Zahradní architekt Ferdinand Leffler je přesvědčen, že každá městská terasa má potenciál přinést svému obyvateli kus zahradní pohody a spojení s přírodou i uprostřed města. Ale musíte ji tam samozřejmě dokázat vnést.
„I pár metrů čtverečních stačí na to, abyste se na nich mohli protáhnout, nadechnout se a nebo třeba zmoknout,“ říká mladý architekt nad proměnou jedné městské terasy ve třetím díle seriálu České televize Ferdinandovy zahrady, odvysílaném minulou sobotu.
Tentokrát se tu zahradní architekti a zahradníci nevěnují proměně rozlehlé zahrady, ale terase, která nemá ani deset metrů čtverečních. Přesto, nebo právě proto, je to docela oříšek. Terasa ve zhruba sto let starém činžovním domě musí samozřejmě respektovat jeho architekturu, aby po proměně vypadala dobře odkudkoliv.
Navíc je to teráska přiléhající ke garsonce, kterou obývá slečna v nájmu. Nemá tedy peněz nazbyt, ani souhlas majitele s pevným kotvením čehokoliv na stěnu. Nicméně ví, co chce na své metr a půl široké a zhruba pět metrů dlouhé terase provozovat: pěstování bylinek a lenošení na slunci. Což je výzva pro zkušenou zahradní architektku Janu Pyškovou.
I terasu nebo předzahrádku rozdělte na obytné zónyZahradní architekt Ferdinand Leffler na konkrétních příkladech proměněných teras či předzahrádek ze své praxe předvádí, jaká pravidla je potřeba dodržet na terase či balkonu, i když jde o malý prostor.     I terasa by měla mít místo k posezení - třeba u grilu, ale i k lenošení. Své místo by měly najít i úložné prostory, stejně jako rostliny. |
Na terasu se jí podařilo dostat jak poměrně slušné množství zeleně včetně bylinek a jedlých keřů v podobě černého rybízu a muchovníku, tak sezení pro dva, k tomu pohodlný gauč, vertikální záhon i úložný prostor z dřevěných palet. A zátěžový koberec, který bez úhony přežije výkyvy počasí či rozlité víno.
Nutno je ovšem hlídat nejen rozpočet, ale i statiku domu, takže obzvlášť ve starším domě zapomeňte na betonové doplňky a těžký masivní nábytek či květináče. Zato můžete i venkovní parapet využít pro truhlíky na rostliny, pokud je dobře přikotvíte, abyste neohrožovali kolemjdoucí na chodníku.
Výběr rostlin není úplně jednoduchý. Na balkon či terasu v přízemí, kde je stín, zvolíte úplně jiné než na terasu v posledním patře situovanou na jih, jako je tomu v tomto případě. Jana Pyšková proto vybrala rostliny, které slunce milují: astřičky, tymián, hluchavkovité či trávy. Z ovocných keřů pak muchovník a černý rybíz.
Také platí, že čím větší květináč, tím snáze v něm rostliny na jižní terase zkoušené sluncem přežijí. Abyste ho odlehčili, lze použít například jutový pytel vystlaný bublinkovou fólií a naplnit ho zeolitovým substrátem. Inspirujte se ve fotogalerii, případně si najděte celý 3. díl pořadu Ferdinandovy zahrady v archivu České televize.
