„Chlapci jsou tady tvrdí!“ zjistil už jednatřicetiletý novic, posila z Trenčína a slovenský šampion s Banskou Bystricou. Poprvé trénoval s Rytíři až den před utkáním, porážce 3:4 nezabránil. Ačkoli tvář víc jak stokilového pořízka zdobila podlitina a krvavý šrám pod okem, zářil po zápase jako „nadopovaný“ endorfiny.
Čím to?
Myslel jsem si, že tenhle zápas bude se šťastným koncem, ale i tak je pro mě neskutečný zážitek a splněný dětský sen zahrát si českou extraligu.
Už jste nedoufal?
Nestává se každý den, že po třicítce tady dostane někdo příležitost. Je to velmi nevídané, proto si toho vážím. Ani vteřinu jsem neváhal.
Nebyl jste nervózní, když jste vstupoval do šatny, kde seděl slavný Jaromír Jágr?
Určitě byl! On je legenda, jeho plakát jsem měl doma pověšený na zdi. Je tady víc person, fakt si vážím toho, že zde můžu být.
Martin Nemčík31letý slovenský obránce měří 194 cm a váží 105 kg. Ve slovenské nejvyšší soutěži sehrál přes 300 utkání, má titul s Banskou Bystricou, v zámoří působil v ECHL. Dvě sezony strávil ve Znojmě v mezinárodní soutěži EBEL. Kladno posílil z Dukly Trenčín, kde plnil roli asistenta kapitána. Trenér Otakar Vejvoda mladší k jeho debutu: „Kluky viděl jen na jednom tréninku a šel hned do zápasu. Chtěl se ukázat, hrál, co jsme po něm chtěli.“ |
Hned jste nové angažmá odpálil bitkou. Jak vznikla?
Vyplynula ze souboje u mantinelu, drželi jsme se. Já se tomu bránit nebudu, to je moje role v tomto týmu. Půjdu do každé bitky. Mám takovou pověst, ale je vidět, že tady je česká extraliga a chlapci jsou tu tvrdí.
Vy jste Havelkovi přetáhl dres přes hlavu, on vás poslal k ledu. Prohra, výhra, remíza?
Nechám to na odbornících, ať to zhodnotí. Hlavně šlo o impuls. Pro náš tým. I pro jejich.
Bitky už skoro vymizely z dnešního hokeje.
Je jich míň, ale mně se líbí old school hokej. Hrát jednoduše a mastit to.
Máte nějaký vzor?
Zdeno Chára, ten je z kraje, odkud pocházím i já.
Verva Litvínov - Rytíři Kladno, hokejová extraliga. Martin Nemčík v bílém a Martin Havelka z Litvínova v černém svádějí bitku.
Zápas s Litvínovem byl vyšponovaný. Svědčilo vám to?
Když se hraje na hraně, je to super hokej. Podle mě to má každý rád. Nasazení a tempo je úplně jiné oproti slovenské extralize. Navíc v Litvínově je menší kluziště, to je rachot! Parádně se tady hraje. Je to rychlé a pro diváky velmi zajímavé.
Jak se zrodil váš příchod?
Už v létě byl zájem z Kladna, ale Trenčín mě nepustil. Jsem rád, že jsme se dohodli aspoň tak, že sem půjdu dokončit sezonu. Je pro mě velká čest, že jsem dostal možnost tady hrát. Budu se z toho snažit vytěžit co nejvíc a co nejvíc pomoct týmu.
Ale čeká vás záchranářský tlak.
Bude, určitě. Musíme se s kluky stmelit a jít trénink od tréninku, zápas od zápasu, krok za krokem. Sledoval jsem, že kluci měli vždycky těsné výsledky. Vždy se stane chybička, která se trestá. V extralize jsou špičkoví hráči, stačí jim pár chyb, aby je využili.
Jak jste zapadl do obrany s jediným tréninkem?
Začínal jsem s Bábou (Babkou), on mi velmi pomohl, je šikovný kluk. Pak se točilo sedm beků, každý hrál s každým. Všem patří dík.
Co berete za svůj dosavadní vrchol?
Určitě titul s Banskou Bystricou, ale tohle – nastoupit v české extralize - je největší úspěch.
