Datel černý

Datel černý | foto: Martin Pelanek

Datel se učí jako my. Bubnuje stejně, jako slavík zpívá a člověk mluví

  • 2
Přezdívá se mu „lesní doktor“ nebo „lékař stromů“, ale ukazuje se, že stejně zajímavé je i datlovo bubenické nadání. Podle nové studie se rytmickým bušením dorozumívá podobně jako jiní ptáci zpěvem. A něco má společného i s lidmi.

Studie z americké Brownovy univerzity ukázala, že datli při svém typickém bušení zobákem využívají stejné oblasti předního mozku, díky kterým spolu komunikují zpěvní ptáci jako například slavík, vrabec, drozd nebo pěnkava.

Bubnování je jako zpěv

„Datel má v mozku sadu specializovaných oblastí, které ovlivňují to, jak bubnuje – prudce buší zobákem do kmene stromu, když soupeří s ostatními ptáky,“ popisuje vedoucí studie, ekolog a evoluční biolog Matthew Fuxjager. „Tyto části mozku jsou pak velmi podobně těm, o kterých už víme, že zpěvným ptákům pomáhají zpívat.“

Nové poznatky ukazují celou řadu spojitostí mezi ptačím zpěvem a bubnováním. V obou případech jde o způsob dorozumívání, který vyžaduje rychlé pohyby, komplexní motoriku a pomáhá ptákům s vymezením teritoria. Navíc mají oba hudební projevy shodný neurologický základ. Vznikají ve zhruba stejných oblastech mozku a uvolňuje se během nich protein parvalbumin.

Podobně komunikují i lidé

Dosud nebylo známo, že by takové procesy u ptáků, kteří neumějí zpívat, vůbec byly na pořadu dne. Nový objev však ukázal, že datlovití toho mají s jinými druhy společného víc, než by se mohlo zdát. A to není vše: podobnosti se najdou i mezi datlem a člověkem.

Princip totiž zůstává stejný, ať už jde o ptačí zpěv, bubnování, nebo právě lidskou řeč. Všechny tři způsoby komunikace se mláďata (včetně lidských dětí) učí už od útlého věku. Všechny vyžadují složitou svalovou koordinaci, vznikají na podobných místech v mozku a hraje v nich úlohu zmiňovaný parvalbumin.

Jak studie probíhala?

  • Výzkumníci v lese umístili reproduktory a datlům z nich pouštěli zvuky napodobující bušení.
  • U ptáků, kteří zareagovali vlastním bubnováním, pak zkoumali mozkovou aktivitu.
  • Zjistili, že u nich pracovaly hlavně části mozku spojené s proteinem parvalbuminem.
  • To naznačuje přímou spojitost s tím, jak se zpěvní ptáci učí zpívat, a dokonce s tím, jak se lidé učí mluvit.

Zdroj: PLOS Biology

Nová zjištění můžou vědcům pomoci lépe pochopit neurologické procesy a vývoj mozku u různých živočichů. Naznačují, že se mozkové systémy vyvíjejí podobně nejen napříč ptačí populací, ale i napříč různými zvířecími rody včetně lidí.

Z doktora bubeníkem

Datli a jejich příbuzní strakapoudi jsou známí tím, že se pohybují po kmenech stromů a vyztuženým zobákem klovou do jejich kůry. Vytvářejí si tak dutiny pro hnízdění. Mají z nich dobrý výhled po okolí a když je opustí, často je jako úkryt využívají i další ptáci, třeba holubi nebo malé sovy.

Zobákem si datli také uvolňují cestu ke hmyzu, který pak loví s pomocí dlouhého jazyka. Protože tím zbavují stromy škůdců, říká se jim „lesní doktoři“.

Pokud však v lese slyšíte jejich bubnování, neznamená to, že zrovna klovají do hmyzích cestiček. Jedná se spíš o způsob komunikace – ptáci si pomocí rytmického hluku brání teritorium, zastrašují potenciální vetřelce a bubnují také během námluv.