Dohodl jste se s trenéry, že budete nastupovat zápas po zápase. Původní plán byl, že vypomůžete v jednom či dvou utkáních. Teď už jste na jedenácti. Do kdy tato dohoda a vaše výpomoc bude ještě platit?
Teď jsme domluvení na tom, že budu hrát do konce kalendářního roku, což je už jen pár týdnů. S tím, že jsem ještě měl odjet pracovně do Švýcarska, ale to zatím nevím, jak dopadne, kvůli opatřením a karanténám.
Upřímně, nenapadlo vás, že byste si kariéru protáhl až do konce této sezony?
Uvidíme. Ono se to neodvíjí jen od mého zdraví a výkonu, ale i od požadavků týmu. Nechci tady nic slibovat, až budu vědět víc, tak vám to rád řeknu. Ale teď opravdu není co.
Navíc se už do hry vrátil dlouho zraněný útočník Matouš Venkrbec. Vy jste šel Motoru pomoci právě s velkou marodkou.
Máme tam ještě pár marodů, ale už to není tak špatné. Tým je pomalu kompletní. Takže moje setrvání nezáleží jen na mně, ale na trenérech a na vedení.
Mistr světa Novotný vypomůže Motoru. Mám z toho velký respekt, říká |
Co vám jedenáct odehraných extraligových utkání naznačilo? Neměl jste přeci jen na začátku obavu vrhnout se po delší přestávce a pár utkáních v krajské lize rovnou do extraligy?
Stres jsem z toho měl velký. Do teď mám z každého zápasu velký respekt, protože jsem dlouho extraligu nehrál (v roce 2018 dvě utkání za Plzeň). Věděl jsem, že to je kvalitní soutěž. Ale tady hlavně šlo o velké tréninkové manko, které pořád nějakým způsobem doháním. Je fajn, že mě kouč Modrý hodně nasazuje do zápasů, hraju přes dvacet minut, ale třeba před utkáním s Vítkovicemi jsem nebyl asi týden na ledě. Chodil jsem ve Švýcarsku do posilovny, takže poznávám, že bez pořádného tréninku se u nás nedá dělat žádný vrcholový sport. I proto jsem pořád pokorný, každý trénink, co jsem tady, se snažím dělat naplno. Hlavně jsem moc rád za důvěru trenérů, kterou mi tu dávají.
Překvapila vás něčím domácí nejvyšší soutěž?
Ani ne. Většinu kluků, se kterými i proti kterým hraju, znám. Tedy především díky mé práci agenta, mám je nakoukané z tribun a videí. České prostředí mám zmapované, ale nikdy jsem proti nim zatím nestál na ledě. Každý zápas je tu těžký, třeba ten proti rozjetému Hradci Králové. Hrál jsem proti Spartě, proti Třinci, tady není slabého týmu, což je jedině dobře.
Už jste nakousl téma vašeho času stráveného na ledě. Trenér Jaroslav Modrý dává hodně prostoru právě zkušeným hráčům – vám, Milanu Gulašovi či Lukáši Pechovi. Chce, abyste zápas svými výkony rozhodli. Jste na tento styl zvyklí nejen ze zahraničních působení?
Já na to byl zvyklý z ciziny vždycky. Byli jsme za to placení – a také za to, abychom odvedli za plat adekvátní práci na ledě. Milan s Lukášem dostávají ještě více prostoru, také jsou daleko více ofenzivní. Já například zahajuji každé oslabení, to je zase moje práce. Každý hokejista vám však řekne, že chce hrát co nejvíce. Určitě je to náročné, navíc pro mě, ale snažím se makat.
V jednom z rozhovorů po vašem návratu do Motoru jste říkal, že byste se rád zlepšil na buly. Teď máte v tabulkách skoro 56procentní úspěšnost na vhazování. Už jste spokojenější?
Trochu jo, každý zápas mám okolo těch šedesáti procent, což není špatné číslo. Ale pořád si myslím, že bych o nějaké to buly v zápase mohl vyhrát víc. Nejdůležitější jsou vhazování v obranném pásmu, navíc v oslabení. To samé platí o buly v naší přesilovce, na tyto se soustředím asi nejvíce. Myslím si, že je celkově nehraju zle, ale umím to ještě daleko líp. To vím.
 |
Jedním z důvodů vašeho návratu k profesionálnímu hokeji bylo i přání, aby vás doma ještě viděl hrát váš syn. Tomu je čtrnáct let, sám hraje za Motor hokej. Už vám něco vytkne po vašem zápase?
O hokeji se doma bavíme a sám mi dělá velkou radost. Když mám čas, chodím na každý jeho zápas, a on na moje. Takže to řešíme hodně. A jsem překvapený, že i moje malá dcera zatím nevynechala jediné domácí utkání. Teď si to hodně užívám, protože jsem byl řadu let pryč.
Působíte na mě, že rozhodně nelitujete toho, že jste šel Motoru pomoci.
Kdybych toho litoval, tak už dávno v tom týmu nejsem, to mi věřte. Máme parádní partu a také výborný trenérský štáb, který se snaží držet v kabině pohodu. A to i v situacích, kdy se zrovna moc nedaří.
Třeba teď, kdy jste prohráli čtyři zápasy za sebou?
Přesně tak. Tady ale není vůbec znát panika. Pořád si musíme uvědomit, že je tu vlastně nový tým včetně trenéra Modrého. Týmy, jako je Sparta nebo Třinec, se budovaly třeba i pět let, takže i u nás to chce čas. Ale věřím tomu, že vše je na dobré cestě a Motor ještě neukázal všechno, na co rozhodně má.
