„Na otevření se vlastně nijak výjimečně nechystáme. Pokud se otevře, hned začneme – podle možností – připravovat prezenční programy. I přednášky jsme zatím přesunuli do online zóny. Ale je tu velký otazník. Nedokážeme odhadnout, zda lidé budou chtít do muzea chodit,“ míní Peterková.
Posledních padesát let
V Galerii moderního umění (GMU) právě vrcholí přípravy nové stálé expozice českého moderního a současného umění, která měla být otevřena 27. listopadu, avšak vzhledem k současné koronavirové pandemii se vernisáž odkládá na neurčito.
„Díla však už instalujeme i dokončujeme katalog. Expozice bude rozdělena do dvou částí, ke každé z nich vyjde samostatný obsáhlý katalog. Připravili je renomovaní kurátoři. Tomáš Pospiszyl, přední teoretik současného umění, koncipoval výstavu s názvem Posledních padesát let a Petra Příkazská, kurátorka GMU, je autorkou části nazvané Minulé století – dvacet osobností. Obě dlouhodobé výstavy budou v rámci stálých expozic koncipovány netradičně,“ říká Judita Kožíšková.
Expozice Minulé století – dvacet osobností se vědomě navrací k prastaré metodě založené na autorských kolekcích, neboť přes všechny pochybnosti je umění 20. století stále dílem jednotlivců, kteří osobitým způsobem přistupovali k otázce umělecké tvorby.
„Každý z vybraných umělců rozšířil možnosti zobrazení viděného, pokusil se překročit dobové přemýšlení o umění či posunout jeho vnímání mimo běžné standardy. Jakkoli je to obtížné, snaží se expozice v maximální možné šíři představit umění jako mnohotvárný prostor, v němž se stále více pohybovaly i ženy, které právě v tomto století dosáhly určité míry rovnoprávnosti bez ohledu na genderové role,“ uvádí Petra Příkazská.
Kurátor Tomáš Pospiszyl míní, že současné umění zatím nemá své dějiny. Nedává proto smysl vyprávět jeho příběh chronologicky, ale spíše tematicky, s důrazem na různorodost přístupů jednotlivých umělců a umělkyň k výtvarné tvorbě.
„Expozice současného umění v Galerii moderního umění podstatnou měrou vychází z její nedávné akviziční činnosti. Představuje umělce a umělkyně střední a mladší generace, kteří se do veřejných sbírek prosazují teprve v posledních letech. V současné umělecké tvorbě nenacházíme jednotný styl. Každý autor, každá autorka si vytváří vlastní jazyk. Nevyjadřují se jen malbou nebo sochařstvím, ale čím dál častěji také fotografií, performancí, filmem, videem, textem, digitálními technologiemi a mnoha dalšími způsoby,“ říká k výstavě Posledních padesát let.
I tři krátkodobé výstavy v Prostoru, Bílé kostce a Foyer jsou bohužel bez návštěvníků.
„V Bílé kostce měla být již 12. prosince zahájena výstava děl mladého umělce Jiřího Pitrmuce, datum však budeme zřejmě muset odložit a naopak prodloužíme stávající výstavu Petra Stanického,“ sděluje Judita Kožíšková.
Edukační oddělení GMU je v případě otevření galerie připraveno znovu nastartovat edukační program k výstavě Jiří Hilmar – Nalézat ztracenou rovnováhu.
„Pro mladší návštěvníky spustíme program k dlouhodobé výstavě sochaře Vladimíra Preclíka Nekousavě kousati. K novým expozicím připravujeme edukační programy pro všechny věkové kategorie, především pro školní skupiny od mateřských po střední. Zaměří se na témata, kterými se zabývají samotní autoři, jejichž díla budou v expozicích zastoupena,“ říká Kožíšková.
