Od vypuknutí války na Ukrajině a po následném bojkotu ruské KHL posílila domácí nejvyšší soutěž známá jména českého hokeje, týmy se zkvalitnily. Počty cizinců meziročně možná trochu překvapivě klesly, přestože zajímavých borců bylo na trhu rázem více.
I tak má všech čtrnáct extraligových celků na soupisce minimálně jednoho hráče ze zahraničí.
Podepíše jen někdo bez páteře. Češi mizí z KHL, někteří ale zůstávají |
Zatímco karlovarská Energie má ve svých řadách pouze Slováka Dávida Grígera, Vítkovice hlásí devět cizinců. Třinecký kádr jich čítá dokonce jedenáct.
Kluby v probíhající sezoně významně sázejí na zahraniční obránce. Mezi sedmi nejvytěžovanějšími beky soutěže figuruje hned šest cizinců. Za plzeňským Petrem Zámorským najdete kanadské trio Jake Dotchin (Kladno), Graeme McCormack a Jeremie Blain (Hradec) a Slováky Martina Marinčina (Třinec), Petera Čerešňáka (Pardubice) a Juraje Mikuše (Vítkovice).
Ostatně právě Slováci mají v české soutěži silné zastoupení, ze současných 79 cizinců tradičně největší (38). Následují Lotyši (11) a Kanaďané (10). Hokejová extraliga momentálně registruje hráče z celkem devíti zemí mimo Česko.
Cizinci v extralize nynízemě - počet hráčů Slovensko - 38 |
Podle experta České televize Milana Antoše však někteří zdaleka nedosahují potřebné úrovně.
„Kvalita cizinců v extralize je velmi rozdílná a já to dlouhodobě kritizuji. Pokud tu máme hráče ze zahraničí, který odehraje patnáct zápasů a nemá žádný bod, nevidím důvod, proč by tu měl být,“ říká pro iDNES.cz.
„Když je cizinec v týmu, měl by být přínosem, být vidět a táhnout mužstvo. To bohužel nesplňujeme a v kádrech jsou i hráči, kteří jsou jen na soupisce. V nižších soutěžích a mezi juniory ale nemáme hráče, kteří by splňovali vyšší měřítka,“ doplňuje jeho kolega David Pospíšil.
Mezi extraligové stálice patří například Američan Peter Mueller, který i přes zranění v úvodu sezony stihl v osmi zápasech posbírat jedenáct bodů.
Ve Vítkovicích ho navíc skvěle zastoupil krajan Peter Krieger, který je s devatenácti body (9+10) neproduktivnějším cizincem soutěže.
Špatně si nevede ani další nováček Aleksi Rekonen z Plzně. Fin prozatím získal osmnáct bodů (7+11).
Přišel, viděl, rozhodl. Výborný hráč, chválí vítkovičtí hokejisté Muellera |
Přesně taková konkurence je podle expertů v české soutěži potřeba.
„Měli bychom hledat hráče, kteří budou pro extraligu přínosem jako právě Krieger, Mueller nebo třeba Čerešňák. Každý má totiž odlišné zkušenosti a vidí hokej jinak, což naše hráče může motivovat. To ale závisí na tom, aby měli cizinci určitou kvalitu, ne aby tu pouze brali nadprůměrné platy a zabírali místa ve třetích a čtvrtých formacích,“ vysvětluje Antoš.
„Mueller je ten nejlepší případ dobře provedeného skautingu a pro soutěž je přínosem,“ souhlasí Pospíšil, který ovšem nabízí další pohled. „Na druhou stranu tu máme cizince, kteří nejsou tolik vidět, ale kluby si je vybírají, protože české zdroje nejsou dostatečné.“
Dvojici úspěšných zámořských útočníků s Rekonenem dále doplňuje Lotyš Roberts Bukarts, který je s deseti góly na druhém místě tabulky střelců.
Róbert Lantoši z Mladé Boleslavi a Roberts Bukarts z Vítkovic ve souboji o puk.
Právě počet Lotyšů se oproti loňsku téměř zdvojnásobil. Zatímco před startem minulé sezony evidovala extraliga šest hráčů z pobaltské země, letos jich je jedenáct. Nejvíce jich působí v Litvínově (tři hráči), poté v Kladně a Českých Budějovicích (dva).
Důvodem je ruská agrese, kvůli které mimo jiné Dinamo Riga opustilo KHL a vrátilo se do lotyšské nejvyšší soutěže. Úroveň tamní ligy ovšem není příliš vysoká, tudíž mnozí hráči zamířili právě třeba do Česka.
