V dřívějších desetiletích byly teambuildingové výjezdy hodně v kurzu. Ani v současnosti ale od nich firmy neupouštějí. Jen mají trochu jinou podobu. Co od teambuildingu čekat, čím je pro tým přínosný a čemu se při stmelování vyvarovat?
„Teambuilding je bezesporu důležitou firemní aktivitou,“ říká psycholog Dalibor Špok. „Je-li dobře zvládnutý, je jeho psychologický účel jasný: vzájemně se lépe poznat a ideálně zlepšit neformální vztahy tím, že společně zažijeme něco odlišného od našeho běžného fungování.“
Takto strávený společný čas umožňuje změnit vztahy v týmu, vybudovat si důvěru a ztratit ostych nebo odstup. Stmelování rozhodně není určeno jen pro top management, naopak.
Společné bruslení nebo návštěva kulinářské akce
Na teambuildingy většinou vyráží menší týmy zaměstnanců, maximálně jedno celé oddělení. Není ani tak důležité poznat se s lidmi napříč firmou, ale spíše sblížit se právě v rámci jednotlivých týmů. Tedy lépe poznat povahu a osobnost kolegů, se kterými je zaměstnanec denně v kontaktu a se kterými musí efektivně spolupracovat.
Může se hoditHledáte novou nebo lepší práci? Aktuální pracovní nabídky najdete na jobDNES.cz. Jděte práci naproti a nestůjte v koutě. Vytvořte si profesionální životopis. Potřebujete radu. Ptejte se v poradně jobDNES.cz. |
„Týmová práce je u nás alfou a omegou. Proto aktivně vytváříme příležitosti k propojování lidí a budování vztahů. Kromě řady zaměstnaneckých akcí podporujeme i teambuildingy,“ potvrzuje Hana Velíšková z oddělení Human Resources KPMG Česká republika a dodává: „Každý tým si může program akcí vymyslet sám, spolupracovníci mohou jít společně bruslit nebo třeba ochutnávat kulinářské speciality. Naši zaměstnanci také vyrazili společně na hory, na cyklovýlet nebo dokonce sáňkovat.“
Čím dál tím více firem také v rámci teambuildingů posílá své zaměstnance pomáhat druhým, například jako dobrovolníky do dětských domovů nebo nemocnic.
Společnosti si obvykle týmové aktivity plánují samy, některé se však obrací s požadavkem „akce na klíč“ na externí agentury. „Na jednotlivé aktivity si sice najímáme externí společnosti, základní koncept a zaměření vychází od vedení společnosti, které pracuje v součinnosti s úsekem lidských zdrojů,“ říká k tomu Pavel Čihák, ředitel odboru marketing v Moravském peněžním ústavu.
Firmy většinou pořádají dva týmové kurzy ročně, v létě a v zimě. Některé se snaží kombinovat více zážitků a modelů dohromady, například kromě sportovních aktivit zařazuje na program víkendového výjezdu i relaxaci a chvíle pro kreativní brainstormingy.
„U nás je teambuilding vždy o kombinaci pracovních a volnočasových aktivit, může jít třeba i o pracovní večeři. Hlavním přínosem je pro nás zvýšení zaměstnanecké spokojenosti, vyjádřené třeba pozitivní zpětnou vazbou, samozřejmě zlepšení spolupráce v týmu a také generování nových nápadů či inovací,“ vysvětluje Petr Ott, manažer ze společnosti Microsoft.
Čeho se vyvarovat aneb pozor na pionýrský tábor
Důležité je nedělat z teambuildingu něco, co není: třeba sportovní soustředění. „Každý tým je různorodý, a proto preferuje různé způsoby trávení volného času. Pokud bude víkend obsahovat nejen sport, ale třeba i pouštění modelů letadel, kurz malby, secvičení divadelního představení a podobně, bude mít mnohem větší potenciál k poznání i stmelení týmu. I kvůli tomu, že jej někteří zaměstnanci nebudou přijímat s odporem,“ říká psycholog Dalibor Špok.
Doporučuje připravit program tak, aby na něm nebylo mnoho soutěživých, aktivit. „Mnoho lidí si chce užít, pobavit se, ne soupeřit,“ doplňuje psycholog.
Z teambuildingu by se také rozhodně neměl stát pionýrský tábor. Nechuť mnoha zaměstnanců k týmovým zaměstnaneckým akcím pramení právě ze zkušenosti z letních táborů. Obávají se, že je bude někdo k něčemu neustále nutit jako malé děti. A že budou mít svůj čas do poslední minuty organizovaný.
Proto by si program měli zaměstnanci upravovat sami. Mít na výběr z různých aktivit a zážitků, tedy vybrat si to, co každého baví a na co má chuť. „Pokud bude firma chtít do programu napěchovat co nejvíce, v duchu co největšího stmelení, je k zamyšlení, zda tím jen nezrcadlí potenciální škodlivé situace, které zaměstnanci zažívají i jinde,“ říká k tomu Dalibor Špok. Může jít třeba o přílišné zahlcení úkoly, přepracovanost, tlak na výkon nebo nedostatek prostoru pro samostatné rozhodování.
Závěr? Zážitkový kurz přinese každému neocenitelné zážitky a nové zkušenosti. O tom není pochyb. Nemusí být vždy jen pozitivní. Někdy se může ukázat, že jeden z kolegů je až přehnaně cílevědomý, jiný zase sobecký a ambiciózní. Manažer týmu by měl z takových informací vycházet při následné práci s podřízenými a nasměrovat některé z nich na pozice, které by jim více „seděly“.
