Hráči z NHL láteří: Sudí jsou slabí!

Praha - Davy lidí se nyní nadšeně valí na zimní stadiony, aby se bavily fintami hokejových machrů Jágra či Hejduka. Jenže kladenský Jágr věčně vozí na hřbetě své hlídače, kteří se jej mnohdy nečistě pokoušejí zkrotit. Možná i proto opět zvažuje, že přijme angažmá v Rusku.

Pardubický Hejduk má rozbitý obličej a bouli na hlavě po nedělním faulu soupeře zezadu. Soptí: „Takovou záludnost mi za šest let v NHL nikdo neudělal!“

I další umělci na bruslích trpí v návalu „háčků“ a „seker“. Hráči z NHL si obtížně zvykají na špinavosti, jež už delší dobu zamořují extraligu a které rozhodčí příliš často tolerují. Tyhle nefér pomůcky stírají rozdíly mezi podprůměrnými jedinci a hvězdami, takže ubývá kliček a rychlých průniků.

„Bek mě chytí u mantinelu a nemůžu se hnout. Drží mi hokejku a připadám si úplně bezmocný. A nic se nepíská. Člověka to otráví,“ líčil sparťanský útočník Jan Hlaváč. „Naopak se vylučuje za zákroky tělem.“

Podobných stížností se na muže v černobílých úborech sype mnoho.

„V Americe dostanete dvě minuty jenom za náznak hákování. Tady schytáte spoustu ran, ale hraje se dál,“ pravil Žigmund Pálffy, posila Slavie.

Ze stížností na rozhodčí

Jaromír Jágr, Kladno
Vůbec se netrestá držení ve středním pásmu a podobné fauly bez puku.

Roman Čechmánek, Vsetín
Od čtvrtého kola jsou rozhodčí otřesní. Kvalitou zaostávají za úrovní hokeje.

Žigmund Pálffy, Slavia
V NHL se píská i náznak seknutí, tady vás praští přes ruku a hraje se klidně dál

„Po čtyřech kolech jsem rozhodčí chválil, ale od té doby jsou otřesní,“ tvrdí vsetínský brankář Roman Čechmánek.

Litvínovskému veteránovi Martinu Ručinskému vadí nejednotnost posuzování situací: „Za co vás jeden pošle na trestnou, u druhého projde. To je k naštvání. Chybí stejný metr. Nevím, co si můžu dovolit.“

Pod kritikou se sudí nacházejí pravidelně. Třeba šéf pardubického klubu Zbyněk Kusý jim stejné věci vytýká už delší dobu. „Hokejka se používá jako zbraň, zápasy připomínají spíš wrestling,“ tvrdí.

Opomíjení drobných „zadržovacích“ a „brzdících“ přestupků dovednější hokejisty dráždí. Vztekají se.

Jágr se o víkendu na Spartě ohnal po svém strážci Richtrovi. Znojemští útočníci Eliáš s Havlátem po utkání v Pardubicích prchli do kabiny, aniž si  se soupeři potřásli rukou.
Právě v nedělním střetnutí Pardubice - Znojmo gradující nervozita explodovala. Pardavý zezadu narazil Hejduka obličejem na hrazení. Strhla se bitka.

„Kvalita rozhodčích je v porovnání s NHL strašná,“ prohlašuje Martin Stloukal, Eliášův agent. „Hra je na ně teď moc rychlá, nestíhají ji pořádně sledovat.“

Čeští sudí málokdy odhalí simulování. Schází jim odvaha. Přežívají v nich sklony ke kompenzování: „Tohle jsem asi odpustil domácím, a tak to musím hostům vrátit.“ Počet vyloučení v partii bývá zpravidla vyrovnaný nebo jen těsný pro jednoho ze soupeřů.

„První zápas sezony nám pískal Švýcar a hned od začátku to vyhazoval. Nedělal žádné kompromisy,“ liboval si pardubický manažer Kusý.

Co mohou natropit omyly při rozhodování? Především zranění. Hejduk je potlučený, ve druhé nejvyšší soutěži brutálně přerazili budějovickému obránci Martínkovi ruku.

Některé osobnosti se rovněž mohou poroučet do zahraničí. Třeba zrovna Jágr. Jeho kladenský centr Radek Gardoň pronesl: „Začal hon na Jágra. Ať se pak nikdo nediví, když se na to tady vykašle a odejde jinam.“