„Před deseti nebo patnácti lety bychom si ani nevzpomněli, že se máme dívat do Lotyšska nebo třeba Francie. Extraliga byla přeplněná hráči a o konkurenci nebyla nouze. V současnosti některé kluby využívají všechna volná místa pro zahraniční hokejisty, protože na našem trhu chybí kvalita,“ zdůrazňuje znovu Pospíšil.
Antoš poukazuje na to, že velké množství zahraničních hokejistů komplikuje situaci juniorům nebo také těm, kteří čekají na šanci v nižších soutěžích. Podle Pospíšila to ovšem není o cizincích.
Současné zastoupení v klubechklub - počet cizinců Třinec - 11 |
„Souhlasím, že zužují prostor pro české hráče. Ale ve chvíli, kdy budeme vychovávat kluky, kteří ukážou výkonnost, kluby po nich sáhnou. Jenže na ně nesází a mají k tomu důvod. Chtějí vyhrávat, a proto hledají to nejlepší na trhu, v tomto případě cizince,“ míní Pospíšil.
V minulé sezoně nastoupilo do utkání základní části 104 zahraničních hráčů, z toho deset brankářů. I když se jich letos zatím v extralize představilo dohromady pouze 81, před play off budou týmy jistě hledat nové posily.
Zatímco Antoš by dal raději šanci mladým, Pospíšil namítá, že mnozí junioři nejsou na extraligu připraveni.
„Všichni si musí uvědomit, že český hokej pokulhává za zbytkem Evropy. Uzrál čas, aby se na určitou dobu omezil přísun cizinců. Nemůžeme si nalhávat, že tím zkvalitňujeme českou soutěž,“ domnívá se Antoš.
„Mladým hráčům chybí adaptační doba, je to pro ně velký skok a jejich kvalita bohužel není taková. Potřebují ideálně rok nebo dva, aby někde dostali prostor, na což české kluby nemají čas. Tlačí je sponzoři, výsledky a ambice,“ reaguje Pospíšil.
Podle pravidel soutěže může za jeden klub do utkání nastoupit maximálně šest hráčů ze zahraničí. Pokud však některý z nich odehraje v českých soutěžích tři sezony po sobě, počítá se do kvót coby domácí hráč a klub může podepsat dalšího cizince.
Antoš: Ultrarychlé juniorské finále. A my? Nebudeme vyrovnanými soupeři |
„Cizinci jsou tu rozhodně ve větším množství, než bych si představoval. S omezením souhlasím, dokonce bych ho rozšířil, protože bychom časem dopadli jako Němci. Ti měli na soupisce patnáct Kanaďanů,“ přirovnává Pospíšil. „Status cizince bych hráčům nebral. Nezáleží na tom, jak dlouho u nás působí, stále jsou ze zahraničí. Výjimkou je, pokud získají český pas.“
„Když po třech letech uděláte z cizince běžného hráče, způsobí to pouze příchody dalších. Je špatně, že na hráče odjinud nemáme takřka žádné nároky, ale od juniorů a hráčů z nižších soutěží očekáváme produktivitu. Kluby navíc vyjdou daleko levněji než hráči z mládeže. Je to zcela proti českému hokeji,“ hřímá dále Antoš.
Řešením by podle něj bylo stanovení limitu zahraničních hráčů na soupisce či dočasné omezení klubů, aby podepisovali hráče ze zahraničí. Podobně jako to zavedli v zámoří.
„Kanada na nějakou dobu omezila příchody gólmanů z ciziny do juniorských soutěží, protože nemá dostatek svých vlastních. V Česku se takového přístupu bojíme, ale je to čistě rozhodnutí řídících orgánů extraligy,“ namítá Antoš.
Milan Antoš
Jeho kolega z České televize se ovšem na problém dívá z dlouhodobější perspektivy.
„Musíme nastavit systém tak, abychom vyprodukovali hráče, kteří budou konkurovat cizincům. Nemyslím si, že máme špatné kluky, ale je tu málo rozdílových hráčů a talentů, jakými v minulosti byli Jarda Bednář nebo Pavel Patera,“ konstatuje Pospíšil.
Hokejová Plzeň přilákala slovenského olympionika Holešinského |
Podle pravidel soutěže musí kluby za českého hráče platit poplatek, tabulkové odstupné. Podpisy cizinců jako takové je ovšem nic nestojí. A tak se zatím extraligovým týmům stále vyplácí i zahraniční hráči, kteří se mezi hvězdy soutěže nezařadí.
