Byl jste se ostříhat u Kladrubského sestry?
Jo. Měli jsme v týdnu focení, tak jsem se ptal kluků, kam se tady chodí stříhat. Doporučili mi Kládovo (Jiřího Kladrubského) sestru. Začal jsem to řešit ve tři odpoledne a v šest už mě vzala, takže super. A jsem spokojený.
První týden v Budějovicích byl pro vás hektický, ale také úspěšný.
Řekl bych, že jo. Moc se mi tady líbí a věřím, že to tak bude dál pokračovat. Sháním bydlení, aby se za mnou mohla přestěhovat rodina. Pro dceru už jsem našel i školku, od čtvrtého září by měla nastoupit.
Dcery máte dvě, s manželkou celkově doma tři holky. Jak přispěly k vašemu rozhodování o další kariéře?
Byli jsme rozhodnutí, že půjdeme do zahraničí. Dcera chtěla k moři, nakonec jsme u rybníků, tak budu muset z Lipna dělat malé moře. Nedá se nic dělat, takhle se to sešlo. Líbilo se mi jednání a zájem Budějovic. Rodina se zkrátka musí přizpůsobit. Pro mě je důležité, abychom tady byli společně. Věřím, že i rodině se bude na jihu líbit.
Máte k jihu Čech nějaké dřívější vazby?
Nemám. Jen jsme do jižních Čech jezdili sjíždět vodu. Na základní škole jsem v kraji soutěžil na atletických závodech. Ale jinak jsem nebyl ve městě, na Hluboké ani třeba v zoo. Všechno je pro mě nové.
Č. Budějovice - Bohemians 3:0, jasná záležitost, domácí mají první výhru sezony |
Hráči Dynama měli v létě jako teambuilding právě sjíždění řeky. Příští rok budete pomáhat s organizací podobné akce?
Asi jo. Mrzí mě, že jsem tu na to nebyl už letos. V minulosti jsme jezdili z Vyššího Brodu s kamarády, dříve také s tátou. Když jsem hrál v Anglii, tak jsem měl v létě v Česku měsíc a půl volna, tak jsme vyráželi pravidelně. Moc mě to baví a těším se, až vezmu na vodu také rodinu, protože se mnou ještě nebyla. Třeba to stihneme ještě letos v září.
Manželka při hledání nového angažmá ocenila váš klid. Nepodléhal jste panice?
Byl jsem asi víc v klidu než ona. Ze začátku jsem trénoval sám, běhal, chodil do posilovny. Pak mi pomohlo, že jsem se mohl připravovat s Lukášem Jarolímem v třetiligových Přepeřích. Měl jsem díky tomu i fotbalové tréninky. Byl jsem v kontaktu s agenty, nějaká jednání nedopadla dobře. Byla to rána. Ale musel jsem zůstat pozitivní a makat.
Zažil jste podobnou situaci v kariéře poprvé?
Ano. Příjemné to nebylo, ale agenti mě uklidňovali, že ke konci srpna se transferů dělá nejvíc. Po zájmu od Budějovic a představení jejich vize už jsem na nic čekat nechtěl.
Jiří Skalák v dresu Millwallu, kam přestoupil z Brightonu.
Kam jste mířil v zahraničí?
Řešil jsem Jakartu v Indonésii. Dvakrát to vypadalo, že už je to hotové a poletíme tam. Ale v obou případech to padlo. Byl jsem v kontaktu s Ondrou Kúdelou, hodně jsme tam chtěli. Ale nedá se nic dělat.
Byla by to docela exotika.
Jo, s rodinou nás to lákalo. I Ondra (Kúdela) je tam šťastný. Někdo by do toho asi nešel, ale já jsem tomu byl otevřený.
Co vás oslovilo na vizi Dynama?
Zamlouvaly se mi plány trenéra Tomáše Zápotočného a Honzy Podroužka (sportovního manažera). Jaký chtějí hrát fotbal, co plánují do budoucna. Vůbec mi nevadilo, že po čtyřech kolech nemá tým ani bod. Všichni zůstávali pozitivní.
VizitkaJiří Skalák (31 let) Rodák z Pardubic je odchovanec pražské Sparty, kde začal ligovou kariéru. Později si zahrál na Slovensku za Ružomberok, pak také za Slovácko, Brno a Mladou Boleslav. V roce 2016 odešel do Anglie, kde působil v součtu pět let v Brightonu a Millwallu. Pak se vrátil do Boleslavi. V reprezentaci odehrál 17 duelů, nastoupil i na Euru 2016. |
Neodradila vás panika, která se kolem Dynama po čtyřech kolech vytvořila?
Řešilo se to až nebývale v novinách a mimo Dynamo. Mně se naopak líbilo, jak v klidu klub jednal. I přes špatný začátek nikdo nechtěl uhnout z cesty, která se určila.
Premiéru jste si odbyl ve dvaceti minutách proti Bohemians, kdy tým vyhrál 3:0. Bylo to pro vás na úvod optimální?
Bylo to super. Hlavní je, že se vyhrálo, může nás to nakopnout. Teď hrajeme v sobotu na Baníku, pak máme doma Jablonec. Pro mě to bylo ideální. Šel jsem tam za stavu 2:0, hráli jsme dobře, ideální start.
Jakou část duelu teď zvládnete?
Celý zápas jsem dlouho nehrál. Minulý týden jsem zvládl poločas modelového utkání s béčkem a cítil jsem se dobře. Připravoval se jsem tak, abych byl nachystaný, až nějaký klub zavolá. Teď jsem s ligovým týmem a v kondici není vidět rozdíl. Důležité je, že moje tělo drží, nic mě nebolí. Ještě musím dohnat zápasovou kondici.
I přes první výhru je Dynamo po pěti kolech předposlední. Jak vidíte sílu týmu?
Jsou tu kvalitní hráči. Ofenziva má sílu, všichni vědí, co mají hrát. Je třeba být zodpovědnější zezadu, ale minimálně na střed tabulky máme. Řadu kluků jsem znal, další poznávám a je to v pohodě. Už mi není dvacet, všichni ví, kdo jsem, tak mě přijali o to snáz. V začátcích mi pomohl Kuba Hora se Zdeňkem Ondráškem, se kterými se znám. Stejně se mnou přišel Michal Hubínek, tak jsme spolu na hotelu.
Už vám není dvacet, ale jednatřicet. Přišel jste s tím, že byste se měl stát oporou?
Ano, to byl jeden z důvodů. Klub hledal zkušenějšího hráče, který pomůže na hřišti i v kabině. Díky mému věku už to tak je, že se nemůžu jenom vézt, ale je třeba tým také trochu řídit.
Podepsal jste kontrakt na rok s dvouletou opcí. Je to podle představ vašich i klubu?
Myslím, že jo. Obě strany měly své požadavky a dokázali jsme se dohodnout. Věřím, že to bude fungovat a opce se uplatní minimálně na příští rok. Záleží to hlavně na mně.
