Tlustou čáru za minulým obdobím mohl 29letý slovenský gólman udělat i proto, že minulý týden dosáhl jako jeden z mála finančního vyrovnání se Slovanem.
„Byli jsme čtyři, kteří jsme do toho šli. Ostatní chlapci se možná teď bijí do hlavy, že to neudělali taky,“ řekl Čiliak o svém vyhraném boji s padlým účastníkem KHL.
Srovnal se s neslavným koncem Slovenska na domácím mistrovství světa, rodině kývl na dalekou cestu letadlem na dovolenou, přestože létání nesnáší, a po delší pauze se zase ujal svého úřadu v brněnském brankovišti.
Leželo vám v létě dlouho v hlavě domácí mistrovství světa, kde Slovensko nepostoupilo do play off a skončilo na 9. místě?
Toho výsledku je velká škoda. Nemyslím si, že bychom hráli špatně, měli jsme bohužel smůlu v koncovkách zápasů. Ty jsme si nepohlídali. Jinak naše výkony nevypadaly blbě.
Peníze dostali také Buc, Lamper a HrnkaPodle slovenských médií měl Slovan Bratislava dluhy vůči 67 hráčům a členům realizačního týmu. Pouze Marek Čiliak, Dávid Buc, Patrik Lamper a Tomáš Hrnka odmítli podepsat splátkové kalendáře a peníze požadovali vyplatit celé do 1. srpna, což byla stanovená hranice urovnání dluhů (či uzavření splátkových kalendářů) pro to, aby mohl být klub zařazen do slovenské extraligy. Nejaktivněji vedl svůj boj Čiliak. „Podal jsem trestní oznámení a všechno řeší můj právník,“ uvedl v rozhovoru pro sport24.sk na konci května. Kanadský brankář Barry Brust tehdy prohlásil, že mu Slovan dluží přes 200 tisíc eur, americký útočník Jeff Taffe se hlásil k dluhu 300 tisíc eur. |
Potěšilo vás, že jste si doma zachytal?
Každý tam chtěl jet, takže bylo o to těžší se tam dostat. Ale... možná jsem nebyl v takovém rozpoložení, v jakém bývám v Kometě, když se hraje play off. Nevím, jak to přesně popsat. Je škoda, jak to dopadlo.
Projevila se na vás tíha reprezentace?
Nevím, jestli se tohle zrovna na něčem podepsalo. Sezona byla celkem náročná, hlavně ve Slovanu. To byly úplně jiné stresy, než jsem znal. Pak jsem se vrátil do Brna, zase jsem se nastartoval, přesto jsem toho před mistrovstvím světa měl na psychiku dost. Těžko se k tomu teď vracet.
Atmosféru vám slovenští příznivci vytvořili dobrou?
To ano, my jsme si to užili, atmosféra byla super. Když se na to však dívám zpětně, tak to naše vystoupení celkem mrzí.
Pamatujete takové konce zápasů, abyste dva duely ztratili v úplných závěrech?
Stane se to. Jiné to ale je v dlouhodobé soutěži, kde se hraje 52 kol, nebo když se to stane dvakrát za pár dnů na turnaji, kde v každém zápase o něco významného jde.
Co jste si z MS vyvodil?
Po mistrovství panovala určitá spokojenost, ale když jsem se na to pak podíval s odstupem času, sám sebe jsem se ptal, jestli jsem tam vůbec měl jezdit. Člověku to vrtá v hlavě. Lidé byli na Slovensku výborní, nemůžu říct půl slova. Jenom se pak člověk ptá sám sebe, proč jsme závěry (zápasů) měli, jaké byly, když jsme jinak hráli výborně.
V Kometě jste byl zvyklý hrát víceméně každý rok až do konce soutěže. Byla i tohle pro vás nová zkušenost, že na jaře přišel konec už v semifinále?
No právě. Možná taky proto mě to celé tak štvalo. Ve Slovanu mi nálada padla úplně, tam to bylo extrémně špatné, výsledky a všechno kolem. Byl jsem zvyklý na maximální ambice v klubu, od kterého se vždycky něco očekává. Myslel jsem si, že to dění ve Slovanu v hlavě přejdu, ale zjistil jsem, že je to velmi těžké, když jsou tam i mimohokejové věci. Šel jsem zpět do Komety, nastartoval jsem se, ale vypadli jsme s Libercem v semifinále. Možná, kdybychom šli dál, zůstala by tam ještě nějaká nakopnutost na mistrovství světa. Všechno bylo jedno s druhým. Ta sezona byla zvláštní.
Nemůžete ale říct, že by vás lidé před Slovanem nevarovali.
Varovali, ano, ale myslel jsem si, že to zvládnu. Nečekal jsem to až takové. Bavil jsem se s lidmi, které nechci jmenovat, ale pracovali v klubu, a ti říkali, že sezony z dřívějška se s tou minulou nedají srovnávat. Že i když byly problémy, nebyly až takové. Toto byl extrém.
Vy jste jako jeden z mála dokázal problém pojmenovat bez skrývání i veřejně v médiích. Chtělo to velkou odvahu?
Řešil jsem to od března a Slovan měl dost času na to zareagovat. Ale když se nikdo neozývá a má všechno na háku, musí se něco stát. Nejsem ten typ, co si nechá všechno líbit, a jsem rád, že nás takových bylo víc. Možná se teď ostatní bijí do hlavy, že do toho nešli s námi, a nechali se nalákat na něco, co je podle mého názoru nesmysl.
Šéf Slovanu: Je to kampaň. Někdo chce, abychom nezískali licenci |
Co máte na mysli?
My čtyři, kteří jsme zůstali, jsme dostali všechno. Jsme vyplacení. Ostatní podepsali splátkové kalendáře, které... podle mého právníka, kterému věřím, jsou ty splátkové kalendáře špatně postavené. Chlapci na ně přistoupili, ale peníze jsme dostali my zbývající.
Co k tomu vedlo?
Padaly různé výhrůžky v mailech ze strany klubu, od právníků, zastrašovací články v novinách. Vycházelo od nich, že je všechno zaplacené a my že jdeme proti Slovanu. Proti němu jsme ale nikdy nešli. Byl jsem ve Slovanu za něco placený a klub měl dost času na to, aby svoje závazky vyrovnal. Nejsem ten, kdo couvne, pokud jsem v právu. Náš úmysl přece nebyl, aby Slovan nehrál, jak se to oni snažili otočit. Proč svalovat vinu na toho, komu dlužím, to nechápu.
Hokejistům Slovanu Bratislava roste rival. Na scénu vstupují Capitals |
Můžete teď jít s čistou hlavou do další sezony?
Nechal jsem to celé právníkovi, možná dva maily od Slovanu jsem viděl, jinak to řešil on. Ještě jsem Slovanu vyšel vstříc v tom, že když bylo potřeba notářsky ověřit dohodu, že je všechno vyřešené, nechal jsem ji ověřit já, sedl jsem do auta a zavezl ji do Bratislavy, aby ji měli včas. Ve středu jsem tam jel a oni měli ve čtvrtek zasedání výkonného výboru, kde ji potřebovali mít. Až tím se to minulý týden vyřešilo.
Překvapilo vás, že bude Slovan hrát slovenskou extraligu?
Jejich soutěž to zvedne, tak proč ne? Nejsem si jistý, jestli to jméno se dá kompletně očistit, ale pořád je to Slovan a lidé na něj budou chodit.
A vy máte zpět klid v Kometě.
Jasně, jsem doma, rodinu vidím každý den... i když vypadnout na osm dnů do Ruska někdy taky nebylo úplně od věci. (úsměv)
