Táhlo vás to už domů?
Určitě mě to táhlo, ale kdyby nepřišel zájem, tak bych stejně doma nebyl. Ale zájem přišel a já si to vyhodnotil, že to bude nejlepší volba. Doufám, že to bude dobrý krok.
Odpadlo vám dojíždění.
Je to náročné, když jezdíte dvě a půl hodiny denně, ale já si to tak vybral. Mohl jsem žít tam, ale to se mi nechtělo. Doma jsem byl tady. A když to šlo nějak skloubit, byl jsem rád, že jsem přijel domů do Olomouce.
Měl jste kromě Slovácka a Sigmy i jiné nabídky?
Žádná konkrétní nebyla.
Nevyšla vám cizina a nejspíš už asi ani nevyjde, přitom jste si chtěl ověřit, zda nejste hráčem jen pro českou ligu. Mrzí to?
Nevyjde už určitě a mrzí to. Česká liga je hodně náročná, poznávám to celou kariéru. Poznávají to i cizinci, kteří přijdou a myslí si, že není tak těžká. V hlavě jsem měl, že chci zkusit zahraničí, bohužel to nevyšlo. Nebude to extra vadit, když se bude dařit. Důležité je, abychom vyhrávali a já byl spokojený.
Že vám zahraničí nevyšlo, přičítáte malé produktivitě, že čísla nemáte na ofenzivního hráče taková, abyste zaujal i v cizině?
Jo, čísla byla jenom tady. Přemýšlel jsem o tom a možná jsem se moc podřídil týmu. Ale já už jsem takový typ hráče, který pro tým udělá maximum. Není to však jenom tím.
Budete teď víc zakončovat?
Asi jo. Ale já jsem typ, že raději na gól nějak pěkně nahraju. Nechci to však říkat, ale ukázat na hřišti.
Spoluhráči vám vaše staré místo v kabině asi nepřenechali, že?
Sedím o jedno vedle. Ale to nehraje roli, hlavně že nějaké mám. Moc kluků osobně už neznám. Jen čtyři. Budeme si na sebe chvíli zvykat.
Co očekáváte od návratu?
Když jsem viděl pár zápasů, hráli dobrý fotbal, ale hodně ztráceli výsledky ke konci zápasu. Doufám, že se to změní, že se bude hrát dobrý fotbal, bude nás všechny bavit a budeme získávat body.
Vracíte se jako mazák, od kterého se čeká víc.
Je to možné. Asi by to bylo na místě, nechci předbíhat řečma, ale ani si tlak nějak připouštět. My si můžeme říkat, co chceme, ale uvidíme na hřišti, jak se vyvine příprava, jak bude držet zdraví. Chci hrát fotbal, protože mě baví. I proto jsem se rozhodl pro změnu, nechci sedět na střídačce, ale hrát na hřišti. Roky ubíhají, fotbal miluju, ale miluju ho na hřišti, ne na střídačce.
Takže opustit Slovácko nebylo zase tak těžké rozhodnutí?
Bylo. Trenér o mě taky stál. Vím, že když bych byl zdravý, jsem si jistý sám sebou, že bych si nějaké místo vybudoval. Ale lákalo mě jít domů. Dostal jsem nabídku už před dvěma roky, to jsem se rozhodl pro Slovácko, čehož nelituju, protože byla historická sezona, kdy jsme uhráli poháry, které jsem si i zahrál.
Čtvrtý tým ligy jste vyměnil za desátý. Není to krok zpět?
Takhle to neberu. Chtěl jsem změnu. Pět let už bylo hodně. Když jsem byl tady šest let, říkal jsem si, že už to bylo přes závit. Třeba mě změna znovu nakopne a budu mít větší chuť do práce.
 |
Jakých bylo pět let ve Slovácku?
Krásných. Budu vzpomínat celý život. Parta byla úžasná, nezažil jsem v kariéře, abychom tak táhli za jeden provaz. Když jsme hráli o sestup, doma s Jihlavou jsme prohrávali 0:1, v kabině bylo strašně moc emocí, dali jsme gól, všech jedenáct hráčů běželo jinam, neběželo vůbec k sobě, to bylo něco neuvěřitelného. Ještě teď, když si na to vzpomenu, mám husí kůži. Můj největší emoční zážitek.
Co vám dal trenér Svědík?
Hodně. Zlepšil jsem se v práci do defenzivy, protože na to je pes. Chce hrát kompaktně. Už mu ani nevadilo, že ta čísla nejsou, když viděl, že pro tým dokážu zabrat i dozadu. Jak on má propracovanou organizaci hry, to je na velké úrovni. Po té lajně po vás řve, ale je to pes v dobrým. Dokáže si udělat ze sebe srandu, to mi vyhovovalo. Myslím, že jsme se rozešli v dobrém.
Před šest lety jste se s Olomoucí loučil v slzách sestupem. Vracíte se jiný - fotbalově i lidsky?
To se ukáže až na hřišti, ale cítím, že jsem lidsky dozrál. Narodil se mi syn, hodně mě to změnilo, jsem k tomu všemu zodpovědnější. Ale možná někdy beru fotbal moc vážně a příliš si ho zabírám. Když si vzpomenu na roky tady, byl jsem uvolněný a bylo to mnohem lepší. Když roky přibývají, tak si tlak na mě moc zabírám, beru si to osobně a přemýšlím o tom. Doufám, že to bude tady stejné, jako když jsem odcházel. Tedy ne tím, jak to skončilo, ale že zase budu uvolněný a bude to dobré.
A pomůžete i Sigmě do pohárů?
Bylo by to krásné. Když jsem šel do Slovácka, tak jsme seděli s vedením a trenérem Kordulou a měli vizi pohárů. Všichni si mysleli, že je to úplné bláznovství, a nakonec se to povedlo. Kdyby to bylo tady, bylo by to nádherné. Možná i ukončení.
