Vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám se možná změní styl našeho...

Vzhledem k měnícím se klimatickým podmínkám se možná změní styl našeho zahrádkáření. | foto: Profimedia.cz

Volte teplomilné rostliny, doporučuje zahradník při boji se suchem

  • 2
Česko čelí nejhoršímu suchu za půl tisíciletí. Zahrady se už nyní mění v polopouště, vyplatí se proto vybírat rostliny, které tyto podmínky přežijí. Zahradníci radí vsadit na Středomoří, popisuje týdeník 5plus2.

Odborníci tomu říkají „suchá epizoda“. Nedostatek vody je nejen v řekách a potocích, ale i v podzemí. Stovky obcí už nyní zakazují využívat vodu z vodovodu na zalévání zahrady či napouštění bazénů. Na „vyprahlé“ týdny či dokonce měsíce se vyplatí připravit vlastní zahradu. Už jen tím, jak ji budete členit a které plodiny upřednostníte.

Poměrně novým krokem je budování podzemních nádrží na dešťovou vodu na zahradách jednotlivých domů. Voda je vhodná pro zalévání, ale třeba i splachování toalety. Vláda budování systémů dotuje programem Dešťovka a zároveň zkouší prosadit od roku 2021 povinnou výstavbu takových nádrží u každé novostavby.

Ministerstvo životního prostředí nabízí i další dotace, třeba až tři miliony korun obcím na budování nových či sanaci starých vrtů. 

Zcela nový program je určen výsadbě stromů, kde lze v rámci iniciativy Sázíme budoucnost získat na úhradu sazenic, potřebného materiálu i následné péče o stromy až 250 tisíc korun, a to jak obce, tak fyzické osoby.

Mlhovací trysky šetří vodu

Kdo se chce vyhnout administrativnímu šimlovi při žádání o dotace, může se snažit zadržet vodu na zahradě domku či chalupy vlastními silami a prostředky. Své o tom ví Ondřej Lukscheiter, který provozuje zahradnictví v Chotči u Jičína.

„Pro udržení vody na zahradě je lepší členitý povrch než úplná rovina. Prostor je vhodné rozdělit třeba stromy, keři, zídkami, které vrhají stín, odpařují do vzduchu vodu a činí klima zahrady příjemnějším. Nehledě na to, že poskytují úkryt mnoha živočichům,“ vysvětluje. 

„Pokud máte možnost svést vodu z blízkého potoka, tak se vyplatí vybudovat vlastní malé zahradní jezírko nebo třeba tůň. V něm se voda udrží a okolní zem ji má odkud nasávat,“ popisuje vlastní zkušenost s tím, že loni menší rybník vybudoval a efekt na okolí je prý nevídaně pozitivní.

Šetřit Ondřej Lukscheiter umí i při zalévání. „Pokud jsou dlouhotrvající vedra, je samozřejmě nezbytné více zalévat, zároveň je potřeba vodou neplýtvat. Takže jsme třeba ve skleníku zavedli úsporné mlhovací trysky, které spotřebují asi dvakrát méně vody než ty, co jsme měli dříve. Také jsme namísto běžných stínících sítí začali skleníky natírat speciálními nátěry, které jsou efektivnější,“ přidává další rady.

Výrazné úspory vody můžete docílit i kapkovou závlahou. O ní jsme psali nedávno zde.

Malé české „Středomoří“

Pokud jste zoufalí z toho, že se vaše zahrada mění v poušť a trpí nedostatkem vláhy, vsaďte na její „pouštní“ variantu. Existují desítky suchomilných druhů tropické či středomořské květeny, které zahradu rozzáří, navodí pocit „dálek“ a ještě se obejdou bez zalévání. 

„Musí se ale hodit na trvalé pěstování na českých zahradách. Zvládnout tedy musí nejen letní horko a sucho, ale také zimní mráz,“ zdůrazňuje Ondřej Lukscheiter. Z bylinek podle něj mají tyto vlastnosti třeba rozmarýn a levandule, mateřídouška a dobromysl. „Ze sukulentů a kaktusů existují například mrazuvzdorné opuncie,“ vyjmenovává.

Extrémy sucha i mrazu vydrží některé druhy rodu Yucca, třeba Yucca filamentosa. Vhodné jsou také netřesky, kterých je nepřeberné množství barev i tvarů a čím extrémnější podmínky, tím se jim daří lépe. 

Do stejné kategorie patří delospermy, starčeky (Senecio), rozchodníky (Sedum) či lomikameny (Saxifraga). Samozřejmě je nutné zase vybírat druhy, které jsou mrazuvzdorné. „Už roky pěstujeme subtropické a tropické rostliny, takže nám sucho při práci nijak výrazně nevadí,“ uzavírá s úsměvem.

Jak si zařídit „suchuvzdornou zahradu“

Suchomilné rostliny jsou na zahradě prakticky bezúdržbové. „Po zasazení je vhodné je párkrát lehce zalít. Jakmile zakoření, tak už se o ně prakticky není třeba starat. Vodu si najdou v hlubších vrstvách, nebo se spokojí s tím, co jim příroda dá, například rosu,“ radí zahradník Ondřej Lukscheiter. 

Zároveň doporučuje tyto rostliny nakupovat přímo od zahradníků a nikoliv ve velkých hobby marketech. „Tam se obvykle dovážejí z velkopěstíren a jsou ‚zhýčkané‘, moc toho pak na zahradě nevydrží. Najdou se samozřejmě i výjimky, ale není jich mnoho,“ říká. 

Všechny suchomilné rostliny mají rády propustnou zeminu, takže je dobré smíchat půdu ze zahrádky s pískem. „Do země udělejte díru asi dvakrát větší, než je květináč, který si se sukulentem doneseme z obchodu. Rostlinu pak vyjměte z květináče, podsypte směsí půdy s pískem a obsypte kolem dokola a mírně zamáčkněte. Je vhodnější vybrat spíš vyvýšené místo než dolík, kde se bude držet vlhko. To sukulentním rostlinám nedělá dobře, hlavně v období podzim-zima, neboť kombinace vlhka a chladu obvykle suchomilným kytkám vadí nejvíce,“ dodává.