Klasika musí být ve dřevě
Její původní podoba je ale dřevěná, pole je plné hřebíčků a zdobí ho klasický zvonek. Před desítkami let se do světa vyvážela z krušnohorské Nové Vsi v Horách nad Litvínovem, kde jí dali originální podobu a začali s její výrobou.
Hru, která byla obdobou už v sedmnáctém století oblíbené zábavy italské šlechty, v devadesátých letech minulého století vytlačily plastové nápodoby. Legenda z Krušných hor se ale dnes vrací ve své klasické verzi.
"Chodily mi dopisy a maily, v nichž se lidé na tivoli ptali. Už jim asi nestačil plast, chtěli něco, co je příjemné do ruky. Tak jsme vyčistili zbytek starých desek z půdy a zkusili to s ním znovu," řekla Sonja Vydrová, majitelka a ředitelka novoveské hračkárny NBW.
Dárek vhodný i pro babičky
Majitelku poslední krušnohorské hračkárny těší, že se zákazníci od plastu opět vracejí ke hře vyrobené ze dřeva. "Největší radost jsem měla, když se ozvala rodina ze Slovenska, že mají osmdesátiletou babičku, která si s tivoli kdysi hrávala. Chtěla si to znovu zkusit a oni se rozhodli jí ho dát jako dárek. Hledali původní podobu a našli si nás. Babička prý byla nadšená. To se mi nemůže nikdo divit, že tuhle práci mám ráda," usmívá se Vydrová.
S produkcí her Tivoli se začalo krátce po druhé světové válce, kdy do hračkáren na české straně Krušných hor nastoupili takzvaní národní správci. Původně se vyráběla v Horním Jiřetíně na litvínovsku. Jak se však hračkárny začaly rušit, stěhovala se výroba tivoli postupně do příhraničního Brandova, pak do Litvínova, až skončila v Nové Vsi v Horách. Tady zůstala dodnes.
