Přísun vitamínů garantuje pařeniště po větší část roku.
Díky pařeništi je možné s úspěchem pěstovat rostliny mnohem dřív, než začne jejich sezona. Stejně tak jim lze jejich sezonu i prodloužit.
Pařeniště se dá postavit nejenom na zahradu u domu či chalupy, ale pořídit si jej mohou v podstatě i majitelé bytů, pokud se rozhodnou pro praktické minipařeniště, které se pohodlně vejde na balkon či parapet. Plusem je také fakt, že se dají výhodně koupit i vyrobit.
Co je pařeniště a k čemu slouží?Pařeniště je skvělý pomocník na pěstování zeleniny, bylin, ale i květin. Jde o vyvýšený záhon naplněný vrstvami rozkládající se slámy a hnoje nebo jiného organického materiálu. Navrch se přidává tenčí vrstva půdy nebo kompostu. V ideálním případě by pařeniště mělo být kombinací „zelených“ materiálů bohatých na dusík a „hnědých“ bohatých na uhlík. Pařeniště vám také spolehlivě ochrání plodiny, které pěstujete v ještě velmi chladných měsících roku, protože jej shora chrání desky s fólií či sklem. Pařeniště si můžete koupit či si vyrobit svépomocí podle návodu dále. |
Zajistěte si díky pařeništi brzkou úrodu a přísun vitaminů.
Hotová koupená pařeniště
Minipařeniště můžete umístit nejen zvenčí na balkon, ale klidně i do interiéru bytu, například na parapet. Skvěle se hodí na předpěstování sazenic a zakořenění řízků květin či dřevin. Pamatujte na to, že jedním z nejdůležitějších předpokladů na úspěšné vyklíčení a růst je substrát, do kterého se semínka či řízky rostlin vysévají a sázejí. Substrát musí být sterilní, aby v něm nebujely a nešířily se půdní houby. Proto je nejvhodnější použít rozmnožovací nebo rašelinový substrát.
Větší hotová pařeniště se vyrábějí z různých materiálů, ty levnější například z polyetylenové fólie anebo kvalitnější z PC desky a pevného dřeva či hliníkových profilů s polykarbonátovou výplní. Hliníkové profily vynikají nízkou vahou a dlouhou životností. Také nepodléhají korozi, což je důležité především pro udržování vlhkého prostředí v pařeništi.
Pařeniště bývá vybavené odklápěcí vrchní deskou pro pohodlný přístup k rostlinám a k možnosti ventilace. Novinkou na trhu jsou pařeniště s automatickou ventilací. Okenní otvírač se v závislosti na venkovní teplotě automaticky otvírá, ale jakmile se ochladí, zase se sám uzavře.
Pařeniště si můžete vyrobit například ze starých oken.
Doma vyrobené pařeniště
U domácích vlastnoručně vyráběných pařenišť rozlišujeme zejména dva druhy, které se liší teplotou, tedy na teplá a studená.
Teplé pařeniště by mělo mít hloubku 60 cm, z čehož biomateriál by měl představovat 40 až 50 cm. Tím dosáhnete požadované teploty. Na tuto vrstvu uložte 10 až 20 cm kompostované zeminy. Teplé pařeniště je tak vytápěné bioenergií získanou z chlévského hnoje. Nejčastěji se používá koňský, ale může být i jiný. V případě potřeby ho můžete smíchat se slámou, suchým listím nebo i s čistým dřevěným odpadem.
Studené pařeniště je vytápěné jen slunečními paprsky. V tomto případě uložte na jeho dno 10 až 20 cm hnoje, listí nebo slámy.
Z první úrody se díky pařeništi můžete radovat ve stejném čase, kdy se ostatní zahradníci teprve začínají shánět po balíčcích osiva.
Vyzkoušet můžete i videonávod na výrobu pařeniště svépomocí:
3. dubna 2020 |
Malé pařeniště skvěle poslouží na předpěstování sazenic.
Studené nebo teplé?
Studené pařeniště získává teplo jen z venkovního vzduchu přes den, kdy je otevřené, a ze slunce, když je zavřené, čili jde o klasický skleníkový efekt. Je tak vyhříváno takřka výlučně jen slunečními paprsky, pokud je hnoje použito velmi málo, případně nebyl použit vůbec.
