Za výkony na pozici spolukomentátora už schytal i kritiku. Na renomovaném zámořském webu The Hockey News upozornili na jeho poznámku ohledně gólových „oslav“ Connora Bedarda.
Mimořádně talentovaný kanadský útočník přesné zásahy nijak zvlášť neprožívá. Bez jakéhokoliv náznaku radosti si ťukne rukavicí se spoluhráči a se strnulým výrazem odjíždí na střídačku.
„Voráčkovi možná šlo o to, že když se ani neusměje, dává soupeřům najevo, že bylo až příliš snadné proti nim skórovat. Není však pravděpodobné, že by to Bedard udělal záměrně,“ píše se na The Hockey News.
Policie obvinila řidiče, co srazil Antoše. Záruba: Píšeme si. Hlavně, že to přežil |
Bývalý český útočník, který kvůli otřesům mozku přerušil kariéru a dle vlastních slov se k hokeji téměř se stoprocentní jistotou nevrátí, na kritiku reagoval na sociální síti X.
„Řekl jsem, že se mi to nelíbí. Slavit gól je zkrátka normální, v opačném případě je to spíš neúcta. Ale není sporu, že Bedard je zatraceně dobrý hráč.“
Z pár negativních reakcí si evidentně nic nedělá. Jinak se jeho působení v nové roli setkává s velmi pozitivními ohlasy.
„Má jeden z nejpestřejších slovníků z hráčů z NHL, které znám. Chápu, proč má Česká televize patro plné právníků, kteří vysílání sledují,“ vtipkoval komentátor Gord Miller z TSN.
Great style, too @Jachobe! https://t.co/klG9wEgpjk https://t.co/eSJZLrIhxZ
Zároveň vyzdvihl Voráčkův styl oblékání a na sociální síti X zveřejnil fotografii, na níž mistr světa z roku 2010 stojí během živého vstupu v saku, kraťasech a žabkách.
Spolupráci s novým parťákem si pro iDNES.cz pochvaloval také šéfkomentátor České televize Robert Záruba, společně provázeli diváky třeba utkáním národního týmu se Švýcarskem.
„Jeho role je optimisticko-pozitivní, komentování hodně oživuje. Má informace zevnitř, s touto generací kluků hrál.“
Pohlreich, Bouček a Voráček nejen o hokeji: V hospodách přibude expertů |
Voráček ho velmi zdatně doplňuje. Hned poznáte, že si novou výzvu užívá. Je vtažený do dění na ledě, občas v sobě nezapře fanouška, postěžuje si na výroky rozhodčích, malinko si zanadává.
„Neee,“ vyhrkl v pondělí, když Michal Kempný v prodloužení postrčil zezadu směrem k mantinelu Deana Kukana a vyfasoval dvouminutový trest za naražení na hrazení.
„Musím si uvědomit, že nejsem doma na gauči,“ dodal po chvilce.
Když Matěj Stránský o několik desítek minut dříve srovnal přesnou přesilovkou ranou na 1:1, neskrýval nadšení a odhodlaně hlásil: „Teď musíme Švýcary zmáčknout a upéct je na pekáči!“
A později připojil pro jediného přesného střelce z českých řad, jenž stejně jako on nastupuje s číslem 93, speciální vzkaz: „Chci mu poděkovat, že dal gól, jelikož moje mamča je na prvním zápase od té doby, co jsem nastoupil ve Finsku. Takže aspoň si může trošičku udělat takové deja vu.“
Chytlavými hláškami a autentičností úspěšně nahrazuje chybějící praxi. Záruba si kromě něj pochvaluje i přínos dalšího experta a bývalého brankáře Pavla Francouze: „Velmi rychle pochopili, co se po nich chce.“
Loučení s hokejem, nebo ne? Oficiálně ještě nekončím, vzkázal Voráček |
Voráček vystupuje stejně jako během patnáctiletého působení v NHL. Je upřímný, neotřelý, zábavný, nebojí se věci pojmenovat, neschovává se za prázdné výrazy.
Můžete se spolehnout, že by se mnohem raději v bruslích proháněl po O2 areně, byl součástí české kabiny, předával zkušenosti mladším spoluhráčům a užíval si ovace zaplněných tribun. Okolnosti ale stojí proti němu.
Nové role se zhostil s grácií. A televizní diváci si jeho přesun z ledu do studia a na komentátorské stanoviště rovněž užívají.
