Chobotnice, sépie, olihně či obří krakatice. Ti všichni patří mezi hlavonožce. Jejich život je pro mnohé obestřen tajemstvím a záhadou, kromě toho budí dojem živočichů, kteří od prehistorických dob nezměnili styl života ani vzhled. „S dávnými předky je pojí třeba to, že i oni žili na dně oceánů a živili se lovem,“ popisuje doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D., z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
| foto: Anna Boháčová,
MAFRA
Hlavonožci jsou velmi inteligentní, mají výbornou paměť a učí se, říká zooložka
Chobotnice, sépie, olihně či obří krakatice. Ti všichni patří mezi hlavonožce. Jejich život je pro mnohé obestřen tajemstvím a záhadou, kromě toho budí dojem živočichů, kteří od prehistorických dob nezměnili styl života ani vzhled. „S dávnými předky je pojí třeba to, že i oni žili na dně oceánů a živili se lovem,“ popisuje Lucie Juřičková z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Pojďme do života hlavonožců proniknout od začátku. Jak dlouho obývají moře a oceány planety Země? S předky dnešních hlavonožců bychom se mohli setkat už před více než 500 miliony let. V té době byla jejich těla chráněna ulitou. Prvohory (období před 541 až 252 miliony let, pozn. red.) jsou pravým rájem těchto loděnkovitých hlavonožců (hlavonožci s ulitou, pozn. red). V druhohorních (před 252 až 66 miliony let, pozn. red.) mořích dominovali amoniti, jejichž ulity měly v průměru až tři metry. Ti vymřeli spolu s dinosaury. Poté se objevily skupiny hlavonožců podobné těm dnešním, kteří už většinou žádnou ulitu nemají nebo mají jen její zbytky. Jedinou současnou skupinou hlavonožců s ulitou jsou loděnky (malí mořští hlavonožci, patří mezi ně šest druhů živočichů, pozn. red). Jinak známe řadu desetiramenných hlavonožců, jako jsou krakatice, sépie, olihně a mnozí další. A pak osmiramenné hlavonožce, kam patří chobotnice, argonauti, ale třeba i hlubokomořské vampýrovky.
Předpokládá se, že krakatice obrovské mohou dorůstat nějakých 20 m, možná i více. Soudíme tak podle otisků jejich přísavek na kůži vorvaňů, kteří se jimi živí.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
