„Liberec je jeden z největších klubů v České republice, který má historii. Když jsem se dozvěděl o jeho zájmu, měl jsem radost,“ řekl dvaadvacetiletý útočník. „Od Slovanu přišla nejserióznější nabídka. Byli se na mě podívat a měli fakt velký zájem. To mě přesvědčilo.“
Prožil jste si těžké období plné zranění. Jak jste se s tím pral?
Nebylo to vůbec lehké, prakticky dva a půl roku jsem skoro vůbec nehrál fotbal. Stalo se to při přechodu z devatenáctky do A-mužstva. Měl jsem v hlavě různé myšlenky, ale jsem rád, že jsem to nakonec vydržel, makal na sobě a vyplatilo se to.
Hrozil vám i konec kariéry?
Když jsem byl dva roky zraněný a přišlo další zranění, dostavily se i černé myšlenky. Ale bylo to jen chvilkové, vždycky jsem se z toho vyspal a šel rehabilitovat, abych mohl znovu hrát. Věřím, že i zranění mě můžou posílit. Kdybych byl zdravý v Trenčíně, možná bych teď neskončil v Liberci.
Co přesně vás trápilo?
Byl jsem na operaci kolena, měl jsem únavové zlomeniny, možná z toho, že jsme moc urychlili návrat na hřiště. Pak přišel covid… No, byla to legrace.
A teď na podzim jste zase hrál s obličejovou maskou...
To byla taková nešťastná náhoda. Od protihráče jsem dostal ránu kolenem do pravé části tváře, měl jsem tam nějaké zlomeniny kostí, ale dalo se s tím naštěstí hrát. Doufám, že v Liberci už to bude dobré a masku můžu zahodit.
Podzim vás vrátil zase nahoru, že? Dal jste patnáct gólů v patnácti zápasech.
Před rokem jsem šel na hostování do Púchova a začal jsem se pomalu rozehrávat, pravidelně jsem nastupoval. A začátek sezony odstartoval dobrou sérii. S patnácti góly jsem spokojený, i když jsem na sebe náročný a vím, že hodně šancí jsem ještě zahodil.
Když jste přišel do liberecké kabiny, znal jste tam někoho?
Ano, Ahmada Ghaliho a Luku Kulenoviče, kteří taky hráli v Trenčíně. Jiné hráče jsem znal jen z televize, protože jsem viděl některé liberecké zápasy.
Jak byste se jako hráč charakterizoval?
Z Trenčína jsem zvyklý hrát kombinační fotbal po zemi, ve druhé slovenské lize jsem si ale zvykl i na soubojovost a na dlouhé míče. Myslím si, že umím celkem dobře podržet míč a v šestnáctce si najít prostor na zakončení.
Rušno kolem Červa. Byl bych rád, kdyby u nás v Liberci pokračoval, řekl Kozel |
Jak vidíte svou šanci prosadit se do sestavy Liberce?
Vím, že je tu v útoku zkušený Michael Rabušic, který toho má mnoho odehráno, a můžu se od něj hodně naučit. Ale to i od Luky Kulenoviče, který tu odehrál celý podzim. Bude to těžké, ale přijal jsem tuhle výzvu a poperu se o místo, abych se dostal do sestavy a pomohl Liberci splnit cíle.
Čím je vlastně pro slovenské fotbalisty česká liga? Stupínkem vzhůru?
Určitě ano. Je to změna, budu si muset zvykat hlavně na intenzitu a možná i na agresivitu české ligy, ale věřím, že to díky trenérům i spoluhráčům můžu zvládnout. Bude to pro mě velký rozdíl, ale od toho je přípravné období, abych si mohl zvyknout. Těším se na to.
