Hmotná odpovědnost zaměstnance je podle zákoníku práce omezená. Pokud například zaměstnanec na stavbě nedopatřením překopne důležitý optický kabel, musí zaměstnavatel poškozenému uhradit plnou škodu, případně i ušlý zisk. Po zaměstnanci však může vymáhat maximálně 4,5 násobek jeho průměrného měsíčního výdělku, ať je škoda jakkoli vysoká.
Ale co když uděláte něco úmyslně nebo po zahnání žízně alkoholickým nápojem v pracovní době? „Obecné pravidlo má výjimky,“ říká advokát Ondřej Preuss a vyjmenovává pět situací, ve kterých byste se mohli finančně dost „prohnout“.
1. Úmyslná škoda
Omezení čtyřapůlnásobkem neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po užití jiných návykových látek (například marihuany). Zaměstnavatel to však musí prokázat. To lze učinit třeba i předvoláním svědků takzvaně z mokré čtvrti, tedy když se zaměstnanec večer po šichtě před kolegy přizná, že kabel přesekl schválně, aby zaměstnavateli „zavařil“.
2. Dohoda o hmotné odpovědnosti
„Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry zavinění,“ říká Ondřej Preuss z webu dostupnyadvokat.cz.  |
Uzavře-li zaměstnanec dohodu o odpovědnosti, odpovídá za ztrátu svěřených hodnot, jako jsou peníze v pokladně, zboží ve skladu a podobně. Pro zaměstnavatele má tato dohoda dvě výhody. Jednak nemusí prokazovat zavinění zaměstnance. Navíc zaměstnanec odpovídá za celou škodu a neuplatní se zde omezení násobkem průměrného výdělku.
Jedinou obranou proti vykázanému schodku je prokázat, že na něm zaměstnanec nemá žádnou vinu. Tedy, že například prokáže, že v noci došlo prokazatelně k vyloupení firmy třetí osobou. Pokud dohodu uzavírá více zaměstnanců (celá směna), tak je zvýšená odpovědnost na vedoucím a jeho zástupci. Ti platí větší podíl na celkové škodě.
3. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí
Obdobná je situace u dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Na jejím základě se přebírá konkrétní věc (například notebook nebo telefon). Zaměstnavatel zde nemusí prokazovat zavinění na zničení či ztrátě dané věci a může požadovat plnou náhradu bez omezení. Zaměstnanec se může bránit jen tím, že prokáže, že zničení či ztrátu věci nezavinil (například mu ji zničil kolega).
Škodu pak může zaměstnanec odčinit tak, že zaměstnavateli sežene obdobný nástroj, za který přijal odpovědnost, tedy stejně starý a výkonný notebook či telefon, nebo uhradí škodu s přihlédnutím k opotřebení a reálné ceně náhrady.
4. Ochrana majetku zaměstnavatele
Zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo ohrožující život nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.
Zde je však potřeba zvýšené opatrnosti. Zaměstnanec má povinnost majetek zaměstnavatele chránit. Pokud by tedy zaměstnanec spěchající domů viděl podivný kouř nad skladem řeziva a nic neudělal, nenahlásil to, jen se o tom večer zmínil v hospodě, mohl by jej zaměstnavatel nepřímo vinit za škodu způsobenou požárem. V takovém případě odpovídá do tříapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku.
5. Spoluzavinění
Pokud způsobí škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Odpovídá-li za škodu více zaměstnanců, hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
Obecně platí, že z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit. Může to být v situaci, kdy je zaměstnanec například „mdlého“ rozumu a zároveň v obtížné životní situaci.
