Jedno je jisté, letos se to rozhodně nikomu nepodaří. Na fotbalové střelce v české lize přišlo slabší období, což zjistíte, jakmile se zadíváte na čelo tabulky kanonýrů.
Tabulka střelců13 Musa (Slavia) |
Hned vás zarazí, že slávistickému objevu Petaru Musovi na první místo stačí po třiatřiceti odehraných kolech třináct gólů. Slovy klasika se hodí zeptat: A není to málo?
Je! Dokonce strašidelně málo. Jen dvakrát v historii samostatné soutěže bylo hůř: v létě 2006 bral trofej Milan Ivana ze Slovácka za pouhých 11 gólů, před deseti lety nastřílel olomoucký Michal Ordoš o jednu branku víc.
A to se bavíme o dobách, kdy se nejlepší střelci vyhlašovali po třiceti kolech, protože se nehrála nadstavba. Kdyby to tak bylo letos, králem by byl sparťan Kanga, který ze dvanácti gólů pět nasázel z penalt.
Bída! Ale s tristní bilancí se ještě dá leccos dělat, zbývají dvě kola nadstavby, během kterých se o korunu bude tvrdě bojovat.
Kdo k ní má nejblíž?
Petar Musa (Slavia), 13 gólů
Mohl a měl mít o gól víc. Stačilo v neděli večer v nastaveném čase proměnit penaltu. Obvyklý exekutor Stanciu mu ochotně přenechal balon a všechno se zdálo krásně nalajnované: stav 4:0, dva zářezy na pažbě, pohodové rozpoložení, šance na první ligový hattrick...
A nic! Musovu prudkou ránu jablonecký brankář Hanuš bravurně vytáhl nad břevno a Musa se jen zklamaně otočil na patě. „Mrzí mě to, ale nevadí. Hlavně, že se vyhrálo,“ mávl rukou po utkání. Jenže slávisté by rádi kromě titulu ještě jednu trofej. Mít Musu králem střelců, to je teď jejich cíl.
Slavia chce Musovi pomoci k titulu krále střelců. Hattrick však nevyšel |
Proto chorvatský útočník vydržel na hřišti celý zápas, proto šel kopat penaltu. Celý tým ví, že se mu otevírá velká šance.
A ty Musa – tedy až na výjimky – umí využívat. Pokud má někdo z útočníků v lize dar bleskově vybrat ve vápně nejlepší možné zakončení, je to on. Umí pálit levou i pravou, čapí postava ho předurčuje k tomu, aby se prosazoval i ze vzduchu.
A to, že dává gól v průměru každých 120 minut, naznačuje, že Slavia konečně našla střelce, jakého v poslední době marně hledala.
Když Musa začne víc dřít pro tým a nastupovat pravidelně, klidně může příští rok útočit na dvacetigólovou hranici. Letos je hluboko pod ní, ale i to může stačit.
Libor Kozák (Sparta), 12 gólů
Pamatujete, jak se trápil na začátku sezony? Ve Spartě mu věřili, spoléhali na něj, trenér Jílek mu hned svěřil kapitánskou pásku, ale Kozák ne a ne dát gól. Fanoušci už na něj nakvašeně pískali, nadávali mu, že je neohrabaný kolohnát a ironicky prskali, že do ofsajdu se umí dostat snad i na vlastní polovině, což je podle fotbalových pravidel samozřejmě nesmysl.
Ale vysoký chlapík, kterého v kariéře tolikrát přibrzdila zranění, se zase jednou dokázal kousnout. Pravda, nikdy nebude patřit k těm, na které by se krásně koukalo. Nevyniká ladným pohybem ani rychlostí, občas se na hřišti zvláštně klátí, zato umí jít za balonem jako buldozer, vyhrávat souboje a rvát se o prostor.
Fanoušci už si na jeho upracovaný styl zvykli, což by bylo o dost složitější, kdyby je Kozák nepřesvědčil góly a poctivým přístupem.
V jednatřiceti patří ve Spartě k nejstarším, kopal v Laziu, Aston Ville i reprezentaci, přesto celkem v klidu ustojí i střídání v poločase a do dalšího zápasu jde s čistou hlavou. Tím přesvědčil nového kouče Kotala, který mu začal dávat přednost před Tettehem. „Těžím z toho, že to jde týmu. Krmím se sebedůvěrou,“ pochvaluje si Kozák.
S přihlédnutím k tomu, že značnou část sezony prožil jako náhradník, není dvanáct gólů marná bilance.
Guélor Kanga (Sparta), 12 gólů
Rozhovory dává nerad, nesměje se, navenek působí jako kakabus. Ale Kanga je zkrátka jen podivín. Kdo ho poznal blíž, potvrdí vám, že pod drsnou slupkou se skrývá celkem fajn chlapík.
Že je skvělý fotbalista, to odhalíte na první pohled. V tuzemských podmínkách chvílemi působí jako zjevení: přenáší hru milimetrovými pasy, mění tempo hry, obchází hráče, vymýšlí parádní kolmici. A taky střílí góly.
Dvanáct jich nastřádal v minulé sezoně, dvanáct jich má i teď. Na záložníka velmi slušná vizitka, i když ze čtyřiadvaceti tref bylo třináct z penalt. Proměňuje je mazácky s jistotou, což mu může v boji o krále střelců pomoct: když bude Sparta kopat další desítku, buďte si jistí, že si balon zase vezme on.
Už jen proto, že ho individuální trofej láká. Rád by zanechal v lize stopu. Tahle by byla výrazná. Pokud by králem střelců nebyl útočník, byla by to samozřejmě událost. V historii samostatné ligy se to stalo jedinkrát, před šesti lety: sparťan Josef Hušbauer dal ze zálohy 18 gólů, a když na slavnostním galavečeru přebíral trofej, dostal jako dárek rybářský prut.
Co by asi tak udělalo radost Kangovi? Teď zřejmě nová smlouva se Spartou, protože ta stávající mu vyprší na konci sezony. Když v zimě začal jednat o prodloužení, řekl si o podmínky, které Sparta smetla ze stolu.
Ale odpustili by fanoušci, kdyby vedení pustilo zadarmo pryč jednoho z nejšikovnějších ligových střelců? Kdo ví, třeba se ještě Kangova éra ve Spartě nakonec o něco protáhne.
Jakub Řezníček (Teplice), 12 gólů
Překvapivé jméno na seznamu, že? Potetovaného třicátníka s přísným výrazem ve tváři byste na startu sezony mezi adepty na ostrostřelce roku asi neřadili. Už proto, že ročník začal v belgickém Lokerenu.
Až v září se přesunul do Teplic a přes měsíc čekal na první gól. Za podzim stihl tři, až v posledních týdnech řádí: 10 zápasů, devět tref!
Řezníček zařízl Zlín hattrickem: Koruna střelců mě láká, ale nejde o život |
Jako by konečně dokázal prodat talent, který nikdy naplno neukázal. V Česku vystřídal osm týmů včetně Sparty a Plzně, zahrál si v Belgii i ve slovenském Ružomberku. Ale i když se dávno umravnil, všude ho provázela pověst flamendra, kterou má od mládí.
„Ale já už to mám fakt za sebou. Zklidnil jsem se, dlouho jsem nic neprovedl,“ říkal po příchodu do Teplic. A zadoufal: „Tak snad to vydrží!“ Vydrželo, Řezníček příjemně překvapil. Dvanáct gólů není jeho rekordní bilance: před pěti lety se za Brno trefil třináctkrát.
Dvaceti gólům sparťanského bombera Davida Lafaty tehdy nemohl konkurovat, zato letos šanci má.
