Jak je to s čerpáním dovolené a kdy může zaměstnavatel bránit v odjezdu na již zaplacený zájezd?
Podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
Tedy pokud byla na jaře dovolená v nějakém termínu schválena (určeno čerpání třeba na červenec) a pak si to zaměstnavatel „rozmyslel“, musí všechny náklady, včetně zakoupeného zájezdu, uhradit. Zaměstnavatel může kdykoliv dovolenou přerušit či ukončit a povolat zaměstnance zpět do práce. Musí ale nahradit vzniklé náklady, tedy například dopravu zpět domů, storno poplatky v hotelu či zálohy uhrazené cestovní kanceláři.
Takže v otázce dovolených má poslední slovo šéf?
Přesně tak, v případě neshody má poslední slovo zaměstnavatel. Musí však dovolenou stanovit minimálně 14 dní dopředu. V praxi se nicméně většinou termín dovolené určuje po vzájemné dohodě či na základně interního systému. Zaměstnanec má také nárok na alespoň dva týdny dovolené vcelku, nedohodne-li se jinak.
„Vláda připravuje změnu v počítání dovolené. Od druhé půlky roku 2017 by se dovolená neurčovala podle týdnů, resp. směn, ale podle odpracovaných hodin,“ říká advokát Ondřej Preuss.  |
Zaměstnavatel by měl přihlédnout „k oprávněným zájmům zaměstnance“. Nikde však není přesně vymezeno, co to je, a tak omezuje zaměstnavatele spíše zákaz diskriminace. Neměl by preferovat zájmy jednoho zaměstnance před jiným. Pokud je ve společnosti zaveden nějaký vnitřní systém rezervací dovolených, neměl by ho zaměstnavatel porušovat. Prostě by neměl používat dvojí metr.
Z jasného pravidla, že o určení termínu dovolené rozhoduje zaměstnavatel, je však jedna výjimka. Zaměstnavatel totiž musí určit čerpání zbytku dovolené nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, pokud ji zaměstnanec nedostal v řádném termínu. Pokud to neudělá, má právo si zbylou dovolenou vybrat sám zaměstnanec. Opět však musí oznámit termín své nepřítomnosti minimálně 14 dní dopředu.
Na jak dlouhou dovolenou mám nárok?
Existuje několik typů dovolené. Nejčastější je ta za kalendářní rok či její poměrná část v případě kratšího působení u zaměstnavatele. Tato dovolená činí pro každého nejméně čtyři týdny v kalendářním roce, pokud odpracuje alespoň 60 dnů.
Poměrná část dovolené se počítá za celé měsíce. Za každý odpracovaný měsíc tak máte nárok na dvanáctinu celé roční dovolené. Pokud tedy pracujete např. tři měsíce, máte nárok na týden dovolené (čtvrtinu ze čtyř týdnů). V případě, kdy to nevychází takto hezky, zaokrouhlují se dny dovolené nahoru.
Čtěte také |
Můžu mít v pracovní smlouvě i delší dovolenou?
Jistě. Se zaměstnavatelem se můžete dohodnout na delší výměře dovolené. Nejčastěji je takový bonus sjednán jako „pátý týden dovolené“. Lze se však dohodnout i na jiném prodloužení, a to případně i jen některým zaměstnancům. Pak je však nutné dávat pozor na princip nediskriminace. Delší dovolená jen u některých pozic musí mít opodstatnění a nepřipadá v úvahu prodloužení jen někomu ze zaměstnanců odvádějících stejnou práci.
Vláda navíc připravuje změnu v počítání dovolené. Při počítání na týdny totiž vzniká „nerovnost“ zejména u nepravidelných směn, kdy některý týden znamená pět dní volna, jiný jen dva dny volna navíc. Od druhé půlky roku 2017 by se tedy dovolená neurčovala podle týdnů, resp. směn, ale podle odpracovaných hodin.
Jak je to se zbývající dovolenou, když bych podala výpověď?
Pravidla jsou nastavena tak, aby skutečně k čerpání dovolené došlo. To je její smysl, nechat zaměstnance odpočinout, nabrat síly. Zákoník práce proto omezuje možnost proplácení nevyčerpaného volna.
Může se hoditSháníte zaměstnání? Navštivte portál jobDNES.cz a vyberte si z pestré nabídky volných pracovních míst a brigád. |
Výměna dovolené za peníze je tedy možná prakticky jen při ukončení pracovního poměru. Ve výpovědi či dohodě o rozvázání pracovního poměru si tak zaměstnavatel může vybrat, zda nařídí zbylou dovolenou v rámci výpovědní doby, nebo nechá zaměstnance do posledního dne pracovat a pak mu zaplatí odškodné za nevybranou dovolenou.
