10. František Veselý (1976)
Semifinále proti Nizozemcům už pomalu končilo a stateční Čechoslováci vedli 2:1. Na promoklém trávníku v Záhřebu, nad kterým svítil název Čehoslovačka, se František Veselý ve 118. minutě pustil do tanečního sóla. Soupeř s úžasným Cruijffem už nevzdoroval, protože byl v kleštích a bez dvou vyloučených, přesto by ten zásah neměl zapadnout.
„Bylo mi sedm a maminka mě nechala dívat se až do půlnoci. V panelácích svítily černobílé obrazovky a všichni koukali, jak táta v prodloužení centruje na druhý gól a třetí gól dává sám. To byla středa a ve čtvrtek se spolužáci ve škole překřikovali: Viděli jste toho Veselého, jak utekl po křídle a šoupnul to na Nehodu? Já byl tak pyšný,“ vzpomínal Veselého syn František.
Aby to nezapadlo, Veselého gól padl následovně: Masný rozehrál nakrátko rohový kop, vyměnil si míč s Nehodou, našel zpátky Dobiaše, jenž kolmo vybídl volného Veselého. Hračička ze Slavie se klamavým pohybem vyhnul brankáři Schrijversovi a poslal národní tým do finále.
Veselého gól v čase 2:13:50:
