Zkuste prostě na vaší zahradě letos úklid trochu ošidit, a pomozte tak celé řadě živočichů i zpěvným ptákům lépe přežít zimu. Rostlinný odpad, jako je listí, letos poslední posečená tráva či zbytky rostlin dejte na jednu hromadu někde do kouta zahrady. Pokud máte, přidejte navrch větve stromů a keřů.
Taková hromada odpadu je pro přezimující zvířata doslova požehnáním, ochrání je před útoky domácích koček. Do takto připravených zimovišť si totiž rádi zalezou například ježci, žáby, ještěrky, ale i spousta bezobratlých.
Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku |
Zároveň je fajn myslet na to, aby měli zvířecí obyvatelé zahrady co do tlamičky či do zobáku, což pochopitelně nejlépe splňuje přírodní zahrada. V takové si najdou zvířecí obyvatelé přirozenou potravu jako jsou bobule, semena, ovoce či zimující hmyz. Rozmanitá nabídka přirozených úkrytů a potravy přiláká na oplátku do naší zahrady více druhů živočichů a bude to v ní víc žít.
Ptáci ocení bobule na keřích v zahradě |
Ptáci se vám za to odmění pohodovými chvílemi při pozorování jejich hodování na krmítku. A na jaře vám pomohou vyčistit zahradu od škodlivého hmyzu.
Kdy začít s přikrmováním ptáků?
Ptačí krmítka leckdo nevytahuje jen na zimu, ale dávno už přikrmuje. Jestli je to dobře – a jak a kdy s dokrmování ptáků začít, abychom nedělali zbytečné chyby – jsme se zeptali Dity Hořákové z České společnosti ornitologické.
Blíží se zima, majitelé zahrad připravují ptákům zázemí, aby jim pomohli lépe přečkat zimu. Čím by měli začít? Stačí pověsit krmítka?
My nejradši radíme, ať si klidně dají nohy nahoru a jsou trochu línější. Ony takové hromady tlejícího listí a klestí udělají leckterým ptákům radost, využijí i zapomenuté ovoce na stromech. Možné je třeba zaměřit se na vysazování bobulonosných keřů, které ptákům nabídnou přirozenou potravu v další sezoně. S krmítkem je lépe vyčkat na mrazivější počasí, zatím si ptáci pořád dostatek potravy najdou. Na podzim je hlavně ideální doba na vyvěšování budek.
Stromky a keře lze vysazovat i přes zimu, pokud nemrzne.
4. prosince 2015 |
Budky na podzim, když opeřenci potřebují zahnízdit na jaře?
Právě proto. Ptáci jsou opatrní a raději si na hnízdění vyberou místo, které je pro ně bezpečné. Nová budka může zprvu působit nedůvěryhodně, ale když ji pověsíme na podzim, trochu oprší a splyne s okolím. Ptáci si ji mají čas okouknout. Dokonce ji v zimě mohou využívat na spaní. Na jaře, když se jim zalíbí, s ní budou počítat na hnízdění. Budek je lepší vyvěsit klidně i více. Ptáci jsou vybíraví a jen tak do nějaké budky nevlezou. Některou si naopak tak oblíbí, že se o ni s chutí i poperou.
A když se vrátíme ke krmítkům. Kdy je nainstalovat? Platí nepsané pravidlo, že pokud je v přírodě dost ptačího krmení, jako jsou semínka, šípky či další plody keřů, tak to není třeba?
Dlouho jsme si mysleli, jak moc krmením na krmítku ptákům pomáháme. Teď má ale krmítko každý druhý a v zimě se soutěží, kdo toho víc zkrmil. Ale na krmítka létají jen některé druhy a ty ostatní jim pak nemají šanci konkurovat. Vypasení ptáci z krmítek mají prostě převahu. Úplně chápu, že mnoho lidí se bez krmítka neobejde, i já mezi ně patřím. Ale je potřeba ke krmení přistupovat zodpovědně – omezit se na opravdovou zimu, krmit kvalitním krmivem, nepřekrmovat a zaměřit se i na ostatní druhy. Třeba na jaře na vlaštovky a jiřičky. Vytvořit ze zahrady ptačí ráj, aby byla přínosem i pro jiné druhy než ty „krmítkové“.
Nastudujte si desatero stavitele ptačí budky a pusťte se do práce |
Opeřenci jsou někdy někdy pěkně zmlsaní. Vybírají si většinou jen olejnatá semena slunečnic a zbytek z krmítka vyhazují. Má tedy vůbec cenu jim sypat i jiná semena?
Určitě má, potrava by měla být pestrá. Ale je potřeba to vypozorovat, jak to budou zobat. Já bydlím ve městě a ptáci opravdu nejlépe přijímají slunečnici. Ale třeba tukové koule si vyrábím sama a tam míchám i různé obiloviny, mák, semínka i sušené neslazené ovoce. Ovoce někdy dávám i do krmítka a často ještě přidám ořechy. Doporučuji, aby si každý trochu odpozoroval, jaké druhy v jeho okolí žijí, a pak jim nachystal tu správnou skladbu krmení na míru. Sýkorky milují slunečnici, brhlíci ořechy, strakapoudi tukovou směs.
Dá se tedy říct, že pokud budeme chtít pozorovat na krmítku více druhů ptáků, tak máme používat pestré krmení, abychom je nalákali?
Určitě, čím bude skladba potravy pestřejší, tím je větší šance nalákat více druhů. Také nezapomínejme, že některé druhy zobají spíše pod krmítkem, třeba pěnkava či kos, a je dobré připravit i něco pro ně.
Stavbu budky pro sýkorky zvládnete, třeba jako stavebnici.
21. ledna 2014 |
Krmíme v zimě hlavně „naše domácí“ opeřence, kteří u nás na zahradě zjara zahnízdí? A vyskytují se u nás také druhy, které by studenější zimy nepřežily? Přece jen žijeme v období teplých podzimů a zim.
V zimě krmíme jak naše druhy, tak i návštěvníky ze severu – no, a to se upřímně hůře poznává. A pak u nás žijí ptáci, kteří jsou potravně závislí na hmyzu, a ti na zimu odlétají na jih. Ale chování některých druhů se mění a někteří nelétají tak daleko jako dříve. Třeba čápi žijící jižněji v Evropě tam někdy zůstanou i přes zimu.
Nalákejte na zahradu likvidátory dotěrného hmyzu. Stačí jim i pár keřů |
Adaptují se ptáci na teplejší podnebí, které poslední dobou u nás nastává? Například u nás na chalupě na jihu Moravy krákají vrány i přes léto. V mládí jsme se učili, že vrány na léto odlétají na sever. Dnes tomu tak není?
Ale je. Jenom tam u vás jsou vrány, pro které je sever u nás.
Každopádně, určitě se ptačí migrace mění a ptáci své migrační chování přizpůsobují okolnostem. Už u nás potkáte v zimě i špačky nebo čápa. Předpokládám, že tomu bude možná častěji a častěji, letošní teplé podzimní počasí je až neuvěřitelné.
Česká společnost ornitologická je téměř stoletá
|
