Po roce si může s klidem říct, že nelituje. Sice na rozdíl od svých bývalých hradeckých spoluhráčů, kteří se na novou sezonu začnou připravovat až v pondělí, má už za sebou týden letní dřiny, ale s příjemným pocitem, že se připravuje na zápasy Ekstraklasy, nejvyšší polské soutěže, kam Raków i za vydatné Schwarzovy pomoci po jednadvaceti letech postoupil.
A nebyla to zdaleka jediná fotbalová radost, která sedmadvacetiletému záložníkovi minulou sezonu zpříjemnila.
„Třeba v poháru jsme se téměř dostali až na Stadion Narodowy ve Varšavě,“ říká takřka pravidelný člen základní sestavy dnes už prvoligové Czestochowé o cestě týmu Polským pohárem, která skončila až těsnou semifinálovou porážkou od pozdějšího vítěze Lechie Gdaňsk.
Už tento základní výčet asi ukazuje, že jste se loni v létě rozhodl správně, když jste v Hradci skončil.
Dá se to tak říct, ale chtěl bych k tomu dodat, že jsem se nerozmýšlel o tom, jestli budu nebo nebudu v Hradci pokračovat. Cítil jsem totiž, že potřebuji změnu, a jen jsem čekal, jaká nabídka přijde.
Přišla z druhé polské ligy, nebyl to trochu krok do neznáma?
Souhlasím, moc jsem toho o klubu nevěděl, jen něco málo od Tomáše Petráška, který dřív v Hradci také hrál a který do klubu přišel ještě v době, kdy byl ve třetí lize.
Vy jste přišel do druhé a hned v první sezoně jste mohl slavit postup mezi elitu. Hodně velké překvapení?
To ne. Hned první věc, kterou mi funkcionáři řekli, když jsme začali jednat, byla ta, že jednoznačným cílem pro sezonu je postoupit do Ekstraklasy. Všichni to věděli, bylo to cítit na každém kroku. Možná nás k tomu, co máme splnit, někdy nabádali až moc, ale na druhé straně se také hodně pracovalo, celý klub jel celou sezonu na sto procent.
Petr Schwarz* Sedmadvacetiletý fotbalový záložník pocházející z Náchoda, od roku 2011 hrál za Hradec Králové. * V jeho dresu nastoupil na podzim toho roku ke svému prvnímu prvoligovému utkání, v 1. lize jich za Hradec odehrál 44 a vstřelil v nich šest branek. * Další zápasy v hradeckém dresu přidal ve 2. lize, dvakrát s hradeckým týmem slavil postup do 1. ligy (2014 a 2106). * Před minulou sezonou se rozhodl nepokračovat v Hradci a přijal nabídku druholigového polského klubu Raków Czestochowa. * V Polsku se rychle dostal do základní sestavy týmu a výrazně mu pomohl k 1. místu v soutěži a k postupu do elitní Ekstraklasy, kam se Raków probojoval po jednadvaceti letech. * Týmu se dařilo také v Polském poháru, kde postoupil až do semifinále, když ve čtvrtfinále vyřadil loňského mistra Legii Varšavu. |
Vy jste se do toho výrazně zapojil, jaké byly začátky v novém prostředí?
Bylo to z mé strany očekávání, přece jen jsem šel do úplně neznámého prostředí a nevěděl jsem, co od toho můžu čekat. Ani jsem moc nepočítal s tím, že budu hned od začátku pravidelně hrát.
Ale hrál jste.
Měl jsem totiž hned důvěru trenéra, což mi pomohlo. Navíc hned na začátku onemocněl náš kapitán, který hraje ve středu zálohy, ve čtvrtém kole se zranil další střední záložník, takže jsem tam zbyl skoro sám. Nakonec z toho bylo i s pohárem sedmatřicet soutěžních zápasů, což je docela slušná porce. Loni v Hradci jsem se dostal na nějakých dvaadvacet...
Jaké to bylo vstupovat do sezony, od které se čeká tak těžký úkol?
Začátek byl takový zvláštní. Nevěděli jsme, jak to bude vypadat, jakým stylem se budeme prezentovat, jak na nás budou hrát soupeři. Přišly hned i bodové ztráty, po nich ale šňůra výher a už jsme byli nahoře. Podzim byl hodně dobrý, prakticky bez slabší chvilky. Jaro už bylo horší, bylo těžké neustále udržovat koncentraci, možná už i docházely síly.
Postup vám ale neunikl, navíc jste celou soutěž vyhráli. Jaký to byl pocit?
Úleva, bylo vidět, že všem spadl kámen ze srdce, že jsme to dokázali. Až teprve v té chvíli z nás všech spadlo i napětí. My jsme po podzimu vedli o nějakých třináct bodů, ale že by se v klubu mělo za hotovou věc, že postoupíme, to ani náhodou. Opravdu se jelo celou sezonu maximálně profesionálně.
A když už to jisté bylo? Jak jste si užili oslavy? Vždyť klub se do nejvyšší soutěže dostal po jedenadvaceti letech.
Tak to bylo něco neuvěřitelného, zvlášť oslava s fanoušky na náměstí, to se musí zažít.
Z druhé české ligy jste se přesunul do druhé polské. Jaké je srovnání obou soutěží?
Polskou jsem byl příjemně překvapený. Kvalitou, zázemím klubů, stadiony i celkovým zájmem fanoušků o tuto soutěž. Na naše ligové zápasy chodily tak čtyři tisíce diváků, na pohárové ještě o dva tři více. A nebylo to jen u nás. Navíc možná polovinu našich utkání přenášela televize. Zájem byl velký a v Ekstraklase je to ještě mnohem větší. Poláci fotbalem žijí, je to takové jejich náboženství, což je všude vidět a na tohle se hodně těším.
Jak jste se sžil s polskou kabinou, ve které jste nebyl jediným Čechem?
Úplně v pohodě. Poláci mě vzali mezi sebe, navíc Tomáš Petrášek a Daniel Bartl si tam udělali výborné jméno. Hlavně Tomáš, který s týmem postoupil před dvěma lety ze třetí ligy do druhé. Jako stoper dává dost gólů, často důležitých, byl také v některých zápasech kapitánem, což o něčem svědčí.
A polští spoluhráči?
Poctiví fotbalisté, kteří fotbal berou, alespoň tak mi to přijde, trochu jinak než naši. Mají cíl a tvrdě za ním jdou, chtějí se posouvat dopředu. Myslím si, že v tomhle mě trochu změnili.
Fotbalisté Czestochowé po postupu projíždějí v otevřeném autobusu ulicemi města, které zaplnily davy nadšených fanoušků.
Také s Hradcem jste do 1. ligy postoupil, dokonce víckrát, pak se ale většinou hrálo o záchranu. Jak to podle vás bude v Czestochowé?
O tom jsme se ještě nebavili, ale nemyslím si, že hlavním cílem bude jen záchrana. A myslím si, že dál budeme chtít hrát tak, jak jsme hráli letos. Odvážně, kombinačně, vytvářet si šance, vysoko napadat, být nepříjemní. Takhle jsme se prezentovali nejen v lize, ale i v poháru, kde jsme došli až do semifinále. Myslím si, že na tomhle se nic měnit nebude.
Jak to máte se smlouvou v klubu?
Ta z loňska byla na rok s dvouletou opcí, vedení klubu už ale v zimě přišlo, že je spokojené a že ji chce uplatnit, takže teď ji mám ještě na dva roky.
