Martin Nečas s Carolinou čelí vyřazení už od 9. května, Hurricanes proti New Yorku Rangers ztráceli 0:3, postupně ale manko dotahují.
Také Boston si po středečním vítězství ještě prodlužuje sezonu, byť bojoval na Floridě se silnými Panthers. Ani David Pastrňák s Pavlem Zachou – potažmo Jakub Lauko – tak do Prahy zatím nemíří a válčí o nejcennější trofej. Nikdo další už se zjevně nenabízí.
„Samozřejmě dění v zámoří sleduju, ale vždycky, když se podívám, vyznívá to negativně pro nás, takže se asi už dívat nebudu,“ rozesmál Rulík novináře po klání s Dánskem.
Rulík: Nejsme ve fabrice, góly pomohou více hráčům. U přesilovek chystá změnu |
Jeho týmu se daří, Seveřany nebývale přestřílel 7:4, ačkoli opět prohrával a promrhal vedení 3:1. Gólově se na výhře podílely všechny lajny, v závěrečné divoké části se chytila i druhá formace s Kubalíkem, Tomáškem a Palátem, která dlouho strádala. V sehrávajícím se kádru se tím pádem také hůř hledá místo, ač na soupisce zbývají tři volné pozice.
Zrovna hráče, které za oceánem dělí jediná prohra od konce, byste bez váhání chtěli. Pro Rulíka a spol. jedině škoda, že s nimi musí jít do rizika. A ne malého.
Pavel Zacha z Bostonu mezi dvojicí van Rodrigues (vpravo) a Anton Lundell z Floridy.
Jaromír Jágr mluvil o dvou jiných sportech, když srovnával boje na úzkém kluzišti v NHL s tím mezinárodním, širokým. „Jde o velký rozdíl ve stylu hry, navíc se na širším kluzišti hráč mnohem dřív unaví.“
V O2 areně by byl spokojený, lední plocha velikostí zrovna odpovídá americkým standardům. To je však jediné štěstí. Čas na adaptaci v jiném prostředí představuje neméně významný faktor pro lidské tělo.
Možná si teď vybavíte, jak Pastrňák přicestoval před lety na MS v Dánsku i s kolegou Davidem Krejčím a hned rozhodli zápas proti Rusku. Či jak předloni bostonská osmaosmdesátka posílila tým Kariho Jalonena a po desetiletém čekání v podstatě zařídila medaili.
Vzpomínky si ovšem musíte zasadit do kontextu. Zápas po příletu bývá úspěšný, hráči se cítí paradoxně čerství, což reprezentace poznala v souboji se Švýcarskem, které narychlo přijalo Kevina Fialu. Únava udeří až později.
„Pasta“ navíc pokaždé přijel ještě v polovině základní skupiny. Což teď vážně nehrozí.
Potenciální tři až čtyři posily do útoku se v NHL představí až v pátek, kdy čeští hokejisté vyzvou Rakousko. Ti z Bostonu až v noci, Nečas sice už brzy ráno, jenže pokud vypadne, půjde spát, navečer možná projde výstupní prohlídkou… A pak ho ze Severní Karolíny čeká tak dvanáctihodinový přesun. Rovněž účast v sobotním klání s Brity se jeví nepravděpodobně. První na řadě by byla v úterý nabitá Kanada.
Hokejisté Carolina Hurricanes slaví trefu Martina Nečase (88),
Nepodceňme ani psychické rozpoložení, kdy se posily po vyřazení zase okamžitě nakopávají k výkonu.
Natož souhru, kterou celek v Praze tolik dní piluje. Pastrňák by si vyhověl se Zachou, ale Nečas?
Na posledním domácím šampionátu přicestoval k semifinále Tomáš Plekanec, o rok později zase spěchal Radek Faksa, loni Radim Zohorna. Ani jeden týmový projev výrazně neovlivnil.
Byť samozřejmě nejde o žádná ofenzivní esa.
Radim Rulík udílí taktické pokyny.
Nevyužít hvězdy ze zámoří by nyní byl hodně odvážný krok, za nějž by Rulíka kritika neminula. Stejně tak za jejich povolání a následné posazení. Na obzoru je protivné rozhodování. Kouč by musel hýbat s celými lajnami, i když třeba po příjezdu Davida Kämpfa udělal jen výměnu s Michalem Kovařčíkem. Nečas by pak na pravém křídle tlačil také na Kubalíka.
Češi sdílejí zářivé vzpomínky zejména ve spojení s Pastrňákem. Přinesou ale on či další postavy kýžený efekt tak rychle? V těch nejtěžších duelech turnaje, který se pozorností hokejového národa nedá srovnat s žádnou jinou vrcholnou akcí posledních let?
