Součást smutné statistiky

Součást smutné statistiky | foto: Archiv DESOP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

Neznámé oběti povodní: deště a velká voda ve velkém zabíjely ptáky

  • 20
Vyplavená hnízda s mláďaty, nedostatek potravy. Vytrvalé deště a následné povodně tvrdě postihly vlaštovky, čápy, racky nebo rorýse. Právě ptáci patří mezi živočichy, které nedávné přírodní extrémy zasáhly nejcitelněji. Přesné škody teď zjišťují ornitologové.

Zatímco z jednoho hnízda vzácného a státem chráněného čápa černého vylétnou obvykle v průměru více než tři mláďata, letos to budou sotva dvě. Kvůli chladnému počasí na přelomu března a dubna začali čápi hnízdit s několikatýdenním zpožděním. Mláďata pak přišla na svět v době silných dešťů na počátku června.

"Velké ztráty způsobila kombinace špatného počasí a obtížné dostupnosti potravy v rozvodněných a zkalených potocích a řekách," řekl František Pojer ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny. Některá hnízda, kde se malí čápi už vylíhli, jsou přitom dnes prázdná.

"Tam, kde mláďata přežila, je jejich počet mnohem nižší než v minulých letech," konstatoval Pojer, který čápy černé sleduje dlouhodobě – v 90. letech je spolu se současným ředitelem pražské zoo Miroslavem Bobkem "proslavil", když pomocí miniaturního batůžku s vysílačkou sledovali jejich tah do Afriky.

Vyplavené nory břehulí

Podle České společnosti ornitologické byli povodní nejvíce zasaženi ptáci, kteří hnízdí na zemi nebo nízko nad ní. Druhy, kteří se živí hmyzem, měly současně málo potravy – hmyz nelétal a byl ukrytý.

Mezi výrazně postižené patří i břehule říční, které si vyhrabávají nory v kolmých březích podél toků. Letos na jaře jich přiletělo ze zimovišť nebývale hodně, jenže chladné počasí, silné deště a zvýšené hladiny řek způsobily tomuto zákonem chráněnému druhu značné ztráty.

"Jen na území Prahy byly vzedmutými hladinami Vltavy a Berounky vyplaveny tři kolonie čítající nejméně 300 párů břehulí. Další velkou vodou zasažené kolonie se nacházejí dále po proudu u soutoku Vltavy a Labe a v dolním Polabí," řekl biolog Petr Heneberg, který se břehulím věnuje dlouhé roky.

Podle Heneberga je pravděpodobné, že ani v hnízdech, která nebyla vyplavená, nepřežijí mnohá mláďata. Břehule – ornitologickou společností vyhlášené ptákem roku - jen obtížně sháněly potravu.

Umírali i dobří letci

Obdobné to bude i s mláďaty vlaštovek a dalších ptáků. Například v západních Čechách ornitologové zaznamenali úhyn mláďat čápa bílého. Umírali ale i dospělí ptáci.

"Naše generace čtyřicátníků již hromadné úhyny mláďat vlaštovek, jiřiček a dalších drobných pěvců několikrát v životě zažila. Aby ale v červnu hynuli dospělí ptáci a dokonce i dobří letci, jako jsou rorýsi, kteří jsou normálně schopni odletět i několik stovek kilometrů na okraj tlakové níže, to tu zřejmě ještě nebylo," uvedl ornitolog Jaroslav Cepák.

Například jen v Praze zahynuly desítky, ale spíše stovky rorýsů. Na přehradě Rozkoš ve východních Čechách zase zvýšená vodní hladina zatopila hnízda největší regionální kolonie racků chechtavých.

Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek uvedl, že celkový dopad nepříznivého počasí na ptačí populace bude znám na podzim – po vyhodnocení dat z programů na sčítání a kroužkování ptáků. 

, pro iDNES.cz