Vypadáte, že vás mazácký výkon Sparty překvapil.
To určitě, rozhodla jejich zkušenost. V Hearts hráli pohár naposledy před 10 lety, ani nevím, jestli v klubu z tehdejší doby někdo zůstal. Já říkal novinářům před zápasem: Hlavně, ať se na nás Sparta nechytí. A šup, je to tady. Oni hráli dobře, my strašně.
Prohráli jste doma dva zápasy za sebou. Čím to?
Nevím. Chybí klid, pořád se mění sestava. A já si připadám unavený. Trenér mě nechává na hřišti 90 minut, i když vidí, že jsem v 70. vyřízený, protože běhám, co můžu. Nechci se vymlouvat na únavu, prostě jsme hráli špatně, ale je pravda, že klubu chybí stabilizace.
Jak to myslíte?
Minulý rok tu byli čtyři trenéři, přitom jsme hráli výborně, skončili druzí. Slibovali nám, jak se to uklidní, ale nic se neuklidnilo.
Novináři teď už odvolávají kouče Ivanauskase. Ptali se ho, zda druhý den vůbec přijde na trénink.
Fakt jo? Možná bychom za poslední výkon zasloužili vyhodit spíš my. To je ale fotbal, vždycky padne hlava trenéra, když se nedaří.
Je možné, že přijde do šatny majitel Romanov a oznámí změnu trenéra?
Kdo ví. Jsou to litevské osoby, bez urážky trochu bláznivé. Dvakrát se prohraje a můžete balit. Po zápase Romanov v kabině byl a řekl jen: Připravte se na další utkání.
Překvapilo mě, že byla Sparta tvrdší a nažhavenější než Hearts. Vy jste to čekal?
Bylo mi jasné, co říkal trenér Bílek v kabině: Bude to tvrdé, tak musíte přitvrdit. A kluci ho poslechli. My byli všude druzí, každý odražený míč měla Sparta. To rozhodlo.
Dali vám sparťani na hřišti znát, že jste Čech? Hecovali vás?
Vůbec ne, skoro jsme na sebe nemluvili. Jen na Michala Kadlece, když trošku zdržoval při autu, jsem křiknul: Pojď, Káco, hoď to tam. Ale musím říct, že mě Sparta překvapila. Hrála výborně.
