Na sociálních sítích máte fotografii, na níž držíte v ruce knížku Chrise Kylea Americký odstřelovač. Kyle se účastnil války v Iráku a podle oficiálních údajů patřil s 260 zásahy k nejúspěšnějším odstřelovačům v historii americké armády. Někoho by mohlo napadnout, zda i vy někdy ve skrytu duše netoužíte změnit svoji roli tvrdého obranáře na fotbalového snajpra, který má v popisu práce dávat góly…
Ne, to opravdu ne. (smích) Mám ale hodně rád historii, čtu si o ní. I když v poslední době není tolik času. Místo knížky sáhnu tedy třeba po časopisu, který se zabývá válečnictvím a historií.
Nějaký „střelný prach“ v nohou ale máte. V roce 2021 jste byl autorem důležitých branek, jak v dresu Slavie v Evropské lize při vyrovnání na 1:1 proti londýnskému Arsenalu, tak potom i při mistrovství Evropy, kdy jste dal za český národní tým branku v osmifinále proti Nizozemsku.
V poslední sezoně mi ale bohužel střelný prach asi došel. Možná i proto, že jsem byl dlouho, asi pět měsíců, zraněný. Předtím to vycházelo super a docela často se mi stávalo, že jsem se dostával do těchhle rozhodujících momentů, které pak přinášely důležité góly. Tyhle chvilky pak provázejí hodně silné a krásné emoce, jaké bych přál zažít každému. To potom člověku chybí.
Mrzí mě, že se děda nedožil mých úspěchů ve Slavii a v reprezentaci, měl by velkou radost.