Snáší vajíčka a mláďata krmí mlékem. Ptakopysk je fakt hodně podivný

Blanitá vejce v hnízdě ptakopyska vypadají, jako by se z nich měl vylíhnout spíše had než holá mláďata chlupatého vodního savce. A to má ještě tento primitivní tvor místo čenichu jakýsi kachní zobák, mezi prsty na nohách plovací blány a široký plochý ocas.

Ptakopysk opravdu nerodí živá mláďata jako jiní savci, ale snáší do hnízda několik malinkatých blanitých vajíček. Není divu, že u prvního odchyceného exempláře se vědci zpočátku domnívali, že jde o falzifikát. Vzdáleně příbuzný je ptakopysk mimo jiné ještě s vombatem (najdete ho zde) a ježurou australskou (více zde).   

Mláďata světa

Samolepka ptakopyska a ledního medvěda (v rámečku níže) už vyšly. Pokud vám chybí, lze je získat za SMS (více zde).  

Mláďata ptakopyska podivného

Sobotní čtenáři MF DNES našli ve svých novinách samolepku mláďat surikat a dravé kosatky.

Na své hnízdo si samička nejprve vyhrabe noru, poměrně velkou a složitou, dlouhou až 20 metrů. Hnízdo zakládá na jejím konci a jako živočich pohybující se ve vodě jako doma si ji vystýlá nejčastěji rákosím.

Zhruba po deseti dnech se z kožovitých vajíček líhnou holá mláďata, která se přichytí na matku. Ta je živí mateřským mlékem, samec o mláďata nepečuje. Zato mají samci na svou obranu jedovaté ostruhy.

Mláďata ovšem nesají mléko z bradavek samice, jak je u savců běžné, ptakopysk je nemá. Samice mléko vylučuje pomocí kožních záhybů na své kůži, což v praxi vypadá tak, že samice leží na zádech a mláďata sají mléko ze záhybů jejího břicha.

Mláďata dospívají zhruba ve dvou letech, v dospělosti se stejně jako rodiče živí krevetami, červy a larvami hmyzu. Lov pod vodou je doménou ptakopyska: může totiž bez problémů zůstat pod hladinou několik minut. Dobrým plavcem je díky plovacím blánám a zploštělému ocasu.

Prvního ledního medvídka v zajetí odchovala Zoo Praha

Oba díly samolepky s ledním medvídkem sice už vyšly (komu náhodou unikly, můžete si je objednat prostřednictví sms, více zde), přesto stojí za zmínku, že si tuto neděli můžete v pražské zoo připomenout příběh prvního ledního medvěda odchovaného v zajetí. Stalo se tak zásluhou válečného ředitele Zoo Praha Jana Vlasáka, který se narodil před 120 lety. 

Jeho zásluhy bude připomínat socha, kterou vytváří významný výtvarník Kurt Gebauer. S její podobou i procesem vzniku se můžete seznámit u expozice medvědů ledních v neděli ve 14:00. Podobu zoologické zahrady za války si zájemci mohou připomenout na palubě Historického expresu. Tyto komentované jízdy vláčkem budou vyrážet do dolní části zoo od 10 do 16 hodin.

Sněhulka byla prvním mládětem medvěda ledního odchovaným uměle.

Jan Vlasák vedl Zoo Praha v těžkých dobách války, přesto udržel její úroveň a dokonce ji nadále rozvíjel. Jeho nejvýznamnějším úspěchem byl světově první umělý odchov mláděte medvěda ledního. Mimořádný příběh odchovu samičky Ilun odvyprávěl Jan Vlasák v knížce Sněhulka, 1942 světový úspěch pražské zoo (více o Ilun i novém vydání knížky Sněhulka zde).