Teplé pařeniště je vyhříváno i odspodu, od hlubší vrstvy ušlapaného hnoje, na kterém je v hloubce 30 cm nasypaný zahradnický substrát. Nejčastěji využívaný koňský hnůj se dá částečně nahradit rozkládajícím se teplým kompostem, do kterého můžete přimíchat listy, slámu nebo jiný odpadový rostlinný materiál spolu s dusíkatým hnojivem, abyste čas rozkladu a produkci tepla prodloužili. Dusíkaté hnojivo se přidává jako „potrava“ pro bakterie, které rozkládají organickou hmotu. Ty potom nevytáhnou z půdy volný dusík potřebný pro růst rostlin.
V teplém pařeništi se ve srovnání se studeným dají rostliny vypěstovat mnohem dříve, protože teplo se šíří odspodu přímo ke kořenům, takže růstu nezabrání ani několik po sobě jdoucích dní, kdy sluníčko nevykoukne a nevykoukne. Hnůj vytváří bioenergii, která vytápí pařeniště. Díky tomu je možné teplé pařeniště založit už v prvních březnových dnech či v průběhu února. Je však třeba myslet na to, že pokud venku mrzne, rostliny je třeba shora chránit, např. větší vrstvou slámy.
Pařeniště se hodí na předpěstování sadby i výsev prvního salátu či ředkviček.
Výhody pařeniště
- Pařeniště urychluje růst časné jarní zeleniny, cibulky, salátu, špenátu, ředkviček atd.
- Dá se využít i k pěstování hub, protože kryt udržuje dostatečnou půdní i vzdušnou vlhkost.
- Během zimy můžete v pařeništi lépe uchovat i tzv. zimní zeleninu (například kapustu). Anebo v něm lze skladovat některou kořenovou zeleninu.
- Je možné do něj vysadit sazenice citlivější letní zeleniny, zejména plodové, čímž značně urychlíte začátek sklizně.
- Teplé pařeniště se dá už od jara výborně použít na zakořeňování dřevnatých a bylinných řízků okrasných i užitkových rostlin. Rozmnožit si tak můžete např. levanduli, šalvěj, živý plot...
- Do teplého pařeniště můžete také těsně před zimou vysít některou kořenovou zeleninu, která na jaře ihned po oteplení vyklíčí.
Stará okna nevyhazujte! Na zakrytí pařeniště budou ideální.
Jak si pařeniště s krytem vyrobit a zprovoznit?
Základem je pevná obvodová konstrukce, která by měla být ze dřeva, betonu nebo cihel. Konstrukce obyčejně výškově přesahuje terén o 25 až 50 cm. Nejčastějším plošným rozměrem pařeniště je velikost 100 × 150 cm, takovéto pařeniště bývá předělené pevnou příčkou uprostřed. Většinou je rám vyrobený ze starých palet nebo z jiného dřeva. Rám ještě lze obložit několika vrstvami lepenky, abyste získali další izolační vrstvu.
Rám pařeniště můžete vytvořit například ze starých palet. Podobnou konstrukci zvládne vyrobit každý chalupář.
Ještě potřebujete kryt, na výběr máte několik způsobů, jak a čím nově budované pařeniště zakrýt. Mezi nejpoužívanější patří staré skleněné okenní tabule, rekultivovaná polykarbonátová fólie anebo plastový kryt.
Teplé pařeniště je vytápěné bioenergií z chlévského hnoje.
A jak pařeniště zprovoznit?
Na nově postavené pařeniště přihazujte kompost ve vrstvách. Pařeniště se tradičně, jak už jsme zmínili, plní koňským hnojem a slámou. Podobně jako hnůj kravský je totiž i ten koňský dobře vyvážený a obsahuje cenné živiny. Do pařenišť se hodí hlavně pro svou dobrou tvorbu tepla, je vzdušný, půdu hloubkově prohřívá a snadno se rozkládá.
Pokud máte koňský hnůj čerstvý, bude lepší ho nejdříve zkompostovat pro zlepšení vlastností a zničení případných choroboplodných zárodků, než ho rovnou zarýt do půdy. Kromě podoby naturální se dá sehnat i přírodní granulát, tedy speciální lisované peletky, jejichž použití je o něco elegantnější a drobným pěstitelům může více vyhovovat.
Na vytvoření efektu na výrobu tepla zespoda je však možné použít i širokou škálu kompostovatelných materiálů. Po jejich přidání směs ušlapejte. Stlačením se ještě zvýší kapacita výroby tepla. Měli byste se snažit vytvořit vrstvu, která bude po komprimaci hluboká kolem 60 až 90 cm.
Inspirujte se a postavte si pařeniště |
Před prvním sázením nechte pařeniště aspoň týden zahřívat. Pak můžete zasít první semínka nebo vysadit sazeničky. Ať vám to roste!
